Přeskočit na obsah

Síťování celulózy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Síťování celulózových textilií je chemická modifikace struktury vláken za účelem zlepšení určitých fyzikálních vlastností materiálu.

Schéma zesíťovaných celulózových řetězců

Zesítění se provádí

  • změnou makromolekulární struktury celulózových vláken s cílem snížit příčné bobtnání za spoluúčinku vhodných přípravků
  • změnou monomerů ve vláknech na duroplasty[1]

Na nákresu vpravo je naznačeno zesítění (modrých) celulózových řetězců molekulami síťovacího přípravku (R).

Účinek zesíťování

[editovat | editovat zdroj]
  • Zlepšení: Zotavení ze zmačkání za sucha, rozměrová stálost i po opakovaném praní
  • Zhoršení: bobtnavost, odolnost proti oděru a vybarvenost

V účincích zesíťování se projevují rozdíly mezi přírodní celulózou (např. bavlna, len) a textiliemi z regenerovaných celulózových vláken (viskóza, měďnaté hedvábí apod.). U regenerátů se oproti textiliím z přírodní celulózy zlepší pevnost za mokra, pevnost za sucha se nesníží a zotavení ze zmačkání za mokra se nezlepší.[2]

Technologie síťování

[editovat | editovat zdroj]

Známé jsou tři způsoby: v suchém stavu, ve vlhkém a mokrém stavu.

Volba technologie je závislá na požadovaném účinku. Například vysoký stupeň nemačkavosti za sucha se dosáhne síťováním v suchém stavu atd.

Síťování textilií z celulózy se využívá zejména při následujících procesech:

  • Nemačkavá a nežehlivá úprava
  • Chemická nesráživá úprava
  • Fixace kalandrovacích efektů a některých tužicích úprav [1] [3]
  1. a b Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 1120-1137
  2. Vliv Depremolu G na zpracovatelnost směsových tkanin [online]. VŠ strojní a textilní v Liberci, 1987 [cit. 2023-01-11]. Dostupné online. 
  3. Příčiny prášivosti bavlněných a směsových tkanin [online]. VŠ strojní a textilní v Liberci, 1988 [cit. 2023-01-11]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]