Nemačkavá úprava textilií

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Nemačkavá úprava textilií (anglicky: crease-resistant finish, německy: knitterarme Ausrüstung) je zušlechťování plošných textilií, které mají sklon k pomačkání.

Mačkavost je vlastní všem celulózovým vláknům. Zapříčiňuje ji vysoká bobtnavost těchto materiálů. Sklon k pomačkání se dá snížit směsováním s vlákny s nízkým procentem bobtnání (syntetická vlákna a materiály živočišného původu) nebo chemickou úpravou.[1]

Nemačkavá úprava s použitím směsí močoviny a formaldehydu byla poprvé použita v roce 1929.[2]

Mačkavost různých textilních materiálů[editovat | editovat zdroj]

Stupeň mačkavosti v suchém stavu v horké lázni (praní)
nízká PA, PES, PVC PP
střední přírodní hedvábí, vlna, triacetát acetát, triacetát
vysoká PP, PAC, bavlna, len, viskóza, acetát, PAC, PES, bavlna, len, viskóza

[3]

Chemická úprava[editovat | editovat zdroj]

Úprava se provádí nejčastěji u tkanin z regenerované celulózy a směsí s tímto materiálem. síťováním za sucha. Jako síťovací prostředky se nejlépe hodí umělé pryskyřice, ke kterým patří formaldehyd, močovina nebo melamin. Impregnační lázeň musí obsahovat katalyzátor (nejčastěji soli silných kyselin) a často se přidávají také přípravky na úpravu omaku zboží (měkčení nebo tužení).

Základní technologický postup sestává z napouštění textilie, sušení a kondenzace.

Zboží, které se po kondenzaci (z úsporných důvodů) dodatečně nepere, často páchne po formaldehydu.[4]

V roce 2016 oznámila American Chemical Society, že byla vynalezena nemačkavá úprava na bázi kombinace kyseliny citronové s xylitem, která je levnější než úprava s použitím zdravotně škodlivého formaldehydu.[5]

Nežehlivá úprava[editovat | editovat zdroj]

Chemická reakce při úpravě Permanent-Press

Je to vyšší forma nemačkavé úpravy. Tato apretura je účinná jen u tkanin z přírodní celulózy, případně u směsí s bavlnou. Pod označením Permanent-Press byla vyvinuta v 60. a 70. letech 20. století.

Košile s úpravou Permanent-Press (1970)

Úprava se provádí síťováním za sucha, vlhka, mokra nebo ambivalentně (kombinací suchého a mokrého síťování). Jako síťovací přípravky se používají tzv. reaktanty a vedle katalyzátorů se k impregnační lázni přidávají aditiva k úpravě omaku tkaniny.

Podle některých odborníků se dá nežehlivá úprava aplikovat také na tkaninách z viskózy. Mimo toho existují vlákna z modifikované viskózy, ze kterých se tkaniny i bez nežehlivé úpravy údajně nemusí žehlit.[4] Výrobky jsou trvale nemačkavé jen když se mírně perou. Pro nežehlivou úpravu se používají nejčastěji močovinoformadelhydové přípravky ve složení C5H10N2O2 (DMDHEU).[2]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, ISBN 3-7949-0546-6, Berlin 1993
  • Koslowski: Chemiefaser-Lexikon:Begriffe-Zahlen-Handelsnamen, Deutscher Fachverlag 2008, ISBN 3871508764

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Durable Press Finish [online]. Science Direct, 2004 [cit. 2022-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Steele: Encyclopedia of Clothing and Fashion Vol.3, Thomson Gale 2005, ISBN 0-684-31394-4
  3. Materiály, které se nemačkají [online]. Poradna e-shopu, 2014-08-07 [cit. 2022-07-15]. Dostupné online. 
  4. a b Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 1128-1133
  5. Creating 'greener' wrinkle-resistant cotton fabric [online]. Science News, 2016-01-27 [cit. 2022-07-16]. Dostupné online. (anglicky)