Zobrazení zdroje stránky Republiky v Sovětském svazu

{{různé významy|redirect=Svazová republika|druhý=federaci Černé Hory a Srbska|stránka=Svazová republika Jugoslávie}}

[[Soubor:SovietEvolution.png|vpravo|náhled|Vývoj svazových republik od roku 1922 do roku 1990]]

'''Svazové republiky''' byly nejvyšší [[Autonomie|autonomní]] administrativní celky, na které se dělil [[Sovětský svaz|Svaz sovětských socialistických republik]] (SSSR, 1922–1991). Na nižší úrovni byly [[Autonomní sovětská socialistická republika|autonomní republiky]]. Každá svazová republika měla v názvu geografický či národnostní přívlastek a '''sovětská socialistická republika''' ('''SSR'''). [[Sovět|Sověty]] byly původně občanské výbory, které formálně držely moc, označení „socialistická“ odkazovalo na státní ideologii [[Marxismus-leninismus|marxismu-leninismu]]. Největší svazovou republikou s největším počtem autonomních oblastí byla [[Ruská sovětská federativní socialistická republika]] (RSFSR). 

Původní čtyři republiky vznikly za [[Ruská občanská válka|občanské války]] na území bývalého [[Ruské impérium|Ruského impéria]], které se rozpadlo za [[Ruská revoluce (1917)|revoluce roku 1917]]. Jejich sloučením vítěznými [[Bolševici|bolševiky]] vznikl roku [[1922]] Sovětský svaz. Počet svazových republik, jejich názvy a územní vymezení se měnily v důsledku územních změn, resp. expanze SSSR a v důsledku administrativních změn. Před [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadem Sovětského svazu]] v letech 1990–1991 bylo patnáct svazových republik, ze kterých vzniklo [[Postsovětské republiky|patnáct nezávislých států]].

Svazové republiky měly oficiálně velkou míru [[autonomie]] (vlastní [[ústava|ústavu]] a [[státní symbol]]y, zajištěnou jistou míru [[Svrchovanost|suverenity]] (územní), či vlastní [[státní orgán]]y), ve skutečnosti však byl Sovětský svaz uspořádán silně centralisticky a moc byla v rukou [[Komunistická strana Sovětského svazu|Komunistické strany SSSR]].

== Národnostní princip ==
Svazové republiky byly součástí národnostní politiky SSSR a sloužily pro legitimizace moci na principu [[Právo národů na sebeurčení|práva národů na sebeurčení]]. Již za [[Ruská občanská válka|občanské války]] Rudí podpořili proti [[Bělogvardějci|Bílým]] národní snahy [[Ukrajinci|Ukrajinců]] a [[Bělorusové|Bělorusů]] a jejich [[Národní stát|národní státy]] se staly zakladatelskými republikami svazu. Národní charakter byl podtržen změnami danými [[Ústava Sovětského svazu|ústavou]] z roku 1936, kdy vznikly nové národní republiky místo [[Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika|Zakavkazské SSR]] a ve [[Střední Asie|Střední Asii]], zavedeno jednotné pojmenování ''národní název+SSR'' a zřízen ''Sovět národů'' jako jedna ze dvou komor [[Nejvyšší sovět Sovětského svazu|Nejvyššího sovětu]]. Svazové národy byly symbolicky zastoupeny národními jazyky na [[Státní znak Sovětského svazu|sovětském státním znaku]].

V období druhé světové války bylo národnostního principu využito k obhajobě anexí území bývalého ruského impéria. Bylo to vytvoření svazových republik na místě [[Baltské státy|Pobaltských zemí]], již dříve na hranicích [[Moldávie]] vytvořená [[Moldavská autonomní sovětská socialistická republika|Moldavská autonomní SSR]] byla po anexi území nahrazena samostatnou [[Moldavská sovětská socialistická republika|Moldavskou SSR]], obdobný záměr lze očekávat v případě [[Finsko|Finska]] vytvořením [[Karelo-finská sovětská socialistická republika|Karelo-finské SSR]], která byla později v rámci [[finlandizace]] zrušena. Východní Polsko bylo nazváno [[Západní Bělorusko|Západním Běloruskem]] a připojeno k Běloruské SSR, [[Podkarpatská Rus]] k Ukrajinské SSR. Tři zakladatelské národy Sovětského svazu, Rusové, Ukrajinci a Bělorusové, se stali 3 z 51 zakládajicích [[Seznam členských států OSN|členů OSN]] a SSSR díky tomu ve [[Valné shromáždění OSN|shromždění]] získal tři hlasy.

Národní princip však byl podřízen jiným politickým zájmům a dle potřeby ignorován nebo aktivně potírán. Například ve Střední Asii, kde druhá nejrozlehlejší [[Kazašská sovětská socialistická republika|Kazašská SSR]] původně vznikla jako [[Kyrgyzská autonomní sovětská socialistická republika (1920–1925)|Kyrgyzská autonomní SSR]] s centrem v ruském městě [[Orenburg]], zatímco [[Kyrgyzská sovětská socialistická republika|Kyrgyzská SSR]] vznikla jako [[Kyrgyzská autonomní sovětská socialistická republika (1926–1936)|Kara-kyrgyzská autonomní oblast]] („Černo-kyrgyzská“). K represivním nástrojům patřily [[Nucené přesuny obyvatel v Sovětském svazu|nucené deportace obyvatel]] v masovém měřítku prováděné zejména za Stalina a [[rusifikace]]. Sovětská národnostní politika a centrální rozhodování o vymezení „národních“ svazových republik se stalo dědictvím takto vymezených [[Postsovětské republiky|samostatných států]], které je primární příčinou [[Postsovětské války|celé řady vojenských konfliktů]].

== Orgány jednotlivých SSR ==
Hlavním orgánem byl vždy republikový [[Nejvyšší sovět Sovětského svazu|Nejvyšší sovět]] (nejvyšší rada), dále existovala rada ministrů, [[ministerstvo|ministerstva]], i [[soud]]y. Původně měly mít tyto celky i vlastní zastoupení v různých mezinárodních organizacích (například [[Organizace spojených národů|OSN]]); to se však podařilo na mezinárodní scéně prosadit pouze u [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|USSR]] a [[Běloruská sovětská socialistická republika|BSSR]]. Podle ústavy měla též každá republika garantované právo vystoupit ze [[Sovětský svaz|SSSR]].

== Právo vystoupit ze svazku a jeho aplikace ==
V období od vzniku těchto útvarů až do roku [[1990]] však žádná země právo vystoupení nevyužila; bylo to dáno tím, že právo vystoupit bylo vzhledem k existenci komunistického režimu v podstatě jen formální (byť bylo zakotveno v článku 72 ústavy SSSR). Existovala rovněž provázanost mezi ústřední a republikovou mocí; ve vedení každé svazové republiky byli v důležitých pozicích zastoupeni též i lidé z jiných svazových republik, převážně z RSFSR. To vedlo k deziluzi mezi obyvatelstvem jednotlivých republik a posilovalo [[separatismus|separatistické]] tendence, vedoucí k národnostním problémům v 80. letech. Ty se objevily na jihu ([[Kavkaz]]) a západě ([[Baltské státy|Pobaltí]]) země.

Ústřední vláda sice zajistila větší míru, hlavně [[ekonomika|ekonomické]], [[autonomie]] pro jednotlivé republiky, především ty pobaltské se s tím však nespokojily a žádaly plnou nezávislost a vyřešení problémů z minulosti ([[Okupace Pobaltí Sovětským svazem|okupace Pobaltí]] [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinem]] za [[Druhá světová válka|druhé světové války]]). [[11. květen|11. května]] [[1990]] vyhlásil tedy [[Nejvyšší sovět Sovětského svazu|Nejvyšší sovět]] Litevské SSR nezávislost republiky, kterou se snažily [[Sovětská armáda|sovětské síly]] potlačit; později došlo k bojím o místní [[televizní studio]] a k ostrému zásahu při [[demonstrace (protest)|demonstraci]] u [[Vilniuská televizní věž|Vilniuské televizní věže]]. Byla taky vyhlášena hospodářská blokáda. Přesto nezávislost krátce poté vyhlásily i ostatní pobaltské republiky.

V roce [[1991]] pak došlo postupně k osamostatnění všech svazových republik, včetně [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]]. [[Sovětský svaz]] nakonec k [[1. leden|1. lednu]] [[1992]] zanikl. Bývalé republiky vytvořily [[Společenství nezávislých států]], mezinárodní organizaci, která měla zajišťovat hlavně hospodářskou spolupráci. Členem se však nikdy nestaly pobaltské země, jež se přeorientovaly na [[Evropa|Evropu]] a vstoupily do [[Evropská unie|EU]].

== Národnostní složení republik ==
Svazové republiky byly většinou oficiálně unitárními státy, kde byla používán vždy mateřský [[Jazyk (lingvistika)|jazyk]] té které národnosti převažující; [[ruština]] však byla jako hlavní jazyk celého [[Sovětský svaz|SSSR]] vyučována na všech [[škola|školách]] a běžně se užívala také. I ve svazových republikách existovaly ještě další autonomní administrativní celky, založené též na národnostním principu ([[Autonomní sovětská socialistická republika|Autonomní sovětské socialistické republiky]], [[Autonomní okruhy]]).

Díky přesunům obyvatelstva v rámci celého [[Sovětský svaz|SSSR]] docházelo postupem času k vytváření poměrně velkých [[národnostní menšina|menšin]], většinou [[Rusové|ruských]] ([[Estonská sovětská socialistická republika|Estonská SSR]], [[Litevská sovětská socialistická republika|Litevská SSR]] apod.), navíc některé další z republik ([[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinská SSR]], [[Kazašská sovětská socialistická republika|Kazašská SSR]]) již existovaly s velkou národnostní menšinou od doby svého počátku.

Největší svazovou republikou byla [[Ruská sovětská federativní socialistická republika]] (RSFSR), jež tvořila drtivou většinu území státu (dnešní [[Rusko]]), a fungovala [[de facto]] jako [[hegemonie|hegemon]] celého [[Sovětský svaz|SSSR]]. Její území však bylo národnostně nejvíce heterogenní; na území RSFSR se nacházelo mnoho autonomních republik a [[Autonomní okruhy Ruské federace|autonomních okruhů]], které obývaly desítky národů. Obyvatelstvem však [[Rusové]] tvořili přibližně 55 % [[Sovětský svaz|SSSR]].

== Seznam svazových republik ==

=== Při vzniku (1922) ===

* [[Ruská sovětská federativní socialistická republika]]
* [[Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika]]
* [[Ukrajinská sovětská socialistická republika]]
* [[Běloruská sovětská socialistická republika]]

=== Nové republiky podle roku ===
* 1924–1929 '''Střední Asie'''
** 1924 [[Turkmenská sovětská socialistická republika|Turkmenská SSR]]
** 1924 [[Uzbecká sovětská socialistická republika|Uzbecká SSR]]
** 1929 [[Tádžická sovětská socialistická republika|Tádžická SSR]]
* 1936 '''Kavkaz''' rozdělením [[Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika|Zakavkazské SFSR]] 
** [[Arménská sovětská socialistická republika|Arménská SSR]]
** [[Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika|Ázerbájdžánská SSR]]
** [[Gruzínská sovětská socialistická republika|Gruzínská SSR]]

* 1936 '''Střední Asie'''
** [[Kazašská sovětská socialistická republika|Kazašská SSR]]
** [[Kyrgyzská sovětská socialistická republika|Kyrgyzská SSR]]

*1940 '''Východní Evropa''' na základě [[Pakt Ribbentrop–Molotov|paktu Ribbentrop–Molotov]]
**[[Moldavská sovětská socialistická republika|Moldavská SSR]]
**[[Litevská sovětská socialistická republika|Litevská SSR]]
**[[Lotyšská sovětská socialistická republika|Lotyšská SSR]]
**[[Estonská sovětská socialistická republika|Estonská SSR]]
**[[Karelo-finská sovětská socialistická republika|''Karelo-finská SSR'']] (vytvořena po [[Zimní válka|zimní válce]], zrušena 1956)

=== Před rozpadem (1991) ===
# [[Soubor:Flag of Armenian SSR.svg|22x20px]] [[Arménská sovětská socialistická republika|Arménská SSR]]
# [[Soubor:Flag of Azerbaijan SSR.svg|22x20px]] [[Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika|Ázerbájdžánská SSR]]
# [[Soubor:Flag of the Byelorussian Soviet Socialist Republic.svg|22x20px]] [[Běloruská sovětská socialistická republika|Běloruská SSR]]
# [[Soubor:Flag of Estonian SSR.svg|22x20px]] [[Estonská sovětská socialistická republika|Estonská SSR]]
# [[Soubor:Flag of Georgian SSR.svg|22x20px]] [[Gruzínská sovětská socialistická republika|Gruzínská SSR]]
# [[Soubor:Flag of Kazakh SSR.svg|22x20px]] [[Kazašská sovětská socialistická republika|Kazašská SSR]]
# [[Soubor:Flag of Kyrgyz SSR.svg|22x20px]] [[Kyrgyzská sovětská socialistická republika|Kyrgyzská SSR]]
# [[Soubor:Flag of Latvian SSR.svg|22x20px]] [[Lotyšská sovětská socialistická republika|Lotyšská SSR]]
# [[Soubor:Flag of Lithuanian SSR.svg|22x20px]] [[Litevská sovětská socialistická republika|Litevská SSR]]
# [[Soubor:Flag of Moldavian SSR.svg|22x20px]] [[Moldavská sovětská socialistická republika|Moldavská SSR]]
# [[Soubor:Flag of Russian SFSR.svg|22x20px]] [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|Ruská SFSR]]
# [[Soubor:Flag of Tajik SSR.svg|22x20px]] [[Tádžická sovětská socialistická republika|Tádžická SSR]]
# [[Soubor:Flag of Turkmen SSR.svg|22x20px]] [[Turkmenská sovětská socialistická republika|Turkmenská SSR]]
# [[Soubor:Flag of Ukrainian SSR.svg|22x20px]] [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinská SSR]]
# [[Soubor:Flag of the Uzbek SSR.svg|22x20px]] [[Uzbecká sovětská socialistická republika|Uzbecká SSR]]

== Správní rozdělení ==
SSSR od roku 1956 zahrnoval 15 sovětských [[Socialistická republika|socialistických republik]] (SSR), základní správní jednotkou byl [[rajón]] (tj. okres), některé svazové republiky dále měly:
* oblasti
* kraje
* národnostní okruhy (NO)
* autonomní oblasti (AO)
* autonomní republiky (ASSR)

=== Expanze SSSR a změny před II. světovou válkou, během ní a po ní ===
* [[1939]] – část [[Polsko|Polska]], známá jako [[Kresy]], Východní Polsko nebo [[Západní Bělorusko]], okupována a připojena k&nbsp;[[Běloruská sovětská socialistická republika|Běloruské SSR]] a [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské SSR]] podle dohody s&nbsp;[[Adolf Hitler|Hitlerem]] ([[Pakt Ribbentrop–Molotov]])
* [[1940]] – z&nbsp;autonomní oblasti založena [[Karelo-finská sovětská socialistická republika|Karelofinská SSR]] jako část příprav k&nbsp;okupaci [[Finsko|Finska]] (viz též finsko-ruská [[Zimní válka]])
* 1940 – [[Okupace Pobaltí Sovětským svazem|okupovány]] a následně [[anexe|anektovány]] baltské země – [[Estonsko]], [[Litva]], [[Lotyšsko]] – a přejmenovány na [[Estonská sovětská socialistická republika|Estonská SSR]], [[Litevská sovětská socialistická republika|Litevská SSR]], [[Lotyšská sovětská socialistická republika|Lotyšská SSR]]
* 1940 – okupována [[Besarábie]], východní část tehdy rumunské [[Moldávie]], a připojena k&nbsp;Moldavské ASSR (autonomní republice v&nbsp;Ukrajinské SSR), pojmenována [[Moldavská sovětská socialistická republika|Moldavská SSR]]
* [[1944]] – [[přesuny obyvatel v Sovětském svazu|represe kavkazských a krymských obyvatel, deportace]]; připojení Tuvinské aratské republiky
* [[1945]] – část [[Východní Prusko|Východního Pruska]], součást Německa, okupována a připojena k&nbsp;[[Ruská sovětská federativní socialistická republika|Ruské SFSR]], jako [[Kaliningradská oblast]], dnes [[exkláva]] Ruska
* 1945 – [[Volyňské vojvodství]] poválečného Polska okupováno a připojeno k&nbsp;[[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské SSR]] jako [[Volyňská oblast]] a [[Rovenská oblast]]
* 1945 – [[Kurilské ostrovy]] a jižní část [[Sachalin]]u připojeny k&nbsp;[[Ruská sovětská federativní socialistická republika|Ruské SFSR]]
* 1945 – [[Podkarpatská Rus]] odstoupena [[Československo|Československem]] a připojena k&nbsp;Ukrajinské SSR jako [[Zakarpatská oblast]]

=== Změny v&nbsp;administrativním dělení SSSR po druhé světové válce ===
* [[1954]] – [[Krym]] převeden z&nbsp;[[Ruská sovětská federativní socialistická republika|Ruské SFSR]] k&nbsp;[[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské SSR]]
* [[1956]] – [[Karelo-finská sovětská socialistická republika|Karelofinská SSR]] se zase stala autonomní republikou [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|Ruské SFSR]]

=== Seznam svazových republik (k&nbsp;roku 1967) ===
[[Soubor:Soviet Union Administrative Divisions 1989.jpg|náhled|Administrativní dělení SSSR v&nbsp;roce 1989]]
[[Soubor:USSR Republics Numbered Alphabetically.png|náhled|[[svazová republika|Svazové republiky]] Sovětského svazu (1956–1990)
{{ol|
{{li|[[Arménská sovětská socialistická republika|Arménská SSR]]}}
{{li|[[Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika|Ázerbájdžánská SSR]]}}
{{li|[[Běloruská sovětská socialistická republika|Běloruská SSR]]}}
{{li|[[Estonská sovětská socialistická republika|Estonská SSR]]}}
{{li|[[Gruzínská sovětská socialistická republika|Gruzínská SSR]]}}
{{li|[[Kazašská sovětská socialistická republika|Kazašská SSR]]}}
{{li|[[Kyrgyzská sovětská socialistická republika|Kyrgyzská SSR]]}}
{{li|[[Lotyšská sovětská socialistická republika|Lotyšská SSR]]}}
{{li|[[Litevská sovětská socialistická republika|Litevská SSR]]}}
{{li|[[Moldavská sovětská socialistická republika|Moldavská SSR]]}}
{{li|[[Ruská sovětská federativní socialistická republika|Ruská SFSR]]}}
{{li|[[Tádžická sovětská socialistická republika|Tádžická SSR]]}}
{{li|[[Turkmenská sovětská socialistická republika|Turkmenská SSR]]}}
{{li|[[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinská SSR]]}}
{{li|[[Uzbecká sovětská socialistická republika|Uzbecká SSR]]}}
}}]]
* '''[[Ruská sovětská federativní socialistická republika]] (RSFSR)''' (dnešní [[Rusko]])
** hl. město: [[Moskva]]
** další dělení: 16 ASSR, 5 AO, 10 NO, kraje, oblasti
* '''[[Ukrajinská sovětská socialistická republika]] (USSR)''' (dnešní [[Ukrajina]])
** hl. město: [[Kyjev]]
** další dělení: oblasti
* '''[[Běloruská sovětská socialistická republika|Běloruská SSR]]''' (dnešní [[Bělorusko]])
** hl. město: [[Minsk]]
** další dělení: oblasti
* '''[[Uzbecká sovětská socialistická republika|Uzbecká SSR]]''' (dnešní [[Uzbekistán]])
** hl. město: [[Taškent]]
** další dělení: 1 ASSR, oblasti
* '''[[Kazašská sovětská socialistická republika|Kazašská SSR]]''' (dnešní [[Kazachstán]])
** hl. město: [[Almaty]]
** další dělení: oblasti
* '''[[Gruzínská sovětská socialistická republika|Gruzínská SSR]]''' (dnešní [[Gruzie]])
** hl. město [[Tbilisi]]
** další dělení: 2 ASSR, autonomní oblasti
* '''[[Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika|Ázerbájdžánská SSR]]''' (dnešní [[Ázerbájdžán]])
** hl. město: [[Baku]]
** další dělení: 1 [[Autonomní sovětská socialistická republika|ASSR]], autonomní oblasti
* '''[[Litevská sovětská socialistická republika|Litevská SSR]]''' (dnešní [[Litva]])
** hl. město: [[Vilnius]]
* '''[[Moldavská sovětská socialistická republika|Moldavská SSR]]''' (dnešní [[Moldavsko]] )
** hl. město: [[Kišiněv]]
* '''[[Lotyšská sovětská socialistická republika|Lotyšská SSR]]''' (dnešní [[Lotyšsko]])
** hl. město [[Riga]]
* '''[[Kyrgyzská sovětská socialistická republika|Kyrgyzská SSR]]''' (dnešní [[Kyrgyzstán]])
** hl. město: [[Biškek|Frunze]]
** další dělení: 1 oblast
* '''[[Tádžická sovětská socialistická republika|Tádžická SSR]]''' (dnešní [[Tádžikistán]])
** hl. město: [[Dušanbe]]
** další dělení: 1 autonomní oblast
* '''[[Arménská sovětská socialistická republika|Arménská SSR]]''' (dnešní [[Arménie]])
** hl. město: [[Jerevan]]
* '''[[Turkmenská sovětská socialistická republika|Turkmenská SSR]]''' (dnešní [[Turkmenistán]])
** hl. město: [[Ašchabad]]
* '''[[Estonská sovětská socialistická republika|Estonská SSR]]''' (dnešní [[Estonsko]])
** hl. město [[Tallinn]]

== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}

{{Republiky SSSR}}
{{Autoritní data}}

[[Kategorie:Republiky v Sovětském svazu| ]]
[[Kategorie:Politická geografie]]
[[Kategorie:Republiky|Sovětský svaz]]
[[Kategorie:Státy ve federacích a konfederacích]]
[[Kategorie:Sovětský svaz]]
[[Kategorie:Postsovětské státy]]