SMS Kronprinzessin Erzherzogin Stephanie (1887)
 SMS Kronprinzessin Erzherzogin Stephanie | |
| Základní údaje | |
|---|---|
 | |
| Typ | barbetová obrněná loď |
| Uživatelé | Rakousko-uherské námořnictvo Jugoslávské královské námořnictvo |
| Jméno podle | Štěpánka Belgická |
| Zahájení stavby | 12. listopadu 1884 |
| Spuštěna na vodu | 14. dubna 1887 |
| Uvedena do služby | červenec 1889 |
| Osud | vyřazena 1910 |
| Předchůdce | Kronprinz Erzherzog Rudolf |
| Následovník | Tegetthoff |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 5075 t |
| Délka | 87,24 m (na vodorysce) |
| Šířka | 17,06 m |
| Ponor | 6,6 m |
| Pohon | 2 parní stroje 8000 hp |
| Rychlost | 17 uzlů |
| Dosah | 2400 nám. mil při 10 uzlech |
| Posádka | 430 |
| Pancíř | 229mm boky 283mm věže 50mm velitelská věž |
| Výzbroj | 2× 305mm kanón (2×1) 6× 150mm kanón (6×1) 9× 47mm kanón (9×1) 2× 37mm kanón (2×1) 4× 400mm torpédomet |
SMS Kronprinzessin Erzherzogin Stephanie byla barbetová obrněná loď Rakousko-uherského námořnictva. Rakousko-uherské námořnictvo ji provozovalo v letech 1889–1910. Od roku 1910 byla využívána jako hulk a od roku 1914 jako plovoucí kasárna. Po první světové válce bylo plavidlo v rámci reparací předáno Itálii a roku 1926 sešrotováno.[1]
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Plavidlo navrhl rakouský konstruktér Josef Kuchinka. Postavila jej loděnice Stabilimento Tecnico Triestino (STT) v Terstu. Kýl lodi byl založen 12. listopadu 1884, trup lodi byl spuštěn na vodu 14. dubna 1887 a hotová bitevní loď byla do služby přijata v červenci 1889.[1]
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Hlavní výzbroj představovaly dva 30,5cm kanóny Krupp L/35, které byly umístěny vedle sebe v otevřených barbetách. Sekundární výzbroj tvořilo šest 15cm kanónů Krupp L/35. Lehkou výzbroj představovalo sedm 4,7cm kanónů Hotchkiss L/44, dva 4,7cm kanóny Hotchkiss L/33 a dva 37mm kanóny L/44. Výzbroj doplňovaly čtyři 400mm torpédomety (po jednom na přídi, na zádi a na bocích trupu). Pohonný systém plavidel tvořily dva parní stroje o výkonu 8000 ihp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 17 uzlů.[1] Neseno bylo 400 tun uhlí. Dosah byl 2400 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu SMS Kronprinzessin Erzherzogin Stephanie (1887) na Wikimedia Commons
