Richard Fairey
| Richard Fairey | |
|---|---|
 | |
| Narození | 5. května 1887 nebo 1887 Hendon |
| Úmrtí | 30. září 1956 nebo 1956 (ve věku 68–69 let) |
| Alma mater | Ardingly College |
| Povolání | letecký inženýr, inženýr a podnikatel |
| Ocenění | člen Řádu britského impéria Fellow of the Royal Aeronautical Society Knight Bachelor |
| Choť | Henrietta Queenie Nicholson Markey (od 1915)[1] Esther Sarah Whitmey (od 1934)[1] |
| Děti | Richard Fairey[2] John Fairey[2] Frances Fairey[2] |
| Příbuzní | Leanda Fairey[2] (vnučka) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sir Charles Richard Fairey MBE (5. května 1887 – 30. září 1956) byl anglický konstruktér letadel a jedna z význačných osobností britského letectví.
Kariéra v letectví[editovat | editovat zdroj]
V roce 1913 byl vedoucím pracovníkem Blair Atholl Aeroplane Syndicate a potom v letech 1913–1915 pracoval jako šéfkonstruktér u firmy Short Brothers.
V roce 1915 založil Fairey Aviation Company a byl v ní předsedou správní rady a výkonným ředitelem. Tato firma je známá hlavně svými palubními letadly, která vyráběla od roku 1917. Tato letadla byla v sérii Fairey III a stala se hlavní oporou Fleet Air Arm v prvních letech její existence. Se svojí firmou se Fairey zabýval také konstrukcí leteckých motorů a vrtulí.
Sir Richard Fairey otevřel pobočku v Belgii v roce 1931. Za druhé světové války používaly jeho konstrukce RAF i Royal Navy, konkrétně typy Battle, Fulmar, Barracuda a Firefly. On sám byl za druhé světové války od roku 1942 do roku 1945 generálním ředitelem britské letecké komise ve Washingtonu. Před koncem druhé světové války se jeho firma zabývala vývojem střel a výrobou vrtulníku.
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- COOKSLEY, Peter G. Letecké války. Vyd. 1. Plzeň: Ševčík, 2002, 298 s. Encyklopedie konfliktů 20. století. ISBN 80-729-1060-4.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Richard Fairey na Wikimedia Commons
