Seznam kulturních památek ve Kbelích

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dostupné mapy ke článku
Upozornění Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
WikiProjekt Wiki Loves Monuments
WikiProjekt Fotografování

Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Kbely v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Kbely[editovat | editovat zdroj]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Majáková a vodárenská věž Kbely (Q38488666)


Water Tank, Prague Kbely.jpg
 
Kategorie „Airport tower in Kbely “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
100966
Pam. katalog
MIS
Kbely Mladoboleslavská, letiště, pp. 1992/148
50°7′21,1″ s. š., 14°31′42,27″ v. d.
Letecký maják s vodojemem vznikl v letech 1927–1928 podle návrhu předního českého architekta Otakara Novotného. Jedinečná technická památka, která uplatňuje principy architektonické moderny. Výškový objekt šestibokého půdorysu, kónicky se zužující směrem nahoru, horní část s vodárenskou nádrží rozšířená oproti podnoži na kruhový půdorys. Výška majáku je 43 cm. Objekt má jedno podzemní podlaží a osm nadzemních. Přízemí tvoří rozšířenou podnož objektu o vnější délce každé strany o šest metrů. Autorem čtyř plastik s leteckou tematikou umístěných na plášti vodárenské nádrže je akademický sochař Jan Lauda.Zajimavostí je, že vodojem sloužil po 20 let i jako plynojem pro letiště a přilehlé budovy.

Památkově chráněno od 24. března 2004.

Soubor budov areálu AERO Kbely (Q1935013)


Aero Kbely hangar VI.jpg
 
Kategorie „Kbely Airport “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
104539
Pam. katalog
MIS
Kbely Kbely a Letňany
50°7′44,82″ s. š., 14°31′39,03″ v. d.
Soubor pěti budov hangárů areálu AERO Kbely vznikl v rozmezí 20.–40. let 20. století. Jedná se o druhou nejstarší českou leteckou továrnu. Původně sídlila továrna v Bubenči, po požáru přemístila některé provozy do prostoru jihozápadní části dnešního letiště Kbely. Na konci 30. let v souvislosti s přípravou na válku byly dva nejstarší hangáry (č. VI a III) přesunuty na nynější místo, současně proběhla dostavba dalších hangárů, budov a střelnice.
  • hangár III, pp. 1937/33 (k. ú. Kbely) a 540/17 (k.ú. Letňany), z roku 1923, druhý nejstarší hangár souboru. Nosným prvkem je kovová konstrukce, střechu vynáší subtilní kovové příhradové nosníky, stěny jsou z betonových rámů s výplněmi z cihelného zdiva. Jednolodní hangár s pultovou střechou, s vraty pro výjezd na letištní plochu. Na obdélném půdorysu o ploše cca 2000 m².
  • hangár IV, pp. 1937/34 (k. ú. Kbely) a 540/117 (k. ú. Letňany), vybudován ve 40. letech, konstruován z kovových rámů, vyzděných cihelným zdivem, na obdélném půdoryse o ploše cca 1300 m². Má tři symetricky umístěné haly, uprostřed nejvyšší, zastřešená pultovou střechou a otevřená vraty do letištní plochy. Uvnitř haly je dochována původní váha na letadla.
  • hangár V/28, krček na pozemku pp. 1937/35 (k. ú. Kbely) a 540/116 (k. ú. Letňany). Krček mezi hangáry IV a V. Nižší budova na obdélném půdorysu o ploše cca 600 m² se dvěma příčnými loděmi, zastřešenými válcovou střechou na dřevěných příhradových nosnících tvarovaných do oblouku kruhové výseče. Dřevěná nosná konstrukce je pobita dřevěným pláštěm. Asi z počátku 50. let.
  • hangár V, pp. 1937/36 (k. ú. Kbely) a 540/16 (k. ú. Letňany). Z let 1940–1941, na obdélném půdorysu na ploše cca 1300 m². Má jednu velkou a vyšší halu, zastřešenou válcovou střechou. Nosnou konstrukci tvoří kovové příhradové nosníky, které zastřešují plochu v podélné linii. Jsou opatřeny dřevěným pláštěm. Typická stavba německé školy (dle pamětníků typu Junkers) vycházející z maximální úspory nedostatkových materiálů. Na jihu přiléhá k hangáru přístavba umýváren z roku 1952, která není předmětem památkové ochrany.
  • hangár VI, pp. 1937/41 (k. ú. Kbely), nejstarší hala, zbudovaná v roce 1920 a po požáru v roce 1922 obnovena ve shodné podobě. Je zbudován ze dřeva, dvoulodní konstrukce se sedlovou střechou nad každou lodí, na obdélném půdorysu, lodě orientovány podle příčné osy, půdorysná plocha celkem cca 600 m². Typová konstrukce hangárů z období 1. světové války z oblasti Rakouska-Uherska, zbudována k sestavování a zalétávání letadel.

Novější budova jídelny a další objekty hangárů a objekt někdejší střelnice v jižní části areálu nejsou součástí kulturní památky.
Památkově chráněno od 21. listopadu 2011.

Socha Rozum a Cit (Q38488649)


Praha, Kbely, socha Rozum a Cit.JPG
 
Kategorie „Rozum a Cit (Kbely) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44420/1-464
Pam. katalog
MIS
Kbely park při ulici Železnobrodská, pp. 2/1
50°8′0,56″ s. š., 14°32′57,92″ v. d.
Sousoší Rozum a Cit vytvořil Ladislav Šaloun v roce 1934 z tmavé žuly. Původně umístěno u hvězdárny v Růžovém sadu na Petříně, k. ú. Hradčany, poté byla přemístěna na Zbraslav a poté do Kbel.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Socha svatého Vojtěcha (Q38488631)


Praha, Kbely, socha svatého Vojtěcha detail.JPG
 
Kategorie „Statue of Saint Adalbert in Kbely “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40818/1-1702
Pam. katalog
MIS
Kbely na návsi v parku, pp. 114
50°7′58,45″ s. š., 14°32′53,87″ v. d.
Pískovcová socha sv. Vojtěcha datovaná lety 1750–1755 se připisuje sochařovi Janu Antonínovi Quitainerovi. Kompozice je ovlivněná plastikou sv. Vojtěcha od Ferdinanda Maxmiliána Brokofa.

Památkově chráněno od roku 1966. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Výklenková kaple Staroboleslavské cesty (Q38048975)


Poutní cesta Boleslav, 15. kaple - Kájovská.jpg
 
Kategorie „Staroboleslavská poutní cesta “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40703/1-1635
Pam. katalog
MIS
Kbely při silnici z Proseka do Kbel - Praha 9, k. ú. Vysočany, Kbely, Vinoř
50°7′29,27″ s. š., 14°31′28,02″ v. d.
Křížová cesta - výklenkové kaple Staroboleslavské cesty. Na území Kbel se dochovaly a ochraně podléhají dvě kaple:
  • 15. kaple, Kájovská, severně od areálu Mladoboleslavská 949/2, pp. 1936/4
  • 17. kaple, Krupecká, u parkoviště severně od Mladoboleslavské ulice nedaleko vchodu do Leteckého muzea, pp. 1939/1

Památkově chráněno od roku 1966. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]