Rezavec štětinatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxRezavec štětinatý
alternativní popis obrázku chybí
Rezavec štětinatý
Vědecká klasifikace
Říše houby (Fungi)
Oddělení houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Podkmen (Agaricomycotina)
Třída stopkovýtrusé (Agaricomycetes)
Podtřída houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád kožovkotvaré (Hymenochaetales)
Čeleď kožovkovité (Hymenochaetaceae)
Rod rezavec (Inonotus)
Binomické jméno
Inonotus hispidus
(Bull.) P. Karst., (1880)
Synonyma
  • Boletus hirsutus
  • Boletus spongiosus
  • Boletus velutinus
  • Boletus villosus
  • Hemidiscia hispida
  • Inodermus hispidus
  • Inonotus hirsutus
  • Phaeolus endocrocinus
  • Phaeoporus hispidus
  • Polyporus endocrocinus
  • Polyporus hispidus
  • Polystictus hispidus
  • Xanthochrous hispidus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rezavec štětinatý (Inonotus hispidus) je fytopatogenní houba z čeledě kožovkovité (Hymenochaetaceae) řádu kožovkotvaré (Hymenochaetales).

EPPO kód[editovat | editovat zdroj]

INONHI [1]

Synonyma patogena[editovat | editovat zdroj]

Vědecké názvy[editovat | editovat zdroj]

Podle EPPO a Biolib je pro patogena s označením Inonotus hispidus používáno více rozdílných názvů, například Boletus hirsutus nebo Phaeoporus hispidus.[2] [1]

České názvy[editovat | editovat zdroj]

  • Rezavec štětinatý
  • Ryšavec srstnatý
Plodnice v řezu.

Zeměpisné rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Výskyt v ČR[editovat | editovat zdroj]

Poměrně hojný.[3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Plodnice vyrůstají v malých skupinách střechovitě nad sebou, na živých i tlejících kmenech a větvích listnatých stromů. Klobouk je mohutný, až 300 mm široký a 100 mm tlustý, plstnatě štětinatý. Plodnice jsou svrchu hnědočervená, později tmavá plst, ze spodu šedé póry, které po doteku ztmaví. [4] [3]

Hostitel[editovat | editovat zdroj]

Listnaté stromy. Některé zdroje uvádí že patogen preferuje duby, platany, ořechy a jabloně,[4] další uvádí i jasany.[3]

Příznaky[editovat | editovat zdroj]

  • bílá hniloba
  • plodnice
  • zmenšení listů
  • odumírání částí koruny

[4]

Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]

Jiné kožovkotvaré houby, ačkoliv velké štětinaté plodnice jsou velmi typické.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Nejedlý. Patogen zpúsobuje vážnou bílou hnilobu dřeva která snižuje bezpečnost v okolí dřeviny. Hrozí lámání větví i kmene.[L 1]

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Jednoleté plodnice (průměr 20-30cm) lze nelézt na kmeni nebo větvích, přetrvávají celou zimu až do jara. Hlavní vegetační období je od června do září.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Ovocné sady.

Šíření[editovat | editovat zdroj]

Ranový parazit.

Ochrana rostlin[editovat | editovat zdroj]

Prevence[editovat | editovat zdroj]

Dezinfekcie nástrojů, použít přípravek na ošetření ran (latex, stromový balzám).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  1. HLUCHÝ, Milan. Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné. [s.l.] : Biocont Laboratory, 1997.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b EPPO, INONHI
  2. biolib.cz
  3. a b c TEJKAL, Karel. [cit. 2013-08-01]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b c arboristika.sk

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]