Severozápadní šalomounské jazyky
Severozápadní šalomounské jazyky | |
---|---|
Rozšíření | Šalomounovy ostrovy |
Počet mluvčích | není znám |
Počet jazyků | 34 živých |
Klasifikace |
|
Dělení | |
|
Rodina severozápadních šalomounských jazyků je rodina oceánských jazyků. Zahrnuje austronéské jazyky ostrovů Bouganville a Buka na Papua Nová Guineje a jazyky ostrovů Choiseul, New Georgia a Santa Isabel (kromě jazyka bughotu) na Šalomounových ostrovech.
Zařazení a rozšíření severozápadních šalomounských jazyků vyplývá z průkopnické práce australského lingvisty Malcolma Rossa.[1]
Rozdělení
[editovat | editovat zdroj]Severozápadní šalomounské jazyky se nedělí na jazykové rodiny. Mnohé jazykové rodiny a jazyky spolu mají více společného než jiné, jedná se o takzvanou "spojitost".
Severozápadní šalomounské jazyky se dělí na:[2]
- Nehansko-bouganvillské jazyky (spojitost), ta se dále dělí na:
- Mono-uruavanské jazyky, kam patří jazyky Mono-alu, torau a uruava.
- Jazyky piva-bannoni, kam patří jazyky piva a bannoni.
- Choiseulské jazyky (spojitost), kam patří jazyky babatana, ririo, vaghua a varisi.
- New Georgia-ysabelské jazyky, které se dělí na tyto spojitosti:
Kromě toho mrtvý jazyk kazukuru mohl patřit mezi jazyky New Georgia a tetepare by také mohl patřit mezi severozápadní šalomounské jazyky, pokud byl vůbec austronéský.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Northwest Solomonic languages na anglické Wikipedii.
- ↑ Ross, Malcolm D. (1988). Proto Oceanic and the Austronesian languages of Western Melanesia. Canberra: Pacific Linguistics.
- ↑ LYNCH, John; MALCOLM ROSS; TERRY CROWLEY. The Oceanic languages. Richmond, Surrey: Curzon, 2002. ISBN 978-0-7007-1128-4. OCLC 48929366