Rychlobruslařská sezóna Martiny Sáblíkové 2012/2013

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rychlobruslařská sezóna
Martiny Sáblíkové 2012/2013
Martina Sáblíková na MS v Soči 2013
StátČeskoČesko Česko
TrenérPetr Novák
Mistrovství světa
3000 m2. místo – Stříbrná medaile
5000 m1. místo – Zlatá medaile
Mistrovství Evropy
Víceboj4. místo
Světový pohár
Grand World Cup6. místo
500 mcelkově 48. místo
1000 mcelkově 50. místo
1500 mcelkově 10. místo
3 / 5 kmcelkově 1. místo – Zlatá medaile
(2× 1. místo)
Sezóny

Rychlobruslařská sezóna Martiny Sáblíkové 2012/2013 byla v pořadí dvanáctou mezinárodní sezónou české rychlobruslařky. Začala v polovině října 2012 prvními přípravnými závody, ostrý start ročníku absolvovala Martina Sáblíková o měsíc později na prvním mítinku Světového poháru. Sezónu měla kvůli zraněným zádům rozdělenou na dvě poloviny. V první půlce, do konce roku 2012, se v rámci Světového poháru účastnila kromě závodů na dlouhých tratích také startů na kratší distanci 1500 m a před Vánocemi ovládla se třemi zlatými medailemi první ročník Akademického mistrovství světa. Po zranění z konce roku 2012 ji v prvních třech měsících roku následujícího provázely zdravotní komplikace a následně také s tím související nedostatečná fyzická připravenost. Z těchto důvodů vynechala vícebojařský světový šampionát, avšak i přes nepříznivé okolnosti skončila čtvrtá na Mistrovství Evropy, po sedmé v řadě celkově triumfovala ve Světovém poháru na dlouhých tratích 3000 m/5000 m a na těchto dvou distancích také vybojovala na Mistrovství světa medaile, z toho jednu zlatou.

Přehled sezóny[editovat | editovat zdroj]

Příprava a první mítinky Světového poháru[editovat | editovat zdroj]

Před zahájením předolympijské sezóny 2012/2013 prohlásil trenér Petr Novák, že cílem pro tento ročník je boj o titul mistryně světa,[1] zmínil se i o možnosti vyhrát Grand World Cup.[2]

Sezónu zahájila tradiční přípravou v Inzellu, kde v polovině října absolvovala dva kontrolní závody, s jejichž výsledky byla spokojena. Za úspěšnou považovala také předsezónní fyzickou přípravu, kterou z velké části strávila na kole.[1] Dalšího přípravného závodu, rovněž v Inzellu, se zúčastnila týden před startem Světového poháru.[3]

Na prvním mítinku Světového poháru 2012/2013 v Heerenveenu (16.–18. listopadu) startovala nezvykle na čtyřech tratích. Absolvovala pro ni tradiční závody na 1500 m a 3000 m a představila se také na sprinterských tratích 500 m a 1000 m; trenér však uvažoval i o závodu s hromadným startem.[2] Jako první ostrý závod v sezóně zajela distanci 3000 m. Startovala v poslední jízdě s Claudií Pechsteinovou, i kvůli chybám v technice jízdy se nedokázala přiblížit časům vedoucí Stephanie Beckertové, takže s více než dvousekundovou ztrátou skončila na druhém místě. S minimálním náskokem však překonala dvě nizozemské závodnice, které se natěsnaly na třetí a čtvrtou příčku.[4] Druhý den se v divizi B zúčastnila sprinterského závodu na 500 m, který brala jako zkušební a ve kterém skončila na posledním, 23. místě. O několik hodin později nastoupila v poslední jízdě na start střední, patnáctisetmetrové tratě. S necelou dvousekundovou ztrátou se nakonec umístila na páté příčce, když zaostala za třemi specialistkami na tuto distanci a o několik setin také za veteránkou Pechsteinovou.[5] Víkend zakončila startem v divizi B na sprinterském kilometru, v němž se umístila na 11. místě.[6]

Druhý, vytrvalecký mítink Světového poháru se konal v Kolomně (24.–25. listopadu). Po své jízdě na trati 1500 m byla Martina Sáblíková průběžně druhá, na čemž nic nezměnil ani následující pár. Překonaly ji až obě ženy v poslední rozjížďce, takže skončila na čtvrtém místě, po dvou specialistkách a domácí Jekatěrině Šichovové. Z předchozího mítinku si zlepšila o jeden stupeň nejen umístění, ale především čas, neboť teprve podruhé v kariéře zajela na evropských nížinných drahách na této distanci čas pod jednu minutu a 57 sekund.[7] Další den startovala na tříkilometrové trati v poslední dvojici s Beckertovou, oproti Heerenveenu si však hlídala tempo a porazila ji o více než sekundu a půl. Naopak nedokázala překonat čas Pechsteinové, která jela již ve třetí jízdě a na kterou v konečném těsném odstupu ztratila pouze 15 setin.[8]

Prosincové závody[editovat | editovat zdroj]

Také třetí mítink Světového poháru 2012/2013, jenž proběhl v Astaně (1.–2. prosince), byl určen pro vytrvalecké rychlobruslaře. První den absolvovala závod na 5000 m, svoji nejoblíbenější trať. Soupeřkou v rozjížďce jí opět byla Beckertová, která ji díky rychlejšímu začátku na chvíli předstihla, ovšem ve druhé polovině závodu postupně uvadala. Sáblíková poté opět na dálku válčila s výkonem Pechsteinové, který nakonec o tři desetiny překonala, čímž dosáhla prvního vítězství v tomto ročníku Světového poháru.[9] Během následujícího dne startovala také na distanci 1500 m, kde svedla přímý souboj s Pechsteinovou, když obě závodnice dělily na cílové čáře dvě tisíciny sekundy ve prospěch Češky. Ta díky tomu skončila na osmém místě, přičemž o jednu příčku lépe ji poprvé na této trati předstihla Karolína Erbanová.[10] Po prvních třech mítincích Světového poháru vedla s 260 body průběžné pořadí na dlouhých tratích. Náskok na druhou Beckertovou činil 40 bodů na třetí Pechsteinovou 59 bodů.[9] Na patnáctistovce byla průběžně třetí se 146 body, na druhou Leenstraovou ztrácela 114 bodů.[10] Na tratích 500 m a 1000 m se zúčastnila vždy pouze jediného závodu bez bodovaného umístění.

Protože následující dva mítinky Světového poháru byly určeny pro sprintery, přesunula se do Inzellu, kde jednak trénovala a jednak také sama pomáhala Petru Novákovi s přípravou juniorů.[10]

Stadion COS v Zakopanem

Další soutěžní závody, tentokrát na otevřené dráze, absolvovala Sáblíková o více než dva týdny později. Od 17. do 21. prosince se v Zakopanem konal první ročník Akademického mistrovství světa, kde mohla jako studentka vysoké školy také startovat. Zde získala zlaté medaile na všech třech distancích, na kterých nastoupila: 1500 m, 3000 m a 5000 m. Nejdelší závody suverénně ovládla s náskokem 15, resp. 39 sekund, na patnáctistovce zvítězila o sekundu a půl.[11]

Zranění a první závody poté[editovat | editovat zdroj]

Po Vánocích se společně s celým týmem vydala na soustředění do Klobensteinu, kde si při tréninku 29. prosince zablokovala záda. Po Novém roce se díky zásahu její lékařky začal její stav zlepšovat, takže trenér věřil, že bude moci v lednu startovat.[11][12]

Na start Mistrovství Evropy v Heerenveenu (11.–13. ledna) se díky určitému zlepšení zdravotního stavu nakonec postavila a mohla tak obhajovat zlaté medaile z předchozích tří šampionátů. S výsledkem na sprinterské pětistovce však nebyla spokojená, do celkového pořadí jí naskočila poměrně velká ztráta na největší soupeřky. Druhý závod na 3000 m jela v rozjížďce s de Vriesovou, která většinu tratě vedla, avšak Sáblíková ji v posledním kolem předjela a cílovou čáru proťala ve druhém nejrychlejším čase po překvapivé vítězce Ireen Wüstové. Po druhém dnu soutěže (v prvním ženy nestartovaly) byla na průběžném sedmém místě.[13] Třetí distanci 1500 m absolvovala v pátém nejrychlejším čase, ovšem její ztráta na vedoucí suverénní Wüstovou opět narostla. Kvůli obnoveným problémů se zády zvažoval trenér Novák nenastoupení do posledního závodu na 5000 m, avšak i tento start nakonec absolvovala. I přes zdravotní potíže pětikilometrovou trať vyhrála s náskokem téměř pěti sekund na druhou Wüstovou, nicméně v následujících rozjížďkách jedoucí Nizozemky dokázaly zdolat pro ně dostačující časy, takže Sáblíková v celkovém pořadí víceboje skončila na čtvrtém místě, 1,3 sekundy od cenného kovu. Poprvé od roku 2006, kdy byla rovněž čtvrtá, nezískala na mistrovství Evropy medaili.[14][15]

Po několika dnech odpočinku[16] začala v Klobensteinu opět trénovat, i když pouze na „suchu“, bez bruslení. Ve zbytku ledna se dále jely pouze sprinterské závody, kterých se jako vytrvalkyně stejně neúčastní. Jejím cílem bylo zvládnout dokončit Světový pohár na dlouhých tratích a v případě nutnosti vynechat náročný dvoudenní program vícebojařského světového šampionátu.[17] Po přesunu do Inzellu, kde pokračovala v tréninku a kde také navštěvovala fyzioterapeuta, se její stav mírně zlepšoval, nicméně trenér Novák ji 6. února odhlásil z připravovaného Mistrovství světa ve víceboji (16.–17. února).[18]

Za několik dní proběhl v Inzellu další mítink Světového poháru (9.–10. února). Ač by Sáblíková mohla startovat i na patnáctisetmetrové trati, trenér Novák se rozhodl neriskovat a přihlásil ji pouze k závodu na 3000 m.[19] V něm startovala v poslední rozjížďce společně s Beckertovou, kterou dokázala o třičtvrtě sekundy porazit, ovšem o více než tři sekundy zaostala za velmi rychlým časem Wüstové z první jízdy a o jednu desetinu také za výkonem Diane Valkenburgové. I třetím místem si však dokázala upevnit první pozici v průběžném pořadí na dlouhých tratích, náskok na Beckertovou navýšila na 60 bodů.[20]

Závěr sezóny[editovat | editovat zdroj]

Po vícebojařském světovém šampionátu v polovině února, z kterého se odhlásila, následoval náročný závěrečný program v březnu. Již první víkend tohoto měsíce se v Erfurtu konal předposlední mítink Světového poháru (1.–3. března). Předchozí několikatýdenní pauza Sáblíkové prospěla, pomohly jí rehabilitace a zase mohla trénovat i na ledě, ačkoliv posilovně se vyhýbala.[21] Také v Erfurtu se však zúčastnila pouze závodu na nejdelší trati, tentokrát na její oblíbené pětikilometrové distanci. V přímém souboji s průběžně druhou Beckertovou sice Němka dlouho mírně vedla, ovšem ve druhé polovině závodu se česká závodnice dostala na první místo, které již neopustila. Díky druhému vítězství ve Světovém poháru v této sezóně zvýšila bodový rozdíl mezi nimi na 80 bodů.[22] Závod na 1500 m se rozhodla vynechat a šetřit záda na poslední dva podniky sezóny.[23]

Thialf v Heerenveenu

O týden později proběhlo v Heerenveenu finále Světového poháru (8.–10. března). Nejprve se Sáblíková představila na trati 3000 m, přičemž právě na dlouhých tratích v předcházejících šesti sezónách vyhrála celkové pořadí Světového poháru. Pro udržení na stupních vítězů potřebovala závod dokončit, pro celkové vítězství bez ohledu na výkony ostatních potřebovala zajet do pátého místa.[24] Startovala v poslední jízdě s Beckertovou, již před tím však Wüstová ve skvělé formě vytvořila rekord dráhy. Jejímu času nedokázala česká závodnice konkurovat, výrazně za ním zaostávala, ovšem Němku v přímém souboji nepustila před sebe. Také kvůli zdravotním problémům se zády a s tím souvisejícím nedostatkem silové přípravy nakonec závod dokončila až na šestém místě, s nejhorším časem na této distanci od roku 2005. Nicméně v celkovém pořadí na dlouhých tratích 3000 m/5000 m se již posedmé za sebou stala vítězkou Světového poháru, což se do té doby nepodařilo nikomu jinému.[25] Podle trenéra Nováka mohla za čas jeho svěřenkyně také kvalita místního ledu, která se postupně zhoršovala.[26] Finálový program Světového poháru zakončila startem v závodě na 1500 m, který dokončila jako devátá; v celkovém hodnocení se umístila na této trati na 10. místě.[27] V Grand World Cupu neobhájila druhé místo z předchozí sezóny a skončila na šesté příčce.[28]

Poslední velkou rychlobruslařskou akcí bylo Mistrovství světa na jednotlivých tratích, které se v předolympijské sezóně tradičně konalo v místě pořádání nejbližších Zimních olympijských her, tedy v Adler-Areně v Soči (21.–24. března). Hned první den proběhl závod na 3000 m, kterého se Martina Sáblíková také zúčastnila. Vzhledem k výrazné ztrátě na Wüstovou v pohárovém finále nebyla před startem v psychické pohodě, ačkoliv fyzický stav zad se zlepšil. V předposlední rozjížďce závodu soupeřila přímo s Nizozemkou, která celou jízdu vedla a česká závodnice za ní dojela se ztrátou více než dvou sekund; naopak si ale pohlídala pětisekundový náskok na dosud vedoucí de Vriesovou. Protože v poslední rozjížďce se ani jedna z rychlobruslařek nedokázala přiblížit k vedoucí dvojici, získala Češka stříbrnou medaili.[29] Ze závodu na 1500 m, který proběhl následující den, ji trenér kvůli obnovené bolesti zad z přemotivovaného začátku tříkilometrové distance odhlásil.[30] Jako poslední závod sezóny absolvovala nejdelší trať 5000 m, na níž jela v předposledním páru s Pechsteinovou. Po celý závod vedla a navyšovala na Němku náskok, zároveň přibližně od poloviny distance začala také výrazněji překonávat dosud vedoucí výkon Wüstové, kterou na cílové čáře porazila o více než 8,5 sekundy. Když závodnice v poslední jízdě svým časem neohrozily ani průběžně druhou Nizozemku, získala Martina Sáblíková svoji jubilejní desátou zlatou medaili z mistrovství světa, čímž definitivně zakončila sezónu 2012/2013.[31]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Dne 23. října 2013 se Martina Sáblíková stala vítězkou ankety Sportovec Ministerstva vnitra roku 2013, když i přes zdravotní komplikace v prvních měsících roku 2013 dokázala vybojovat dvě medaile na mistrovství světa.[32]

V novinářské anketě Sportovec roku 2013 se 19. prosince 2013 umístila na devátém místě.[33]

Přehled závodů[editovat | editovat zdroj]

Martina Sáblíková startovala v sezóně 2012/2013 celkově ve 24 závodech, z nichž devět vyhrála. V rámci Světového poháru (SP) startovala ve 12 závodech, z nichž ve dvou vyhrála (jednalo se o její 27. a 28. individuální vítězství v SP[34]). V sezóně absolvovala jeden malý čtyřboj.[3]

Akce Datum Č. Závod Umístění Čas
(body)		 Ztráta
na vítězku		 Soupeřka v rozjížďce
a její umístění
Internationales Saisoneröffnungsrennen
Max Aicher Arena, Inzell, Německo
12.–13. října 2012		 12. 10. 01 3000 m 1. 4:06,32 +0,00 ?
02 0500 m 7. 40,42 +1,47 ?
Internationales Rennen
Max Aicher Arena, Inzell, Německo
10.–11. listopadu 2012		 11. 11. 03 1500 m 1. 1:58,98 +0,00 ?
Světový pohár
Thialf, Heerenveen, Nizozemsko
16.–18. listopadu 2012		 16. 11. 04 3000 m 2. 4:06,71 +2,32 Claudia Pechsteinová (11.)
17. 11. 05 0500 m 23. (B) 41,53 +2,54 (B) Jekatěrina Malyševová (2. B)
06 1500 m 5. 1:58,11 +1,76 Lotte van Beeková (3.)
18. 11. 07 1000 m 11. (B) 1:19,71 +3,04 (B) Paola Simionatová (17. B)
Světový pohár
Konkobežnyj centr Kolomna, Kolomna, Rusko
24.–25. listopadu 2012		 24. 11. 08 1500 m 4. 1:56,94 +1,91 Marije Jolingová (9.)
25. 11. 09 3000 m 2. 4:02,46 +0,15 Stephanie Beckertová (4.)
Světový pohár
Ledovyj dvorec Alau, Astana, Kazachstán
1.–2. prosince 2012		 01. 12. 10 5000 m 1. 7:00,75 +0,00 Stephanie Beckertová (4.)
02. 12. 11 1500 m 8. 1:58,292 +1,11 Claudia Pechsteinová (9.)
Akademické mistrovství světa
Tor COS, Zakopane, Polsko (otevřená dráha)
17.–21. prosince 2012		 18. 12. 12 3000 m 1. 4:09,22 +0,00 Luiza Złotkowská (2.)
19. 12. 13 1500 m 1. 2:03,20 +0,00 Katarzyna Woźniaková (3.)
20. 12. 14 5000 m 1. 7:09,98 +0,00 Jelena Urvancevová (3.)
Mistrovství Evropy
Thialf, Heerenveen, Nizozemsko
11.–13. ledna 2013		 12. 01. 15 0500 m 16. 40,95 +2,23 Taťjana Michajlovová (20.)
16 3000 m 2. 4:03,68 +2,43 Linda de Vriesová (3.)
13. 01. 17 1500 m 5. 1:58,68 +2,29 Claudia Pechsteinová (6.)
18 5000 m 1. 6:57,16 +0,00 Ida Njåtunová (8.)
víceboj 4. 162,839 +1,95 –
Světový pohár
Max Aicher Arena, Inzell, Německo
9.–10. února 2013		 10. 02. 19 3000 m 3. 4:05,41 +3,18 Stephanie Beckertová (5.)
Světový pohár
Gunda-Niemann-Stirnemann-Halle, Erfurt, Německo
1.–3. března 2013		 01. 03. 20 5000 m 1. 7:01,33 +0,00 Stephanie Beckertová (2.)
Světový pohár – finále
Thialf, Heerenveen, Nizozemsko
8.–10. března 2013		 09. 03. 21 3000 m 6. 4:07,44 +8,76 Stephanie Beckertová (12.)
10. 03. 22 1500 m 9. 1:57,96 +3,29 Lotte van Beeková (2.)
Světový pohár – celkově
16. listopadu 2012 – 10. března 2013		 500 m 48. 0 b. – –
1000 m 50. 0 b. – –
1500 m 10. 178 b. – –
3000 m / 5000 m 1. 475 b. – –
Grand World Cup 6. 54,00 b. – –
Mistrovství světa na jednotlivých tratích
Adler-Arena, Soči, Rusko
21.–24. března 2013		 21. 03. 23 3000 m 2. 4:04,80 +2,37 Ireen Wüstová (1.)
23. 03. 24 5000 m 1. 6:54,31 +0,00 Claudia Pechsteinová (3.)
B – umístění v divizi B / ztráta na 1. místo v divizi B

Bodování Světového poháru[editovat | editovat zdroj]

Z dvanácti závodů, které Martina Sáblíková absolvovala ve Světovém poháru 2012/2013, dokázala bodovat v deseti z nich. V sedmi z nich se navíc umístila do pátého místa, takže získala i body do celkového Grand World Cupu.[35]

Světový pohár 1500 m
Mítink Umístění Body Pořadí
v disciplíně		 Body
v disciplíně		 Body
GWC
Heerenveen
16.–18. 11.		 5. 50 5. 50 5,00
Kolomna
24.–25. 11.		 4. 60 ▲ 3. 110 6,00
Astana
1.–2. 12.		 8. 36 ▬ 3. 146 0,00
Inzell
9.–10. 2.		 nestartovala – ▼ 5. 146 –
Erfurt
1.–3. 3.		 nestartovala – ▼ 8. 146 –
Heerenveen
8.–10. 3.		 9. 32 ▼ 10. 178 0,00
Světový pohár 3000 m/5000 m
Mítink Závod Umístění Body Pořadí
v disciplíně		 Body
v disciplíně		 Body
GWC
Heerenveen
16.–18. 11.		 3000 m 2. 80 2. 80 8,00
Kolomna
24.–25. 11.		 3000 m 2. 80 ▬ 2. 160 8,00
Astana
1.–2. 12.		 5000 m 1. 100 ▲ 1. 260 10,00
Inzell
9.–10. 2.		 3000 m 3. 70 ▬ 1. 330 7,00
Erfurt
1.–3. 3.		 5000 m 1. 100 ▬ 1. 430 10,00
Heerenveen
8.–10. 3.		 3000 m 6. 45 ▬ 1. 475 0,00

Rekordy[editovat | editovat zdroj]

V sezóně 2012/2013 vytvořila Martina Sáblíková čtyři rekordy dráhy.[3]

Datum Místo Závod Čas Předchozí rekord dráhy
01. 12. Astana 5000 m 7:00,75 7:08,92 (Pak To-jong, 8. 1. 2012)
18. 12. Zakopane 3000 m 4:09,22 4:19,34 (Katarzyna Bachledová-Curuśová, 24. 10. 2009)
20. 12. Zakopane 5000 m 7:09,98 7:51,86 (Natalia Czerwonková, 17. 1. 2010)
23. 03. Soči 5000 m 6:54,31 7:18,19 (Olga Grafová, 27. 12. 2012)

Nejlepší časy v sezóně[editovat | editovat zdroj]

V sezóně 2012/2013 nepřekonala Martina Sáblíková žádný osobní rekord.[3]

Závod Místo a datum Čas
(body)		 Osobní rekord
před sezónou 2012/2013
0500 m Inzell, 12. 10. 40,42 39,49 (Calgary, 12. 2. 2011)
1000 m Heerenveen, 18. 11. 1:19,71 1:17,36 (Calgary, 28. 11. 2009)
1500 m Kolomna, 24. 11. 1:56,94 1:54,55 (Calgary, 3. 3. 2007)
3000 m Kolomna, 25. 11. 4:02,46 3:55,55 (Calgary, 12. 2. 2011)
5000 m Soči, 23. 3. 6:54,31 6:42,66 (Salt Lake City, 18. 2. 2011)
malý čtyřboj Heerenveen, 12.–13. 1. 162,839 159,287 (Calgary, 12.–13. 2. 2011)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b KUČEROVÁ, Martina. Motivace? Stačí kouknout na soupeřky, říká rychlobruslařka Sáblíková [online]. Idnes.cz, 2012-10-20 [cit. 2013-11-10]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b MACEK, Tomáš. Sáblíkovou čeká první ostrý start. Trenér myslí na pohár všech pohárů [online]. Idnes.cz, 2012-11-16 [cit. 2013-11-10]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d Skater business card of Martina Sáblíková [online]. Speedskatingnews.info [cit. 2013-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ MACEK, Tomáš. Sáblíková zahájila sezonu druhým místem, nestačila na Beckertovou [online]. Idnes.cz, 2012-11-16 [cit. 2013-11-10]. Dostupné online. 
  5. ↑ iDNES.cz; ČTK. Sáblíková byla na patnáctistovce pátá, Erbanová ve sprintu opět desátá [online]. Idnes.cz, 2012-11-17 [cit. 2013-11-10]. Dostupné online. 
  6. ↑ ČTK; iDNES.cz. Rychlobruslařka Erbanová dojela v Heerenveenu na kilometru sedmá [online]. Idnes.cz, 2012-11-18 [cit. 2013-11-10]. Dostupné online. 
  7. ↑ MACEK, Tomáš. Patnáctistovku v Kolomně ovládla Nizozemka. Sáblíková skončila čtvrtá [online]. Idnes.cz, 2012-11-24 [cit. 2013-11-10]. Dostupné online. 
  8. ↑ MACEK, Tomáš. Sáblíková chtěla Beckertové dokázat: Musíš se mnou počítat. Povedlo se [online]. Idnes.cz, 2012-11-25 [cit. 2013-11-10]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b MACEK, Tomáš. Drama a pak první triumf v sezoně. Sáblíková ovládla pohárových 5000 metrů [online]. Idnes.cz, 2012-12-01 [cit. 2013-11-10]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b c MACEK, Tomáš. Pohárových 1500 metrů v Astaně: Erbanová o jedno místo před Sáblíkovou [online]. Idnes.cz, 2012-12-02 [cit. 2013-11-10]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b MACEK, Tomáš. Sáblíková pobila akademiky. Zaběhat si půjde i na Štědrý den [online]. Idnes.cz, 2012-12-21 [cit. 2013-11-10]. Dostupné online. 
  12. ↑ MACEK, Tomáš. Sáblíková se nemohla ohnout, teď má bojovat o pátý evropský titul [online]. Idnes.cz, 2013-01-11 [cit. 2013-11-10]. Dostupné online. 
  13. ↑ MACEK, Tomáš. Sáblíková má stále v dosahu medaili z mistrovství Evropy ve čtyřboji [online]. Idnes.cz, 2013-01-12 [cit. 2013-11-10]. Dostupné online. 
  14. ↑ MACEK, Tomáš. Sáblíková vyhrála na ME ve čtyřboji pětku, na medaili to ale nestačilo [online]. Idnes.cz, 2013-01-13 [cit. 2013-11-10]. Dostupné online. 
  15. ↑ MACEK, Tomáš. Mé nejbolestivější mistrovství, říkala Sáblíková po Heerenveenu [online]. Idnes.cz, 2013-01-13 [cit. 2013-11-10]. Dostupné online. 
  16. ↑ JAKOUBEK, Jiří. Sáblíková má nakázán třídenní klid, pak se uvidí, co bude se zády [online]. Idnes.cz, 2013-01-15 [cit. 2013-11-10]. Dostupné online. 
  17. ↑ JAKOUBEK, Jiří; MACEK, Tomáš. Sáblíková i přes bolesti trénuje, ale nebruslí. Cílí na Světový pohár [online]. Idnes.cz, 2013-01-26 [cit. 2013-11-10]. Dostupné online. 
  18. ↑ iDNES.cz; ČTK. Sáblíková nejede na vícebojařský šampionát. Trápí ji záda [online]. Idnes.cz, 2013-02-06 [cit. 2013-11-10]. Dostupné online. 
  19. ↑ ČTK; iDNES.cz. Sáblíková bude v Inzellu hájit vedení ve Světovém poháru [online]. Idnes.cz, 2013-02-08 [cit. 2013-11-10]. Dostupné online. 
  20. ↑ ČTK; iDNES.cz. Sáblíková skončila v Inzellu na 3 000 metrů třetí za duem Nizozemek [online]. Idnes.cz, 2013-02-10 [cit. 2013-11-10]. Dostupné online. 
  21. ↑ MACEK, Tomáš. Jen občas mě v zádech píchne, říká Sáblíková. Dnes se vrací do závodů [online]. Idnes.cz, 2013-03-01 [cit. 2013-11-10]. Dostupné online. 
  22. ↑ ČTK; iDNES.cz. Sáblíková vládla na pětce v Erfurtu, zvýšila vedení ve Světovém poháru [online]. Idnes.cz, 2013-03-01 [cit. 2013-11-10]. Dostupné online. 
  23. ↑ MACEK, Tomáš. Je to hustý. Ten závod jsem si užila, jásala triumfující Sáblíková [online]. Idnes.cz, 2013-03-01 [cit. 2013-11-10]. Dostupné online. 
  24. ↑ MACEK, Tomáš. Sáblíková + Erbanová ve finále. Kouč Novák se může dočkat historické premiéry [online]. Idnes.cz, 2013-03-08 [cit. 2013-11-10]. Dostupné online. 
  25. ↑ MACEK, Tomáš. Sáblíková je posedmé v řadě pohárovou šampionkou, uspěla i Erbanová [online]. Idnes.cz, 2013-03-09 [cit. 2013-11-10]. Dostupné online. 
  26. ↑ MACEK, Tomáš. V rámci vzteku zapomněla Martina na bolavá záda, říkal kouč Novák [online]. Idnes.cz, 2013-03-09 [cit. 2013-11-10]. Dostupné online. 
  27. ↑ ČTK; iDNES.cz. Sáblíková se loučí se Světovým pohárem devátým místem na patnáctistovce [online]. Idnes.cz, 2013-03-10 [cit. 2013-11-10]. Dostupné online. 
  28. ↑ Grand World Cup 2012 - 2013. Overall Standings Ladies [online]. Isuresults.eu, 2013-03-10 [cit. 2013-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-23. (anglicky) 
  29. ↑ MACEK, Tomáš. Stříbrná jízda. Sáblíková vybojovala další medaili z mistrovství světa [online]. Idnes.cz, 2013-03-21 [cit. 2013-11-10]. Dostupné online. 
  30. ↑ MACEK, Tomáš. Kouč mi vynadal, že nespím, říkala Sáblíková. Ale po závodě už slavila [online]. Idnes.cz, 2013-03-21 [cit. 2013-11-10]. Dostupné online. 
  31. ↑ MACEK, Tomáš. Sáblíková má jubilejní desáté zlato z MS, v Soči ovládla závod na 5 km [online]. Idnes.cz, 2013-03-23 [cit. 2013-11-10]. Dostupné online. 
  32. ↑ NOVÁK, Pavel. Nejlepším resortním sportovcem za rok 2013 se stala Martina Sáblíková [online]. Mvcr.cz [cit. 2013-11-10]. Dostupné online. 
  33. ↑ BERÁNEK, Jaroslav; KUČEROVÁ, Martina. Neporazitelná běžkyně Hejnová vyhrála i souboj o titul Sportovec roku [online]. Idnes.cz, 2013-12-18 [cit. 2013-12-19]. Dostupné online. 
  34. ↑ Martina Sáblíková [online]. Schaatsstatistieken.nl [cit. 2013-11-10]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  35. ↑ Season 2012 - 2013 [online]. Isuresults.eu [cit. 2013-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rychlobruslařská_sezóna_Martiny_Sáblíkové_2012/2013&oldid=20231585“