Rezavec štětinatý
 Rezavec štětinatý | |
|---|---|
 Rezavec štětinatý | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Podkmen | (Agaricomycotina) |
| Třída | stopkovýtrusé (Agaricomycetes) |
| Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
| Řád | kožovkotvaré (Hymenochaetales) |
| Čeleď | kožovkovité (Hymenochaetaceae) |
| Rod | rezavec (Inonotus) |
| Binomické jméno | |
| Inonotus hispidus (Bull.) P. Karst., (1880) | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rezavec štětinatý (Inonotus hispidus) je fytopatogenní houba z čeledě kožovkovité (Hymenochaetaceae) řádu kožovkotvaré (Hymenochaetales).
EPPO kód[editovat | editovat zdroj]
INONHI [1]
Synonyma patogena[editovat | editovat zdroj]
Vědecké názvy[editovat | editovat zdroj]
Podle EPPO a Biolib je pro patogena s označením Inonotus hispidus používáno více rozdílných názvů, například Boletus hirsutus nebo Phaeoporus hispidus.[2] [1]
České názvy[editovat | editovat zdroj]
- Rezavec štětinatý
- Ryšavec srstnatý
Zeměpisné rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Výskyt v Česku[editovat | editovat zdroj]
Poměrně hojný.[3]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Plodnice vyrůstají v malých skupinách střechovitě nad sebou, na živých i tlejících kmenech a větvích listnatých stromů. Klobouk je mohutný, až 300 mm široký a 100 mm tlustý, plstnatě štětinatý. Plodnice jsou svrchu hnědočervená, později tmavá plst, zespodu šedé póry, které po doteku ztmaví. [4] [3]
Hostitel[editovat | editovat zdroj]
Listnaté stromy. Některé zdroje uvádí že patogen preferuje duby, platany, ořechy a jabloně,[4] další uvádí i jasany.[3]
Příznaky[editovat | editovat zdroj]
- bílá hniloba
- plodnice
- zmenšení listů
- odumírání částí koruny
Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]
Jiné kožovkotvaré houby, ačkoliv velké štětinaté plodnice jsou velmi typické.
Význam[editovat | editovat zdroj]
Nejedlý. Patogen způsobuje vážnou bílou hnilobu dřeva která snižuje bezpečnost v okolí dřeviny. Hrozí lámání větví i kmene.[L 1]
Biologie[editovat | editovat zdroj]
Jednoleté plodnice (průměr 20-30cm) lze nelézt na kmeni nebo větvích, přetrvávají celou zimu až do jara. Hlavní vegetační období je od června do září.
Ekologie[editovat | editovat zdroj]
Ovocné sady.
Šíření[editovat | editovat zdroj]
Ranový parazit.
Ochrana rostlin[editovat | editovat zdroj]
Prevence[editovat | editovat zdroj]
Dezinfekce nástrojů, použít přípravek na ošetření ran (latex, stromový balzám).
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ↑ HLUCHÝ, Milan. Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné. [s.l.]: Biocont Laboratory, 1997.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b EPPO, INONHI
- ↑ biolib.cz
- ↑ a b c TEJKAL, Karel. [cit. 2013-08-01]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ a b c arboristika.sk
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu rezavec štětinatý na Wikimedia Commons - eol.org
