Seznam kulturních památek v Dolním Třeboníně
Tento seznam nemovitých kulturních památek v obci Dolní Třebonín v okrese Český Krumlov vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.
Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.
Horní Třebonín[editovat | editovat zdroj]
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Dva špýchary usedlosti čp. 1 (Q37286767)
| 
|
29360/3-1237 Pam. katalog MIS | Horní Třebonín | Horní Třebonín 1, st. 53/1 48°51′2,98″ s. š., 14°24′43,15″ v. d. | Venkovská usedlost, z toho jen: dva špýchary. Dva špýchary venkovské usedlosti jsou zděné, omítané. Patrové budovy jsou zastřešeny sedlovou střechou. Špýchar na levé straně přiléhá obytné části a druhý se nachází vpravo vzadu ve dvoře. Špýchary pocházejí možná již ze 16. století. Na štítu špejcharu ve dvoře datace 1675. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Návesní kaple Panny Marie (Q37286796)
| 
|
19566/3-1238 Pam. katalog MIS | Horní Třebonín | náves, st. 98 48°51′0,94″ s. š., 14°24′42,29″ v. d. | Zděná pseudoslohová kaple z roku 1902 na návsi. Menší obdélná síň je polygonálně zakončena a doplněna na zadní straně výklenkem. Z přední stěny vyrůstá hranolová zvonička. Poznámka: V MonumNetu bylo označeno jako „výklenková kaplička I“. | |||||
| Výklenková kaple (Q37286813)
| 
|
30865/3-1238 Pam. katalog MIS | Horní Třebonín | u čp. 10, st. 64 48°51′1,16″ s. š., 14°24′41,2″ v. d. | Zděná omítaná výklenková kaple stojí před čp. 10, nedaleko návesní kaple. Půlkruhová nika je flankována štukovými pilastry. Kaple je završena půlkruhovým štítkem. Poznámka: V MonumNetu bylo označeno jako „výklenková kaplička III“. | |||||
| Boží muka (Q37286784)
|
|
39792/3-1238 Pam. katalog MIS | Horní Třebonín | směr Černíč, pp. 2247 48°50′50,8″ s. š., 14°23′59,4″ v. d. | Zděná pilířková boží muka stojí západně od centra obce při cestě na Rájov. Jejich původ je nejspíše z 18. století. Stabilní katastr z roku 1827 je zachycuje na křižovatce cest. Výrazný je zcela ojedinělý sokl, který má podobu předimenzované krychle. Poznámka: V MonumNetu bylo označeno jako „výklenková kaplička II“. |
Dolní Svince[editovat | editovat zdroj]
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Násep koněspřežné dráhy s klenutým mostkem (Q37431080)
|
|
86057/3-1472 Pam. katalog MIS | Dolní Svince | na km 100,779 a 100,675 současné trati, Dolní Svince pp. 693/1, Krasejovka pp. 968/1 48°51′49,69″ s. š., 14°25′56,46″ v. d. | Železniční trať koněspřežná dráha - násep s klenutým mostkem. Úsek náspu s mostkem o dochované délce 104 m, vybudovaný v letech 1825–1826 jako součást koněspřežní dráhy, situovaný východně vedle nynější železniční trati mezi km 100,779 a 100,675, západně od obce Krasejovka, severně od obce Dolní Svince. Násep začíná na km 100,779 v k. ú. Krasejovka a přechází katastrální hranici do Dolního Svince. Zde na km 100,676 prochází náspem klenutý mostek, který přemosťuje a převádí náspem vodoteč, vytékající z rybníka Děkanec a vtékající do Svinenského potoka. Mostek o šířce 3,85 m je konstruován jako kamenný, kolmý, s křídly. Vyzděn je z drobného lomového kamene na maltu vápennou, v současné době bez omítky, ta se dochovala téměř v celé ploše podhledu klenby, mostek byl původně omítnut celý. Mostní otvor o světlosti 2,85 m je završen polokruhovou klenbou s dimenzí 45 až 60 cm, s vodorovnou vrcholnicí, jež se nachází 205 cm nad úrovní dna koryta. Koruna mostku je zatravněna. K mostku z obou stran přiléhají kamenná křídla, na jihozápadní vtokové straně o délkách 1,30 a 3,40 m, na severovýchodní o délkách 2,60 a 2,90 m. Jižně od mostku násep po patnácti metrech končí. Nedaleko mostku, na km 100,595, se dochoval původní hraniční kámen. Poznámka: Původně zapsáno pod názvem „viadukt, 2x násep, 2x zářez, viadukt“. Z důvodu umístění ve dvou okresech byly památce přidělena dvě rejstříková čísla – 86057/3-1472 pro část v k.ú. Krasejovka, okres České Budějovice, a 86059/3-1473 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) pro část v k.ú. Dolní Třebonín, okres Český Krumlov. |
Štěkře[editovat | editovat zdroj]
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Boží muka (Q38231156)
| 
|
32434/3-1507 Pam. katalog MIS | Štěkře | jihozápadně od vsi, směr Zlatá Koruna, pp. 334/2 48°51′49,5″ s. š., 14°22′40,91″ v. d. | Boží muka. Pilířek náleží do souboru pozdně gotických kamenických prací souvisejících s produkcí rožmberské kamenické huti. Nachází se u cesty do Zlaté Koruny. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Boží muka (Q38231151)
| 
|
41062/3-1506 Pam. katalog MIS | Štěkře | jižní okraj vsi, pp. 337/3 48°51′52,91″ s. š., 14°22′46,09″ v. d. | Boží muka. Pilířek náleží do souboru pozdně gotických kamenických prací souvisejících pravděpodobně s rožmberskou kamenickou hutí. Stojí v křižovatce v jižní části obce. Na čtvercové základně je vztyčen žulový tesaný postament, jež má zkosené hrany s drápky a ve hmotě směrem vzhůru ubývá. Na jeho rovně ukončenou plochu je vsazen dřík, tordovaný ve směru chodu hodinových ručiček. Na vrcholu dříku je upevněna trojboká hlavice s nikami na všech stranách s vrcholem ozdobně uzavřeným tesaným lemem ve tvaru smyčky, z níž dolů spadají okraje a rámují shora niku, čímž vytvářejí tvar oslího hřbetu. Obě tyto svislice zdobí pilastr, jenž má tordovaný postament. Tato výzdoba se opakuje na dalších stranách. Vrchol hlavice je ve tvaru jehlance s dovnitř projmutými stěnami. V centru stříšky je upevněn poměrně masivní tesaný kříž. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Tvrz U Kalkusů (Q33241686)
| 
|
17285/3-1505 Pam. katalog MIS | Štěkře | Štěkře 1 48°51′56,11″ s. š., 14°22′42,71″ v. d. | Tvrz U Kalkusů. Uzavřená usedlost stojící na místě staré tvrze je poprvé připomínána roku 1366 jako sídlo vladyků Olbramů ze Štěkře. Dochované části tvrze pocházejí z etapy ze 16. století. Památkově chráněno od roku 1963. |
Záluží[editovat | editovat zdroj]
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Boží muka (Q38229379)
| 
|
45049/3-1500 Pam. katalog MIS | Záluží | směr Čertyně, pp. 1430/3 48°52′31,64″ s. š., 14°22′58,35″ v. d. | Typický představitel rožmberských božích muk – na podstavci, patce a dříku vysoký hranolový podstavec, patka na čtvercové základně a vysoké drápky, zdobící okosení hran, nahoře shodně se opakující přechod do čtvercového průřezu. Památkově chráněno od roku 1963. |
Čertyně[editovat | editovat zdroj]
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Usedlost čp. 11 (Q36857536)
| 
|
22919/3-1503 Pam. katalog MIS | Čertyně | Čertyně 11, st. 27/1, 27/2 48°52′59,64″ s. š., 14°23′13,29″ v. d. | Venkovská usedlost, z toho jen: špýchar. Venkovská usedlost uzavřeného čtyřstranného typu se sýpkou ze 16. století v jihovýchodní části usedlosti. Součást jižní fronty návsi. Dochována část hospodářských budov. Sýpka je nejstarším objektem usedlosti (nejpozději ze 16. století), chlévy a stodola z 19. století, vzhled obytné části za závěru 19. století. Poznámka: Podle MonumNetu byl památkově chráněný pouze špýchar, v Památkovém katalogu je uvedena celá usedlost. Původně byla do rejstříku zapsána „sýpka s areálem“. Žádné rozhodnutí o změně rozsahu památky není v Památkovém katalogu evidováno. | |||||
| Usedlost čp. 10 nebo 9 (Q33243737)
| 
|
14712/3-1501 Pam. katalog MIS | Čertyně | Čertyně 10 nebo 9 48°52′59,51″ s. š., 14°23′13,97″ v. d. | Usedlost klasického disposičního rozvržení s unikátně dochovanými gotickými branami ze 16. století, byla přestavěna v 19. století, jak dokládá datace v sýpkovém patře v podkroví. Poznámka: V MonumNetu byla pod tímto rejstříkovým číslem uvedena usedlost čp. 10. Původně bylo do rejstříku zapsáno „čp. 10, 2 klenuté vjezdy s areálem“. Památkový katalog však pod stejným rejstříkovým číslem uvádí usedlost čp. 9. Na evidenčním listu jsou uvedeny pouze gotické vjezdy do čp. 10 s poznámkou, že statky čp. 10 a čp. 11 tvořily kdysi jeden velký statek. Fotodokumentace a posudky se věnují společně čp. 9 a 10. | |||||
| Usedlost čp. 3 a 27 (Q33243743)
| 
|
14114/3-1502 Pam. katalog MIS | Čertyně | Čertyně 3 a 27 48°53′0,67″ s. š., 14°23′13,11″ v. d. | Venkovská usedlost uzavřeného typu na severní straně návsi. V areálu se nachází obytné stavení čp. 3, bývalý výminek čp. 27, maštal a chlévy, kolna s průjezdem, bývalé chlévy, stodola a dvůr. Na štítovém průčelí bývalého výminku (čp. 27) letopočet 1815. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Boží muka (Q36857553)
| 
|
16555/3-1504 Pam. katalog MIS | Čertyně | před obcí při cestě do Opalic, pp. 510/1 48°53′0,44″ s. š., 14°23′25,37″ v. d. | Boží muka. Pozdně gotický žulový pilířek z roku 1608 s jedinečnou výzdobou. Souvisí patrně s produkcí rožmberské kamenické huti. Na čtvercové základně je vztyčen žulový tesaný hranol, jenž se kónicky zužuje směrem vzhůru. Postament je téměř ve tvaru krychle, dřík ve hmotě ubývá, nad postamentem je odsazen a jeho hrany jsou okoseny do osmihranu. Na čelní stěně cca ve 4/5 výšky je vytesána nika, půlkruhově ukončena, na dvou protilehlých bočních stranách jsou téměř pod hlavicí vytesány dvě menší, obdobné niky. Dřík je končen drápky, získává zpět čtvercový půdorys. Na vrchol dříku je vsazena tesaná čtyřboká hlavice, dole jemně profilovaná. Na přední stěně je vytesána nika, zasahující až do trojúhelného štítku. Ostatní stěny hlavice jsou v jemném reliéfu vyzdobeny vytesanými arma Christi. Pod čelní nikou je na dříku linkou vtesaná datace 1608 a písmena PP a pod nimi MC. Hlavice vrcholí stříškami, na vrcholech každého štítku je vytesán kříž, jednotlivé stříšky se vzájemně pronikají. Na vrcholu průniku stříšek je upevněn masivní tesaný kříž, jenž opakuje kónický tvar dříku na svislém břevnu. Památkově chráněno od roku 1963. |
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu seznam kulturních památek v Dolním Třeboníně na Wikimedia Commons
