Přeskočit na obsah

Seznam panovníků Irska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Znak Irského království

Toto je seznam panovníků Irska. V raném středověku bylo gaelské Irsko rozděleno na více nezávislých království, přičemž někteří králové se prohlašovali velekráli. Od konce 12. století neexistoval žádný všeobecně uznávaný domácí irský velekrál, což byl složitý důsledek normanské invaze do Irska (1169–1177), Windsorské dohody (1175) a smrti posledního všeobecně uznávaného velekrále Irska, Roryho O'Connora (Ruaidrí Ua Conchobair), v roce 1198. Anglický král Jindřich II. udělil roku 1177 svému synovi Janovi titul pána Irska. Jan se roku 1199 stal také anglickým králem a od té doby byl pán (později král) Irska také králem Anglie (později Velké Británie). Protože angličtí a britští panovníci v Irsku nesídlili, zastupovali je v Irsku místokrálové. Roku 1542 bylo Irské panství transformováno na Irské království. Roku 1801 bylo na základě zákonů o unii spojeno Irské království a Království Velké Británie a vzniklo Spojené království Velké Británie a Irska. Roku 1922 na základě anglo-irské dohody vzniklo britské dominium Irský svobodný stát a titul irského krále byl obnoven až do roku 1949, kdy se Irsko stalo republikou.

Irští králové a velekrálové

[editovat | editovat zdroj]
jméno obrázek období vlády život rodina poznámky
Máel Sechnaill mac Máele Ruanaid 846–862 zemřel 862 Clann Cholmáin Král Meathu. První historicky doložený král celého Irska (ri hÉrenn uile).
Áed Findliath
Áed Bojovný
862–879 zemřel 879 Cenél nEógain; otec Niall Caille Král Ailechu.
Flann Sinna
Flann Shannonský
879–916 847–916 Clann Cholmáin; otec Máel Sechnaill Král Meathu. Za jeho vlády začaly vikinské nájezdy do Irska.
Niall Glúndub 916–919 zemřel 919 Cenél nEógain; otec Áed Findliath Král Ailechu. Padl v bitvě proti Vikingům.
Donnchad Donn

Duncan Hnědovlasý

919–944 zemřel 944 Clann Cholmáin; otec Flann Sinna Král Meathu.
Ruaidrí ua Canannáin 944–950 zemřel 950 Cenél Conaill Podle některých zdrojů velekrál Irska.
Congalach Cnogba 944–956 zemřel 956 Síl nÁedo Sláine; strýc z matčiny strany Donnchad Donn Král Meathu.
Domnall ua Néill 956–980 zemřel 980 Cenél nEógain; děd Niall Glúndub Král Ailechu. První, kdo se nazýval velekrálem Irska.
Máel Sechnaill mac Domnaill 980–1002 949–1022 Clann Cholmáin; děd Donnchad Donn Král Meathu. Porazil Vikingy v bitvě u Tary v roce 980. Sesazen Brianem Boru.
Brian Boru
Brian Bóruma mac Cennétig
1002–1014 asi 941–1014 Dál gCais; děd Donnchad Donn Král Munsteru a Leinsteru. První velekrál nepatřící k dynastii Uí Néill. Zvítězil nad Vikingy v bitvě u Clontarfu v roce 1014 a v bitvě padl. Po něm pojmenovaná harfa Briana Boru je zobrazena na státním znaku Irska. Předek dynastie O'Brian.
Máel Sechnaill mac Domnaill 1014–1022 949–1022 Clann Cholmáin; děd Donnchad Donn Král Meathu. Znovu na trůně.
Donnchad mac Briain 1022–1063 zemřel 1064 Dál gCais; otec Brian Boru Král Munsteru, velekrál s opozicí.[1]
Diarmait mac Maíl na mBó 1063–1072 zemřel 1072 Uí Chainnselaig Král Leinsteru, velekrál s opozicí.[1]
Toirdelbach Ua Briain 1072–1086 1009–1086 Dál gCais; děd Brian Boru Král Munsteru, velekrál s opozicí.
Domnall Ua Lochlainn 1086–1121 1048–1121 Cenél nEógain Král Ailechu, velekrál s opozicí.
Muirchertach Ua Briain 1101–1119 asi 1050–1119 Dál gCais; otec Toirdelbach Ua Briain Král Munsteru, od roku 1101 velekrál s opozicí.
Tairrdelbach Ua Conchobair 1119–1156 1088–1156 Uí Briúin Síl Muiredaig; děd z matčiny strany Toirdelbach Ua Briain Král Connachtu.
Muirchertach Mac Lochlainn 1156–1166 zemřel 1166 Cenél nEógain; děd z matčiny strany Toirdelbach Ua Briain Král Tyrone.
Ruaidrí Ua Conchobair 1166–1198 asi 1116–1198 Uí Briúin Síl Muiredaig; otec Tairrdelbach Ua Conchobair Král Connachtu, poslední všeobecně uznávaný irský velekrál. Za jeho vlády začala v roce 1169 normanská invaze do Irska.
Brian Ua Néill 1258–1260 zemřel 1260 Cenél nEógain Král Tyrone. Roku 1263 byl titul velekrále nabídnut Haakonovi IV. Norskému.
Edubard a Briuis 1315–1318 asi 1280–1318 Bruceové; bratr Roberta I. Skotského Vedl skotskou invazi do Irska, korunován 1316.

Irské panství

[editovat | editovat zdroj]

Plantageneti

[editovat | editovat zdroj]
jméno obrázek období vlády život rodiče poznámky
Jindřich II. 1171–1177 1133–1189 Geoffroy V. z Anjou

Matylda

Král Anglie (1154–1189), vévoda normandský (1150–1189) a akvitánský (1152–1189). V letech 1171–1172 navštívil Irsko. Od roku 1171 vládl částem Irska.
Jan 1177–1216 1166–1216 Jindřich II.

Eleonora Akvitánská

Jmenován pánem Irska svým otcem Jindřichem II. Dvakrát navštívil Irsko (1185, 1210). Také král Anglie (od 1199) a vévoda normandský (1199–1204) a akvitánský (od 1199).
Jindřich III. 1216–1272 1207–1272 Jan

Isabela z Angoulême

Také král Anglie a vévoda akvitánský.
Eduard I. 1272–1307 1239–1307 Jindřich III.

Eleonora Provensálská

Také vévoda akvitánský a gaskoňský (1254–1306) a král Anglie. Otec mu roku 1254 udělil většinu Irska.
Eduard II. 1307–1327 1284–1327 Eduard I.

Eleonora Kastilská

Také vévoda akvitánský (1306–1325) a král Anglie. John Deydras (zemřel roku 1318) tvrdil, že je skutečný Eduard II.
Eduard III. 1327–1377 1312–1377 Eduard II.

Izabela Francouzská

Také vévoda akvitánský (1325–1360, 1372–1377) a král Anglie.
Richard II. 1377–1399 1367–1399 Eduard z Woodstocku

Jana z Kentu

Také vévoda akvitánský (do 1390) a král Anglie. Dvakrát navštívil Irsko (1394–1395, 1399). Jmenoval Roberta de Vere vévodou z Irska (1386–1388).
Jindřich IV. 1399–1413 1366–1413 Jan z Gentu

Blanka z Lancasteru

Také vévoda akvitánský (do 1400) a král Anglie.
Jindřich V. 1413–1422 1387–1422 Jindřich IV.

Marie de Bohun

Také vévoda akvitánský (od 1400) a král Anglie.
Jindřich VI. 1422–1461 1421–1471 Jindřich V.

Kateřina z Valois

Také král Francie a vévoda akvitánský (do 1453) a král Anglie.
Eduard IV. 1461–1470 1442–1483 Richard Plantagenet

Cecílie Nevillová

Také král Anglie.
Jindřich VI. 1470–1471 1421–1471 Jindřich V.

Kateřina z Valois

Znovu na trůně. Také král Anglie. Po jeho smrti si nárokovala trůn Isabela Portugalská (zemřela roku 1471).
Eduard IV. 1471–1483 1442–1483 Richard Plantagenet

Cecílie Nevillová

Znovu na trůně. Také král Anglie.
Eduard V. 1483 1470–1483 Eduard IV.

Alžběta Woodvillová

Také král Anglie.
Richard III. 1483–1485 1452–1485 Richard Plantagenet

Cecílie Nevillová

Také král Anglie.
jméno obrázek období vlády život rodiče poznámky
Jindřich VII. 1485–1509 1457–1509 Edmund Tudor

Markéta Beaufortová

Také král Anglie. Bojoval o trůn s Lambertem Simnelem (1487) a Perkinem Warbeckem (1490–1499).
Jindřich VIII. 1509–1542 1491–1547 Jindřich VII.

Alžběta z Yorku

Také král Anglie. Trůn si nárokovali Edmund de la Pole (1501–1513) a Richard de la Pole (1513–1525). Roku 1540 nabídli irští šlechtici korunu Jakubovi V. Skotskému.

Irské království

[editovat | editovat zdroj]
jméno obrázek období vlády život rodiče poznámky
Jindřich VIII. 1542–1547 1491–1547 Jindřich VII.

Alžběta z Yorku

První král Irska. Také král Anglie.
Eduard VI. 1547–1553 1537–1553 Jindřich VIII.

Jana Seymourová

Také král Anglie. William Featherstone (zemřel roku 1557) tvrdil, že je přeživší Eduard VI.
jméno obrázek období vlády život rodiče poznámky
Jana Greyová 1553 asi 1536–1554 Jindřich Grey

Frances Brandonová

Také královna Anglie. Sesazena a popravena.

Tudorovci (znovu)

[editovat | editovat zdroj]
jméno obrázek období vlády život rodiče poznámky
Marie I. 1553–1558 1516–1558 Jindřich VIII.

Kateřina Aragonská

Také královna sicilská a neapolská (od 1554), španělská (od 1556) a anglická.
Filip 1554–1558 1527–1598 Karel V.

Isabela Portugalská

Také král anglický, španělský (1556–1598), neapolský a sicilský (1554–1598), portugalský (1580–1598) a chilský (1554–1556).
Alžběta I. 1558–1603 1533–1603 Jindřich VIII.

Anna Boleynová

Také královna Anglie. Trůn si nárokovala také Marie Stuartovna (zemřela roku 1587). Roku 1595 nabídli irští šlechtici korunu Albrechtovi VII. Habsburskému.

Stuartovci

[editovat | editovat zdroj]
jméno obrázek období vlády život rodiče poznámky
Jakub I. 1603–1625 1566–1625 Jindřich Stuart, lord Darnley

Marie Stuartovna

Také král Skotska (od 1567) jako Jakub VI. a Anglie.
Karel I. 1625–1649 1600–1649 Jakub I.

Anna Dánská

Také král Anglie a Skotska. Uznáván Irskou konfederací (1642–1649).

Interregnum

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Anglická státní rada.
jméno obrázek období vlády život rodiče poznámky
Oliver Cromwell 1653–1658 1599–1658 Robert Cromwell

Alžběta Cromwellová

Roku 1649 byl popraven Karel I. a byla vyhlášena republika, které od roku 1653 vládl jako lord protektor.
Richard Cromwell 1658–1659 1626–1712 Oliver Cromwell

Alžběta Bourchierová

Roku 1659 abdikoval a následně byla monarchie restaurována pod vládou Stuartovců.

Restaurace Stuartovců

[editovat | editovat zdroj]
jméno obrázek období vlády život rodiče poznámky
Karel II. 1660–1685 1630–1685 Karel I.

Henrietta Marie Bourbonská

Trůn si nárokoval již od roku 1649. Také král Skotska (také v letech 1649–1651) a Anglie. Uznáván Irskou konfederací (1649–1653).
Jakub II. 1685–1689 1633–1701 Karel I.

Henrietta Marie Bourbonská

Také král Skotska jako Jakub VII. a Anglie. Bojoval o trůn s Jamesem Scottem (zemřel roku 1685) a s Marií II. a Vilémem III. (1689–1691). V letech 1689–1690 v Irsku. Po svém sesazení jakobitský pretendent.
Marie II. 1689–1694 1662–1694 Jakub II.

Anna Hydeová

Také královna Anglie a Skotska.
Vilém III. 1689–1702 1650–1702 Vilém II. Oranžský

Marie Henrietta Stuartovna

De facto již od roku 1688. Také nizozemský místodržitel (od roku 1672) a král Skotska jako Vilém II. a král Anglie. V roce 1690 v Irsku.
Anna 1702–1714 1665–1714 Jakub II.

Anna Hydeová

Také královna Anglie a Skotska (do 1707) a královna Velké Británie (od 1707).

Hannoverská dynastie

[editovat | editovat zdroj]
jméno obrázek období vlády život rodiče poznámky
Jiří I. 1714–1727 1660–1727 Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský

Žofie Hannoverská

Od roku 1698 kurfiřt hannoverský. Také král Velké Británie.
Jiří II. Jiří II. 1727–1760 1683–1760 Jiří I.

Žofie Dorotea z Celle

Také kurfiřt hannoverský a král Velké Británie.
Jiří III. 1760–1800 1738–1820 Frederik z Walesu

Augusta Sasko-Gothajská

Také kurfiřt hannoverský (do 1814), král hannoverský (1814–1820) a král Velké Británie. Po sjednocení Velké Británie a Irska král Spojeného království (1801–1820).

Irský svobodný stát a Irsko

[editovat | editovat zdroj]

Windsorská dynastie

[editovat | editovat zdroj]
jméno obrázek období vlády život rodiče poznámky
Jiří V. 1922–1936 1865–1936 Eduard VII.

Alexandra Dánská

Roku 1922 bylo ustanoveno dominium Irský svobodný stát, které bylo od roku 1931 nezávislým státem. Zastupován generálním guvernérem.
Eduard VIII. 20. leden 1936 – 11. prosinec 1936 1894–1972 Jiří V.

Marie z Tecku

Zastupován generálním guvernérem.
Jiří VI. 1936–1949 1895–1952 Jiří V.

Marie z Tecku

Roku 1937 byl Irský svobodný stát přejmenován na Irsko. Od roku 1937 existoval úřad prezidenta Irska, králem Irska ale zůstal až do roku 1949.

Pretendenti

[editovat | editovat zdroj]

V době zániku monarchie bylo nástupnictví na irský trůn shodné s nástupnictvím na britský trůn.

Windsorská dynastie

[editovat | editovat zdroj]
jméno obrázek období vlády život rodiče poznámky
Jiří VI. 1949–1952 1895–1952 Jiří V.

Marie z Tecku

Alžběta II. 1952–2022 1926–2022 Jiří VI.

Elizabeth Bowes-Lyon

Karel III. Karel III. od 2022 *1948 Philip

Alžběta II.

Rodokemn irských panovníků od 1189.
Rodokemn irských panovníků od 1189.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liste der Herrscher Irlands na německé Wikipedii.

  1. 1 2 DAWSON, P. L. Kessler and Edward. Kingdoms of Caledonia & Ireland / Erin - High Kings of Ireland. The History Files [online]. [cit. 2026-07-19]. Dostupné online. (anglicky)

Související články

[editovat | editovat zdroj]