Rotmberský dům
| Rotmberský dům | |
|---|---|
 Dům Rotmberských z Ketře | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesance, baroko |
| Výstavba | 16. století |
| Přestavba | 18. a 19. století |
| Stavebník | Rotmberkové z Ketře |
| Současný majitel | M&P Byty, s.r.o. |
| Poloha | |
| Adresa | Opava,  Česko |
| Ulice | Masarykova tř. 340/34 |
| Souřadnice | 49°56′9,85″ s. š., 17°54′11,28″ v. d. |
  Rotmberský dům | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 21520/8-1282 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rotmberský dům (celým názvem Dům Rotmberských z Ketře) je renesanční městský palác ze 16. století, stojící v řadové výstavbě Masarykovy třídy severně od Domu Bítovských z Bítova v centru Opavy. Od 3. května 1958 je objekt památkově chráněn.[1]
Historie a popis
[editovat | editovat zdroj]Třípodlažní dům, jehož druhé patro je od posledního podlaží odděleno tenkou římsou, byl postaven v 16. století jako městské sídlo polského rodu Rotmberských z Ketře. První zmínku nalézáme z roku 1593, kdy si Albrecht Donát z Nové Cerekve rozšířil svůj dosavadní opavský majetek, čítající Šnakovský dvůr v Kateřinkách a Donátovský dům na dnešním Dolním náměstí, o tento dům z manželčina věna.[2] Na konci 18. století byl dům na podnět Karla von Wipplara rozšířen o zadní barokní trakt. Poslední významnou stavitelskou změnu zaznamenal objekt v 19. století, kdy byl do jeho průčelí vsazen kvadratický arkýř. Ve druhé polovině 20. století byly jeho přízemní prostory adaptovány ke komerčnímu užití.[1][3]
V přízemí se dochovala křížová, kdysi hřebínková klenba. Ostatní interiéry jsou již novodobě upraveny.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-03-02]. Identifikátor záznamu 132413 : Měšťanský dům Rotmberský. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ GEBAUER, Josef. Donátové z Velké Polomi. Statutární město Opava [online]. [cit. 2023-03-03]. Dostupné online.
- ↑ KANIOVÁ, Petra. Průvodce architekturou Opavy = Opava architecture guide. Ostrava: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, 2016. 399 s. ISBN 978-80-85034-92-9. Kapitola Opava-centrum, s. 173.
- ↑ Metainformační systém - Centrální část [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-03-02]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- STRAKOŠ, Martin (ed.) Průvodce architekturou Opavy = Opava architecture guide. Ostrava: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, 2016. 399 s. ISBN 978-80-85034-92-9.
