Seznam panovníků Irska

Toto je seznam panovníků Irska. V raném středověku bylo gaelské Irsko rozděleno na více nezávislých království, přičemž někteří králové se prohlašovali velekráli. Od konce 12. století neexistoval žádný všeobecně uznávaný domácí irský velekrál, což byl složitý důsledek normanské invaze do Irska (1169–1177), Windsorské dohody (1175) a smrti posledního všeobecně uznávaného velekrále Irska, Roryho O'Connora (Ruaidrí Ua Conchobair), v roce 1198. Anglický král Jindřich II. udělil roku 1177 svému synovi Janovi titul pána Irska. Jan se roku 1199 stal také anglickým králem a od té doby byl pán (později král) Irska také králem Anglie (později Velké Británie). Protože angličtí a britští panovníci v Irsku nesídlili, zastupovali je v Irsku místokrálové. Roku 1542 bylo Irské panství transformováno na Irské království. Roku 1801 bylo na základě zákonů o unii spojeno Irské království a Království Velké Británie a vzniklo Spojené království Velké Británie a Irska. Roku 1922 na základě anglo-irské dohody vzniklo britské dominium Irský svobodný stát a titul irského krále byl obnoven až do roku 1949, kdy se Irsko stalo republikou.
Irští králové a velekrálové
[editovat | editovat zdroj]| jméno | obrázek | období vlády | život | rodina | poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| Máel Sechnaill mac Máele Ruanaid | 846–862 | zemřel 862 | Clann Cholmáin | Král Meathu. První historicky doložený král celého Irska (ri hÉrenn uile). | |
| Áed Findliath Áed Bojovný |
862–879 | zemřel 879 | Cenél nEógain; otec Niall Caille | Král Ailechu. | |
| Flann Sinna Flann Shannonský |
879–916 | 847–916 | Clann Cholmáin; otec Máel Sechnaill | Král Meathu. Za jeho vlády začaly vikinské nájezdy do Irska. | |
| Niall Glúndub | 916–919 | zemřel 919 | Cenél nEógain; otec Áed Findliath | Král Ailechu. Padl v bitvě proti Vikingům. | |
| Donnchad Donn
Duncan Hnědovlasý |
919–944 | zemřel 944 | Clann Cholmáin; otec Flann Sinna | Král Meathu. | |
| Ruaidrí ua Canannáin | 944–950 | zemřel 950 | Cenél Conaill | Podle některých zdrojů velekrál Irska. | |
| Congalach Cnogba | 944–956 | zemřel 956 | Síl nÁedo Sláine; strýc z matčiny strany Donnchad Donn | Král Meathu. | |
| Domnall ua Néill | 956–980 | zemřel 980 | Cenél nEógain; děd Niall Glúndub | Král Ailechu. První, kdo se nazýval velekrálem Irska. | |
| Máel Sechnaill mac Domnaill | 980–1002 | 949–1022 | Clann Cholmáin; děd Donnchad Donn | Král Meathu. Porazil Vikingy v bitvě u Tary v roce 980. Sesazen Brianem Boru. | |
| Brian Boru Brian Bóruma mac Cennétig |
1002–1014 | asi 941–1014 | Dál gCais; děd Donnchad Donn | Král Munsteru a Leinsteru. První velekrál nepatřící k dynastii Uí Néill. Zvítězil nad Vikingy v bitvě u Clontarfu v roce 1014 a v bitvě padl. Po něm pojmenovaná harfa Briana Boru je zobrazena na státním znaku Irska. Předek dynastie O'Brian. | |
| Máel Sechnaill mac Domnaill | 1014–1022 | 949–1022 | Clann Cholmáin; děd Donnchad Donn | Král Meathu. Znovu na trůně. | |
| Donnchad mac Briain | 1022–1063 | zemřel 1064 | Dál gCais; otec Brian Boru | Král Munsteru, velekrál s opozicí.[1] | |
| Diarmait mac Maíl na mBó | 1063–1072 | zemřel 1072 | Uí Chainnselaig | Král Leinsteru, velekrál s opozicí.[1] | |
| Toirdelbach Ua Briain | 1072–1086 | 1009–1086 | Dál gCais; děd Brian Boru | Král Munsteru, velekrál s opozicí. | |
| Domnall Ua Lochlainn | 1086–1121 | 1048–1121 | Cenél nEógain | Král Ailechu, velekrál s opozicí. | |
| Muirchertach Ua Briain | 1101–1119 | asi 1050–1119 | Dál gCais; otec Toirdelbach Ua Briain | Král Munsteru, od roku 1101 velekrál s opozicí. | |
| Tairrdelbach Ua Conchobair | 1119–1156 | 1088–1156 | Uí Briúin Síl Muiredaig; děd z matčiny strany Toirdelbach Ua Briain | Král Connachtu. | |
| Muirchertach Mac Lochlainn | 1156–1166 | zemřel 1166 | Cenél nEógain; děd z matčiny strany Toirdelbach Ua Briain | Král Tyrone. | |
| Ruaidrí Ua Conchobair | 1166–1198 | asi 1116–1198 | Uí Briúin Síl Muiredaig; otec Tairrdelbach Ua Conchobair | Král Connachtu, poslední všeobecně uznávaný irský velekrál. Za jeho vlády začala v roce 1169 normanská invaze do Irska. | |
| Brian Ua Néill | 1258–1260 | zemřel 1260 | Cenél nEógain | Král Tyrone. Roku 1263 byl titul velekrále nabídnut Haakonovi IV. Norskému. | |
| Edubard a Briuis | 1315–1318 | asi 1280–1318 | Bruceové; bratr Roberta I. Skotského | Vedl skotskou invazi do Irska, korunován 1316. |
Irské panství
[editovat | editovat zdroj]Plantageneti
[editovat | editovat zdroj]| jméno | obrázek | období vlády | život | rodiče | poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| Jindřich II. | 1171–1177 | 1133–1189 | Geoffroy V. z Anjou | Král Anglie (1154–1189), vévoda normandský (1150–1189) a akvitánský (1152–1189). V letech 1171–1172 navštívil Irsko. Od roku 1171 vládl částem Irska. | |
| Jan | 1177–1216 | 1166–1216 | Jindřich II. | Jmenován pánem Irska svým otcem Jindřichem II. Dvakrát navštívil Irsko (1185, 1210). Také král Anglie (od 1199) a vévoda normandský (1199–1204) a akvitánský (od 1199). | |
| Jindřich III. | 1216–1272 | 1207–1272 | Jan | Také král Anglie a vévoda akvitánský. | |
| Eduard I. | 1272–1307 | 1239–1307 | Jindřich III. | Také vévoda akvitánský a gaskoňský (1254–1306) a král Anglie. Otec mu roku 1254 udělil většinu Irska. | |
| Eduard II. | 1307–1327 | 1284–1327 | Eduard I. | Také vévoda akvitánský (1306–1325) a král Anglie. John Deydras (zemřel roku 1318) tvrdil, že je skutečný Eduard II. | |
| Eduard III. | 1327–1377 | 1312–1377 | Eduard II. | Také vévoda akvitánský (1325–1360, 1372–1377) a král Anglie. | |
| Richard II. | 1377–1399 | 1367–1399 | Eduard z Woodstocku | Také vévoda akvitánský (do 1390) a král Anglie. Dvakrát navštívil Irsko (1394–1395, 1399). Jmenoval Roberta de Vere vévodou z Irska (1386–1388). | |
| Jindřich IV. | 1399–1413 | 1366–1413 | Jan z Gentu | Také vévoda akvitánský (do 1400) a král Anglie. | |
| Jindřich V. | 1413–1422 | 1387–1422 | Jindřich IV. | Také vévoda akvitánský (od 1400) a král Anglie. | |
| Jindřich VI. | 1422–1461 | 1421–1471 | Jindřich V. | Také král Francie a vévoda akvitánský (do 1453) a král Anglie. | |
| Eduard IV. | 1461–1470 | 1442–1483 | Richard Plantagenet | Také král Anglie. | |
| Jindřich VI. | 1470–1471 | 1421–1471 | Jindřich V.
Kateřina z Valois |
Znovu na trůně. Také král Anglie. Po jeho smrti si nárokovala trůn Isabela Portugalská (zemřela roku 1471). | |
| Eduard IV. | 1471–1483 | 1442–1483 | Richard Plantagenet
Cecílie Nevillová |
Znovu na trůně. Také král Anglie. | |
| Eduard V. | 1483 | 1470–1483 | Eduard IV. | Také král Anglie. | |
| Richard III. | 1483–1485 | 1452–1485 | Richard Plantagenet
Cecílie Nevillová |
Také král Anglie. |
Tudorovci
[editovat | editovat zdroj]| jméno | obrázek | období vlády | život | rodiče | poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| Jindřich VII. | 1485–1509 | 1457–1509 | Edmund Tudor | Také král Anglie. Bojoval o trůn s Lambertem Simnelem (1487) a Perkinem Warbeckem (1490–1499). | |
| Jindřich VIII. | 1509–1542 | 1491–1547 | Jindřich VII. | Také král Anglie. Trůn si nárokovali Edmund de la Pole (1501–1513) a Richard de la Pole (1513–1525). Roku 1540 nabídli irští šlechtici korunu Jakubovi V. Skotskému. |
Irské království
[editovat | editovat zdroj]Tudorovci
[editovat | editovat zdroj]| jméno | obrázek | období vlády | život | rodiče | poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| Jindřich VIII. | 1542–1547 | 1491–1547 | Jindřich VII. | První král Irska. Také král Anglie. | |
| Eduard VI. | 1547–1553 | 1537–1553 | Jindřich VIII. | Také král Anglie. William Featherstone (zemřel roku 1557) tvrdil, že je přeživší Eduard VI. |
Greyové
[editovat | editovat zdroj]| jméno | obrázek | období vlády | život | rodiče | poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| Jana Greyová | 1553 | asi 1536–1554 | Jindřich Grey | Také královna Anglie. Sesazena a popravena. |
Tudorovci (znovu)
[editovat | editovat zdroj]| jméno | obrázek | období vlády | život | rodiče | poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| Marie I. | 1553–1558 | 1516–1558 | Jindřich VIII. | Také královna sicilská a neapolská (od 1554), španělská (od 1556) a anglická. | |
| Filip | 1554–1558 | 1527–1598 | Karel V. | Také král anglický, španělský (1556–1598), neapolský a sicilský (1554–1598), portugalský (1580–1598) a chilský (1554–1556). | |
| Alžběta I. | 1558–1603 | 1533–1603 | Jindřich VIII. | Také královna Anglie. Trůn si nárokovala také Marie Stuartovna (zemřela roku 1587). Roku 1595 nabídli irští šlechtici korunu Albrechtovi VII. Habsburskému. |
Stuartovci
[editovat | editovat zdroj]| jméno | obrázek | období vlády | život | rodiče | poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| Jakub I. | 1603–1625 | 1566–1625 | Jindřich Stuart, lord Darnley
Marie Stuartovna |
Také král Skotska (od 1567) jako Jakub VI. a Anglie. | |
| Karel I. | 1625–1649 | 1600–1649 | Jakub I. | Také král Anglie a Skotska. Uznáván Irskou konfederací (1642–1649). |
Interregnum
[editovat | editovat zdroj]| jméno | obrázek | období vlády | život | rodiče | poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| Oliver Cromwell | 1653–1658 | 1599–1658 | Robert Cromwell
Alžběta Cromwellová |
Roku 1649 byl popraven Karel I. a byla vyhlášena republika, které od roku 1653 vládl jako lord protektor. | |
| Richard Cromwell | 1658–1659 | 1626–1712 | Oliver Cromwell
Alžběta Bourchierová |
Roku 1659 abdikoval a následně byla monarchie restaurována pod vládou Stuartovců. |
Restaurace Stuartovců
[editovat | editovat zdroj]| jméno | obrázek | období vlády | život | rodiče | poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| Karel II. | 1660–1685 | 1630–1685 | Karel I. | Trůn si nárokoval již od roku 1649. Také král Skotska (také v letech 1649–1651) a Anglie. Uznáván Irskou konfederací (1649–1653). | |
| Jakub II. | 1685–1689 | 1633–1701 | Karel I.
Henrietta Marie Bourbonská |
Také král Skotska jako Jakub VII. a Anglie. Bojoval o trůn s Jamesem Scottem (zemřel roku 1685) a s Marií II. a Vilémem III. (1689–1691). V letech 1689–1690 v Irsku. Po svém sesazení jakobitský pretendent. | |
| Marie II. | 1689–1694 | 1662–1694 | Jakub II. | Také královna Anglie a Skotska. | |
| Vilém III. | 1689–1702 | 1650–1702 | Vilém II. Oranžský | De facto již od roku 1688. Také nizozemský místodržitel (od roku 1672) a král Skotska jako Vilém II. a král Anglie. V roce 1690 v Irsku. | |
| Anna | 1702–1714 | 1665–1714 | Jakub II.
Anna Hydeová |
Také královna Anglie a Skotska (do 1707) a královna Velké Británie (od 1707). |
Hannoverská dynastie
[editovat | editovat zdroj]| jméno | obrázek | období vlády | život | rodiče | poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| Jiří I. | 1714–1727 | 1660–1727 | Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský | Od roku 1698 kurfiřt hannoverský. Také král Velké Británie. | |
| Jiří II. | 1727–1760 | 1683–1760 | Jiří I. | Také kurfiřt hannoverský a král Velké Británie. | |
| Jiří III. | 1760–1800 | 1738–1820 | Frederik z Walesu | Také kurfiřt hannoverský (do 1814), král hannoverský (1814–1820) a král Velké Británie. Po sjednocení Velké Británie a Irska král Spojeného království (1801–1820). |
Irský svobodný stát a Irsko
[editovat | editovat zdroj]Windsorská dynastie
[editovat | editovat zdroj]| jméno | obrázek | období vlády | život | rodiče | poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| Jiří V. | 1922–1936 | 1865–1936 | Eduard VII. | Roku 1922 bylo ustanoveno dominium Irský svobodný stát, které bylo od roku 1931 nezávislým státem. Zastupován generálním guvernérem. | |
| Eduard VIII. | 20. leden 1936 – 11. prosinec 1936 | 1894–1972 | Jiří V. | Zastupován generálním guvernérem. | |
| Jiří VI. | 1936–1949 | 1895–1952 | Jiří V.
Marie z Tecku |
Roku 1937 byl Irský svobodný stát přejmenován na Irsko. Od roku 1937 existoval úřad prezidenta Irska, králem Irska ale zůstal až do roku 1949. |
Pretendenti
[editovat | editovat zdroj]V době zániku monarchie bylo nástupnictví na irský trůn shodné s nástupnictvím na britský trůn.
Windsorská dynastie
[editovat | editovat zdroj]| jméno | obrázek | období vlády | život | rodiče | poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| Jiří VI. | 1949–1952 | 1895–1952 | Jiří V.
Marie z Tecku |
||
| Alžběta II. | 1952–2022 | 1926–2022 | Jiří VI. | ||
| Karel III. | od 2022 | *1948 | Philip
Alžběta II. |
Rodokmen
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liste der Herrscher Irlands na německé Wikipedii.
- 1 2 DAWSON, P. L. Kessler and Edward. Kingdoms of Caledonia & Ireland / Erin - High Kings of Ireland. The History Files [online]. [cit. 2026-07-19]. Dostupné online. (anglicky)