Rafael Santos Borré
Rafael Santos Borré | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Osobní informace | |||||||
Celé jméno | Rafael Santos Borré Maury | ||||||
Datum narození | 15. září 1995 (29 let) | ||||||
Místo narození | Barranquilla, Kolumbie | ||||||
Výška | 174 cm | ||||||
Klubové informace | |||||||
Současný klub | Eintracht Frankfurt | ||||||
Číslo dresu | 19 | ||||||
Pozice | útočník | ||||||
Profesionální kluby* | |||||||
| |||||||
Reprezentace** | |||||||
| |||||||
Další informace | |||||||
Povolání | fotbalista | ||||||
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. * Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 28. 8. 2022 ** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 5. 6. 2022 | |||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rafael Santos Borré Maury (* 15. září 1995, Barranquilla) je profesionální kolumbijský fotbalista, který hraje na pozici útočníka za německý klub Eintracht Frankfurt a Kolumbijský národní tým.
Po úspěšném začátku kariéry s Deportivem Cali podepsal Borré v roce 2015 smlouvu s Atléticem Madrid, avšak byl poslán hostovat zpátky do Cali až do roku 2016. V tomto roce odešel hostovat do španělského klubu Villarreal CF. V roce 2017 změnil Borré své působiště a odešel k argentinskému gigantu, klubu River Plate, se kterým vyhrál několik soutěží, včetně Poháru osvoboditelů v roce 2018 a ročníku 2019 soutěže Recopa Sudamericana. V době svého odchodu z River Plate byl považován za nejlepšího střelce éry trenéra Marcela Gallarda s celkem 55 góly. K evropskému fotbalu se vrátil v roce 2021, když se připojil k bundesligovému klubu Eintracht Frankfurt. S týmem se probojoval až do finále Evropské ligy UEFA 2022, kde vstřelil vyrovnávací branku, aby následně Eintracht porazil Rangers na penalty.
Na mládežnické úrovni reprezentoval v roce 2015 Kolumbii na Mistrovství Jižní Ameriky ve fotbale hráčů do 20 let a ve stejném roce na Mistrovství světa ve fotbale hráčů do 20 let. V seniorské sestavě debutoval v roce 2019 a od té doby si připsal hned několik startů. Byl rovněž členem sestavy, která skončila třetí v ročníku 2021 turnaje Copa América.
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]Deportivo Cali
[editovat | editovat zdroj]Borré započal svou profesionální kariéru s klubem Deportivo Cali, kde se prosadil jako skvělý útočník, což upoutalo pozornost velkých evropských klubů. V srpnu 2015 podepsal šestiletou smlouvu se španělským velkoklubem Atlétic Madrid. Následně byl však poslán zpět na hostování do Cali.
Villarreal CF
[editovat | editovat zdroj]13. srpna 2016 se Borré přidal do španělského Villarrealu na sezónní hostování. V novém celku poprvé skóroval 23. února 2017 v zápase Evropské ligy proti týmu AS Řím. I když zápas skončil 1:0 pro Villarreal, španělský tým si z prvního duelu odnesl čtyřgólové manko a ze soutěže tak vypadl.
CA River Plate
[editovat | editovat zdroj]7. srpna 2017 přestoupil Borré do argentinského River Plate.[1] 23. listopadu 2019 byl autorem jediné branky svého týmu v zápase proti Flamengu ve finále Poháru osvoboditelů, který skončil porážkou 2:1.
V sezóně 2020 se Borré stal nejlepším střelcem s bilancí 12 gólů z 20 ligových zápasů a pro trenéra Gallarda se stal nepostradatelným hráčem pro své střelecké dovednosti a svou výkonnost. V dubnu 2021 zvládl v ligovém zápase vstřelit hned čtyři branky. V argentinském celku nastřílel celkem 55 gólů a připsal si 20 asistencí.
Jeho smlouva s týmem River Plate vypršela 1. června 2021.[2]
Eintracht Frankfurt
[editovat | editovat zdroj]5. června 2021 se Borré přidal do německého klubu Eintracht Frankfurt.[3] 5. května 2022 vstřelil jedinou branku v odvetě semifinále Evropské ligy proti West Hamu United, čímž pomohl svému týmu k postupu za stavu 3:1 po dvou zápasech.[4] Ve finále proti Rangers pak vyrovnal na 1:1 a proměněním pátého pokutového kopu v penaltovém rozstřelu zajistil svému celku vítězství na penalty 5:4.[5]
Reprezentační kariéra
[editovat | editovat zdroj]Juniorská reprezentace
[editovat | editovat zdroj]S kolumbijským mládežnickým týmem se zúčastnil Mistrovství Jižní Ameriky ve fotbale hráčů do 20 let v roce 2015, na kterém vstřelil dva góly. Kolumbie skončila jako poražený finalista, čímž získala místo na Mistrovství světa ve fotbale hráčů do 20 let v roce 2015. Na Novém Zélandu vypadl kolumbijský mládežnický tým v osmifinále.
Seniorská reprezentace
[editovat | editovat zdroj]V březnu 2015 byl povolán do seniorského týmu na dvě přátelská utkání proti Bahrajnu a Kuvajtu, avšak v obou jako náhradník nenastoupil do hry.
Svůj debut tak zažil až 6. září 2019 v přátelském zápasu proti Brazílii, do kterého nastoupil v 83. minutě.[6]
Úspěchy
[editovat | editovat zdroj]Deportivo Cali
[editovat | editovat zdroj]- Categoría Primera A: 2015 (Apertura)
- Superliga Colombiana: 2014
River Plate
[editovat | editovat zdroj]- Copa Argentina: 2016–17, 2018–19
- Supercopa Argentina: 2017, 2019
- Pohár osvoboditelů: 2018
- Recopa Sudamericana: 2019
Eintracht Frankfurt
[editovat | editovat zdroj]Individuální
[editovat | editovat zdroj]- Evropská liga UEFA Tým sezóny: 2021–22
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rafael Santos Borré na anglické Wikipedii.
- ↑ El Atlético anuncia el traspaso de Santos Borré al River Plate. AS.com [online]. 2017-08-07 [cit. 2022-09-29]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ CLARÍN.COM. Por qué se queda libre Rafael Santos Borré, el goleador del ciclo de Gallardo en River. Clarín [online]. 2021-06-30 [cit. 2022-09-29]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Borré joins the Eagles. Eintracht Frankfurt [online]. [cit. 2022-09-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SELECCIÓN, Mi. De la mano de Borré, Eintracht Frankfurt regresa a una final europea. Caracol Radio [online]. 2022-05-05 [cit. 2022-09-29]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Borré schießt die Eintracht auf den Thron der Europa League. kicker [online]. [cit. 2022-09-29]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Brazil vs. Colombia - Football Match Report - September 6, 2019 - ESPN. ESPN.com [online]. [cit. 2022-09-29]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rafael Santos Borré na Wikimedia Commons