Seznam arcibiskupů a patriarchů Srbské pravoslavné církve
Vzhled
Tento seznam arcibiskupů a patriarchů Srbské pravoslavné církve zahrnuje arcibiskupy patriarchy Srbské pravoslavné církve:
Arcibiskupové
[editovat | editovat zdroj]Historicky jako arcibiskupové srbských zemí a západního pobřeží
Arcibiskup | Období |
---|---|
Sv. Sáva | 1219–1234 |
Sv. Arsenije I. | 1234–1267 |
Sv. Sáva II. | 1264–1271 |
Danilo I. | 1271–1272 |
Sv. Joanikije I. | 1272–1279 |
Sv. Jevstatije I. | 1279–1286 |
Sv. Jakov | 1286–1292 |
Jevstatije II. | 1292–1309 |
Sáva III. | 1309–1316 |
Sv. Nikodim I. | 1317–1324 |
Danilo II. | 1324–1337 |
Joanikije II[1] | 1338–1354 |
Patriarchové
[editovat | editovat zdroj]Historicky jako patriarchové srbkých zemí a západního pobřeží, částečně též jako patriarchové srbští, bulharští a ilyrští, obvyklé souhrnné označení jako patriarcha pećský
Patriarcha | Období |
---|---|
Joanikije II. | 1346–1354 |
Sáva IV. | 1354–1375 |
Jefrem | 1375–1382 |
Spiridon | 1382–1387 |
Danilo III. | 1389 |
Sáva V. | 1389–1404 |
Danilo IV. | 1406 |
Ćirilo I. | 1407–1419 |
Nikon | 1420–1435 |
Teofan | 1446 |
Nikodim II. | 1446–1452 |
Arsenije II. | 1457–1463 |
Janićije[2] | 1506 |
Jovan[2] | 1508 |
Teodosije[2] | 1520 |
Marko[2] | 1524 |
Pavle[2] | 1530–1541 |
Teofan[2] | 1544 |
Josif[2] | 1544 |
Makarije | 1557–1574 |
Antonije | 1572–1575 |
Đerasim | 1575–1586 |
Savatije | 1587 |
Nikanor | 1589 |
Jerotije | 1591 |
Filip | 1592 |
Jovan | 1592–1614 |
Pajsije | 1614–1648 |
Gavrilo I. Rajić | 1648–1655 |
Maksim | 1655–1674 |
Arsenije III. Crnojević | 1674–1690 |
Kalinik I. Skopljanac | 1691–1710 |
Atanasije I. | 1711–1712 |
Mojsije Rajović | 1712–1725 |
Arsenije IV. Jovanović | 1725–1737 |
Joanikije III. Grk | 1737–1746 |
Atanasije II. Gavrilović | 1747–1752 |
Gavrilo II. Sarajevac | 1752 |
Gavrilo III. Grk | 1758 |
Vićentije Stefanović | 1758 |
Pajsije II. Grk | 1758 |
Gavrilo IV. Grk | 1758 |
Ćirilo II. | 1759 |
Vasilije Brkić | 1763–1767, 1772 |
Kalinik II. Grk | 1765–1766 |
Patriarchát byl zrušen Osmany a podřízen ekumenickému patriarchátu
Metropolité karlovičtí
[editovat | editovat zdroj]Po zrušení patriarchátu zůstala církev mimo území osmanské říše samostatná
- Arsenije IV. Jovanović Šakabenta (1737–1748)
- Pavle Nenadović (1749–1768)
- Jovan Đorđević (1768–1773)
- Vikentije III. Jovanović Vidak (1774–1780)
- Mojsije Putnik (1780–1790)
- Stefan I. Stratimirović (1790–1836)
- Stefan II. Stanković (1836–1841)
Patriarchové karlovičtí
[editovat | editovat zdroj]- Josif Rajačić (1842–1861)
- Samuilo Maširević (1861–1870)
- Arsenije Stojković (1870–1872,1874,1881)
- Prokopije Ivačković (1874–1879)
- Grigorije I. Anđelić (1878–1888)
- Georgije II. Branković (1888–1907)
- Lukijan Bogdanović (1908–1913)
- Miron Nikolić (1914–1919)
- Georgije III. Letić (1919–1920)
Metropolité bělehradští
[editovat | editovat zdroj]V letech 1766 až 1831 podřízení ekumenickému patriarchátu, poté samostatní
- Jeremija (1766–1784)
- Dionizije I. (1785–1791)
- Metodije (1791–1801)
- Leontios (1801–1813)
- Dionizije II. (1813–1815)
- Agathangelos (1815–1827)
- Kiril (1825–1827)
- Anthimos (1827–1831)
- Melentije Pavlović (1831–1833)
- Petar Jovanović (1833–1859)
- Mihailo Jovanović (1859–1881)
- Teodosije Mraović (1883–1889)
- Mihailo Jovanović (1889–1898)
- Inokentije Pavlović (1898–1905)
- Dimitrije Pavlović (1905–1920)
Patriarchové Srbska
[editovat | editovat zdroj]Oficiálně metropolité bělehradští a karlovičtí, arcibiskupové pécští a srbští patriarchové
- Dimitrije Pavlović (1920–1930)
- Varnava Rosić (1930–1937)
- Gavrilo V. Dožić (1938–1950)
- Vikentije II. (1950–1958)
- German Đorić (1958–1990)
- Pavle Stojčević (1990–2009)
- Irinej Gavrilović (2010–2020)
- Porfirije Perić (od 2021)