Sýkorův ostrov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sýkorův ostrov
Chybí zde svobodný obrázek
Sýkorův ostrov
Sýkorův ostrov
StátRuskoRusko Rusko
Zeměpisné souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Sýkorův ostrov
Sýkorův ostrov

Sýkorův ostrov (rusky остров Сикора) je jedním z 90 ostrovů, které tvoří Nordenskjöldovo souostroví v jihovýchodní části Karského moře (Severní ledový oceán). Administrativně patří k Tajmyrskému okresu Krasnojarského kraje Ruské federace. V roce 1993 se spolu se souostrovím stal součástí největší přírodní rezervace v Rusku a v celé Eurasii – Státní přírodní rezervace „Boľšoj Arktičeskij“.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Sýkorův ostrov má délku kolem 350 metrů a je jedním z 10 ostrovů, které tvoří skupinu Litkeho ostrovy, jednu z pěti hlavních skupin ostrovů tvořících souostroví Nordenskjöldovy ostrovy. V 900 metrech severně se nachází ostrov Sofie, na severovýchodě – ostrov Jermolova, největší ostrov skupiny, a na jihu za úžinou Lenina – skupina Pachtusovy ostrovy.

Ostrov se skládá ze sopečných hornin a leží v biomu polární pustina a tundra. Klima je arktické, tvrdé. Je neobydlen.

Historie objevu a pojmenování[editovat | editovat zdroj]

Souostroví Nordenskjöldovy ostrovy bylo objeveno v roce 1740 v průběhu Velké severní expedice skupinou zeměměřiče Nikifora Čekina z Tajmyrského oddílu námořního důstojníka Charitona Laptěva (1700-1763). Název na počest švédského a finského mořeplavce, polárního badatele, geologa, geografa a kartografa barona Nilse Adolfa Erika Nordenskiölda (1832-1901) obdrželo teprve v roce 1893 v průběhu plavby Fridtjofa Nansena (norsky Fridtjof Wedel-Jarlsberg Nansen; 1861-1930) na lodi „Fram“ (Kupředu) podél pobřeží Sibiře.

Skupina Litkeho ostrovů byla pojmenována v roce 1901 na počest ruského mořeplavce a polárního badatele, prezidenta Císařské akademie věd v Sankt-Petěrburgu (18641882) hraběte F. P. Litke (německy Friedrich Benjamin von Luetke; 1797-1882) ruským geologem baronem E. V. Tollem (německy Eduard Gustav von Toll; 1858-1902) v průběhu expedice na škuneru „Zarja“. Tehdy E. V. Toll také pojmenoval jeden z ostrovů na počest ruského a českého astronoma Josefa Sýkory (1870-1944), který se zúčastnil rusko-švédské stupňové expedice na Špicberky (18991901).

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DRBAL, A. Ruský a český astronom Josef Sýkora (1870–1944). – In: Z dějin geodezie a kartografie 16 / Red. Antonín Švejda. – ISSN 0232-0916. – Praha: NTM, 2012. – S. 17-30. – (Rozpravy Národního technického muzea v Praze; Čís. 208).
  • DRBAL, A. Vidomyj rosijs’kyj i čes’kyj astronom Josef Sykora (1870–1944). – In: Sučasni dosjahnenňa geodezyčnoji nauky ta vyrobnyctva : Zbirnyk naukových prac’ Zachidnoho geodezyčnoho tovarystva UTGK (Ľviv). – ISSN 0130-1039. – Č. II/24 (2012), s. 20-26.
  • DRBAL, A. – NEJEDLÝ, V. Významný ruský a český astronom Josef Sýkora (1870–1944): Prezentace / XXXII. sympozium „Z dějin geodezie a kartografie“, Národní technické muzeum, Praha 30. 11. 2011. – Zdiby: VÚGTK, 2011.
  • HALYC’KYJ, V. I. – HALYC’KA, N. F.: Geografični vidkryttja, doslidžennja i doslidnyky : Kalendar – dovidnyk. – Kyjiv : Raďans’ka škola, 1988. – S. 103, 113-114. – ISBN 5-330-00326-1.
  • SIKORY o(strov). – In: Maslennikov, B. G.: Morskaja karta rasskazyvajet / Ed. N. I. Smirnov. – Vyd. 2, přeprac. a dopl. – Moskva: Vojenizdat, 1986, s. 197.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]