Sčasovka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Sčasovka je pojem pocházející od hudebního skladatele Leoše Janáčka, který sčasováním míní pohybovou – čili metro-rytmickou stránku hudební skladby.[1] Sám pojem sčasovka pak u samotného Janáčka znamená v podstatě jakýkoli rytmický útvar,[2] bývá však užíván v užším významu pro zvlášť výrazné a specificky významné rytmické motivy v Janáčkových skladbách, přičemž ostinátně se opakující sčasovka tu představuje relativně samostatnou pohybově velmi živou vrstvu, která doprovází či vystřídává hlavní melodické dění.[3] Jednoduše řečeno, sčasovka je "Janáčkem zavedený výraz pro rytmicky úsečné charakteristické motivy jeho vlastní hudby".[4]

Jak upozorňuje J. Burghauser, obecný pojem sčasovka je poněkud vágní a obsahové určitosti nabývá až při rozlišování sčasovky znějící, sčítací a scelovací.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SMOLKA, Jaroslav a kol. Dějiny hudby. Vyd. 1.. vyd. Brno: TOGGA agency, 2001. 657 s. ISBN 80-902912-0-1. S. 584. 
  2. BURGHAUSER, Jarmil. Hudební metrika v Janáčkově teoretickém díle. Brno: Filozofická fakulta Brněnské univerzity, 1984, s. 138-153. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity; H 19-20, 1984. S. 139
  3. SMOLKA, Jaroslav a kol. Dějiny hudby. Vyd. 1.. vyd. Brno : TOGGA agency, 2001. 657 s. ISBN 80-902912-0-1. S. 584-585.
  4. VYSLOUŽIL, Jiří. Hudební slovník pro každého. I. vyd.. vyd. Vizovice: LÍPA - A. J. Rychlík, 1995. 350 s. ISBN 80-901199-0-5. S. 259. 
  5. BURGHAUSER, Jarmil. Hudební metrika v Janáčkově teoretickém díle. Brno: Filozofická fakulta Brněnské univerzity, 1984, s. 138-153. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity; H 19-20, 1984. S. 139-140.