Snižovač napětí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Snižovač napětí nebo také snižovací pulsní měnič (anglicky step-down convertor, případně buck convertor) je základní zapojení stejnosměrného měniče pro snižování napětí.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Schéma snižovacího měniče

Schéma zapojení[editovat | editovat zdroj]

Obvod je tvořen jedním řízeným polovodičovým prvkem (tranzistor V1), jedním neřízeným polovodičovým prvkem (dioda V0), jedním akumulačním prvkem (indukčnost L) a zátěží (rezistor R). Zejména v případě menších měničů, které napájejí čistě ohmickou zátěž, je jejích součástí tlumivka, ale například při napájení DC motoru plní funkci indukčnosti jeho vinutí.

Grafy popisující proud i a výstupní napětí uOUT

Funkce[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o pulzní měnič, který je řízen délkou pulzů, tedy délkou sepnutí spínané součástky. Nezbytným prvkem je indukčnost, v níž se akumuluje energie a která přispívá k vyhlazení proudu. Měnič v provozu pulzuje mezi dvěma stavy:

  • 1)

Tranzistor je sepnutý, dioda je rozepnutá. Proud protéká ze zdroje přes cívku do zátěže. Cívka se chová jako spotřebič (akumuluje energii do magnetického pole, proud narůstá). Pokud zanedbáme úbytek na cívce, je

  • 2)

Tranzistor vypne, cívka přejde do režimu zdroje (vrací energii do obvodu, proud klesá), proud do spotřebiče se uzavírá přes diodu . Pokud zanedbáme úbytek na cívce, je

Při zjednodušení tak můžeme říci, že výstupní napětí má tvar obdélníkových pulzů, kde maximální hodnota je zhruba stejná jako vstupního. Řízením spínání můžeme snižovat střední hodnotu tohoto napětí:[1]

,

Budeme-li dále uvažovat ideální podmínky ( a nepřerušovaný proud), pak je proud zcela vyhlazen a roven , tedy by platilo, že do zátěže teče stejný proud, jako kdyby byla napájena konstantním napětím o velikosti rovné střední hodnotě výstupního napětí.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KŮS, Václav. Pohony a výkonová elektronika. [s.l.]: Západočeská univerzita - Fakulta elektrotechnická, 2005. ISBN 80-7043-422-8. 
  2. RYBOVÁ, Kristýna. Simulační modely pulzních měničů. Plzeň, 2014 [cit. 2024-01-23]. Bakalářská práce. Západočeská univerzita - Fakulta elektrotechnická. Vedoucí práce Ing. Tomáš Glasberger, Ph.D.. Dostupné online.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]