Slovník slovenských nářečí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Slovník slovenských nářečí (slovensky Slovník slovenských nárečí, zkratkou SSN) je vícesvazkový slovník, který shrnuje apelativní slovní zásobu slovenských nářečí.[1] Vychází od roku 1994 ve vydavatelství Věda, zatím (2014) vyšly 2 svazky: v roce 1994 svazek I. A - K a v roce 2006 svazek II. L - P (povzchádzať).

Vznik[editovat | editovat zdroj]

V roce 1980 vyšel krátký Slovník slovenských nárečí: Ukážkový zväzok, který „představil teoreticko-metodologické východiska připravovaného slovenského národního slovníku“[2] a popsal jeho pramennou základnu. Následně v letech 1981-1987 byla zpracována hesla pro první svazek. Ten byl připraven do tisku již na konci osmdesátých let, po roce 1990 ho však začaly digitalizovat.[1] Při přípravě druhého svazku L - P (povzchádzať) se obměnila část autorského kolektivu. Třetí svazek P (poza) - Š je připravován kolektivem pod vedením vedoucího řešitele Miloslava Smatany a vědecké redaktorky Adriany Ferenčíkové.[3]

Recenzent o tomto díle napsal: ... „úplné vydání bude základním pramenem vědeckého popisu neliterárních útvarů našeho národního jazyka nejen v oblasti domácí slovakistiky, ale stane se východiskem syntetického studia lexika slovanských jazyků v nejširších slavistických dimenzích“.[4]

Svazky[editovat | editovat zdroj]

1. svazek[editovat | editovat zdroj]

Autorský kolektiv (v závorkách jsou uvedena hesla, resp. rozsahy hesel, které napsali jednotliví autoři):

  • Ferdinand Buffa (d, ď, dz, dž, krúpa - kundrovať)
  • Adriana Ferenčíková (a, č, byť, hlava, kôl - krám)
  • Anton Habovštiak (ha - hračka; okrem hlava, kuť - kýže)
  • Štefan Lipták (e, f, j, k - kiarovitý, kraniač - krumpľový)
  • Oľga Malíková (c, i, hrad - hyžka, kibic - končucha, kunerol - kuštravý)
  • Jozef Nižňanský (g, ch, kondál - košútka)
  • Ivor Ripka (ba - betlemár)
  • Jarmila Šikrová (betúnia - bzunieť; okrem byť, kot - kožúštek)

2. svazek[editovat | editovat zdroj]

  • Slovník slovenských nářečí 2. L - P. 1. vyd. Bratislava: VEDA, 2006. 1065 s. ISBN 80-224-0900-6.

Autorský kolektiv (v závorkách jsou uvedena hesla, resp. rozsahy hesel, které napsali jednotliví autoři):

  • Katarína Balleková (ľa - liezť, luča - lyžovať sa)
  • Ľubica Dvornická (n)
  • Iveta Felixová (pac - pierkové, pľac - pata, ploch - poidúcky, poutínať - povchádzať)
  • Adriana Ferenčíková (modla - mýtovník, o - obkružlie)
  • Aneta Košková (liferant - lúč)
  • Gabriela Múcsková (piesčina - pižúkať, plátať - plodovať)
  • Ivor Ripka (mabyť - modesný)
  • Miloslav Smatana (obkukať - ôstina, poihrať sa - poutierať)

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Slovník slovenských nárečí na slovenské Wikipedii.

  1. a b BALÁTOVÁ, Eva. Slovník slovenských nářečí I A—K. Naše řeč. 1997, roč. 80, čís. 3, s. 149-154. Dostupné online. ISSN 0027-8203. 
  2. Slovník slovenská nářečí. Ukázkový svazek. In: Mistríky, Jozef i. Encyklopedie jazykovědy. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1993. 513 s. ISBN 80-215-0250-9. s. 407.
  3. BALLEKOVÁ, Katarína. Výskum v dialektologickom oddelení JÚĽŠ SAV po roku 1993. Slovenská reč. 2013, roč. 78, čís. 6, s. 382-395. Dostupné online. ISSN 1338-4279. (slovensky) 
  4. ŽIGO, Pavol. Slovník slovenských nárečí. Zv. 1. A—K. Red. I. Ripka. Bratislava, Veda 1994. 936 s.. Slovenská reč. 1996, roč. 61, čís. 2, s. 111-118. Dostupné online. ISSN 1338-4279. (slovensky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]