Přeskočit na obsah

Severovýchodní tichomořská pánev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Severovýchodní tichomořská pánev
Geomorfologický tvaroceánská pánev

Sousední
jednotky
Aleutský příkop, plošina Albatros, Východotichomořský práh, val Tuamotu, hřbet Liniových ostrovů, Havajský hřbet, Císařský hřbet
Podřazené
jednotky
pánev Tiki, Císařský kaňon

Map
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Severovýchodní tichomořská pánev je oceánská pánev v severovýchodní části Tichého oceánu pokrývající přibližně 32,5 milionu km². Na severu je omezena Aleutským příkopem, na jihovýchodě plošinou Albatros a Východotichomořským prahem, na jihozápadě valem Tuamotu, na západě s hřebenem Hory, Havajským hřbetem a Císařským hřbetem.

Převažující hloubky kolem 5000–5500 m, největší hloubka dosahuje 7168 m.[1] Většina pánve je tvořena kopcovitými abysálními rovinami, dále hřbety a sníženinami. Ty jsou spojeny hlavně se zlomovými pásmy, které rozdělují pánev. Nad severní části pánve, tvořenou plochými abysálními rovinami, se vytvořily četné podmořské hory a ostrovy, například: Revillagigedo, Clippertonův ostrov, Markézy.

Nejčastějším typem sedimentu jsou hlubokomořské rudé jíly, v severní části jsou terigenní (hemipelagické) jíly a organogenní diatomové kaly, v jižní části jsou organogenní foraminiferové a radiolaritové kaly.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Северо-Восточная котловина na ruské Wikipedii.

  1. Северо-Восточная котловина — статья из Большого Энциклопедического словаря (2000). Dostupné online.