Savitar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Savitar či Savitr je védský bůh, jeden z Áditjů. Zpravidla je označován za sluneční božstvo a často splývá se Súrjou. Jeho jméno vykládáno jako „podněcovatel“ či „probuditel“. Jeho dcerou je bohyně Savitrí.[1][2][3]: s. 136

Savitar také stejně jako řecký Hélios „svítí všem stvořením“ a je zlatooký a má zlaté zpřežení. Epiteta „s dobrými prsty“ či „se zlatými pažemi“ užívaná o tomto božstvu se též objevují u dalších indoevropských božstev slunce či úsvitu. V rgvédském hymnu 10.85 zase dává Sómovi za manželku bohyni Súrjá, která je v jiných případech označována za dceru slunečního boha Súrji.[3]: s. 199,206, 220, 227

Naproti tomu Jaan Puhvel který jeho jméno vykládá jako „roditel“ a odvozuje jej od slova sús „rodič, dárce života, matka“. Jeho solární atributy přisuzuje povšechně solárnímu charakteru všech Áditjů, s mnohými z nichž je také ztotožňován. Vykládá jej spíše za produkt teologických spekulací kněžské vrstvy představující dobročinnost.[4]

Savitar je také vzýván v hinduistické mantře Gájatrí, jejíž text vychází z rgvédského hymnu 3.62.[3]: s. 215

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ZBAVITEL, Dušan; MERHAUTOVÁ, Eliška; FILIPSKÝ, Jan; KŘÍŽKOVÁ, Hana. Bohové s lotosovýma očima. Praha: Vyšehrad, 1986. S. 80-81. 
  2. FILIPSKÝ, Jan. Encyklopedie indické mytologie. Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-52-4. S. 143. 
  3. a b c WEST, Martin Litchfield. Indo-European Poetry and Myth. New York: Oxford University Press, 2007. ISBN 978-0-19-928075-9. 
  4. PUHVEL, Jaan. Srovnávací mytologie. Praha: Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-177-8. S. 81. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Rgvédské hymny věnované Savitarovi (anglicky)[editovat | editovat zdroj]

  1. 1.35
  2. 2.38
  3. 4.53
  4. 4.54
  5. 5.81
  6. 5.82
  7. 6.71
  8. 7.38
  9. 7.45
  10. 10.39
  11. 10.49