Růžena Fikejzlová-Baumová

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Růžena Fikejzlová-Baumová
Rodné jménoFikejzlová
Jiná jménaRůžena Baumová
Narození23. září 1900
Bělá u Luže; Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí16. července 1975 (ve věku 74 let)
Praha; ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materObchodní škola v Chrudimi
Povoláníúčetní ve velkoobchodu, cestovatelka, fotografka, spisovatelka
ChoťJiří Baum
DětiPetr Baum (* 19. listopadu 1941)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Manžel Jiří Baum
Jiří Baum s manželkou Růženou před svou expediční Tatrou 72
Jiří Baum s manželkou Růženou na cestách (30. léta 20. století)
Sestra Jiřího Bauma: Anna Pollertová

Růžena Fikejzlová-Baumová (respektive Růžena Baumová, rozená Fikejzlová) (23. září 1900 Bělá u Luže – 16. července 1975 Praha) byla původním povoláním účetní. Po sňatku s českým zoologem, cestovatelem a spisovatelem Jiřím Baumem se stala cestovatelkou, fotografkou a autorkou cestopisů.[1][2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Před nastolením protektorátu[editovat | editovat zdroj]

Růžena Baumová (rozená Fikejzlová) se narodila 23. září 1900 v Bělé u Luže. Po dokončení studia na obchodní škole v Chrudimi (v letech 1915 až 1917) našla práci jako účetní v pražském velkoobchodu.[3][2] Její budoucí manžel Jiří Baum se s Růženou Fikejzlovou seznámil ještě před svojí africkou cestou (na začátku 30. let 20. století) na jazykových kurzech španělštiny ve Španělském klubu.[3][2] Růžena měl ráda cestování a se svojí kamarádkou měla již zcestované některé evropské země. Během Boumovo cesty po Africe s ním udržovala korespondenční kontakt. Po návratu Jiřího Bauma do Československa se 17. června 1932 za něj Růžena vdala.[3] Od roku 1933 tak Růžena provázela svého manžela na některých jeho zahraničních expedicích[4] (zajišťovala fotografování) a po návratu z nich mu pomáhala při shromažďování vědeckého materiálu, jeho zpracování a pořizování doprovodné fotodokumentace.[3][2] Po druhé světové válce se zasloužila o vydání mnoha jeho knih.[3][2][p. 1] Sama se postupně stala cestovatelkou a autorkou vlastních cestopisů.[2]

Nejvíce cest podnikli manželé Baumovi ve 30. letech 20. století.[2] Na jejich sklonku (v letech 1938 až 1939) se uskutečnila poslední zahraniční cesta manželů Baumových. Ta vedla do Afriky, kterou projížděli ve své obytné Tatře 72. Jejich cesta začínala v Terstu, vedla kolem východního pobřeží a končila v jihoafrickém přístavu Durban. O zabrání pohraničních Sudet ve své vlasti se dozvěděli v Africe. Pro cestu zpět do vlasti použili zastávkovou italskou loď, na které během plavby strávili 70 dní. Do Prahy se vrátili 13. března 1939 (pouhé dva dny před nastolením protektorátu).[3]

V Protektorátu Čechy a Morava[editovat | editovat zdroj]

Po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava (15. března 1939) se manželé Baumovi zapojili do protiněmeckého odporu. Klíčovým momentem byl fakt, že Růžena i Anna Pollertová (sestra Jiřího Bauma) byly aktivní ještě před druhou světovou válkou v Ženské národní radě. Tady se seznámily s JUDr. Miladou Horákovou a odtud vedla jejich cesta do levicové odbojové skupiny RU-DA. Anna Pollertová se stala významnou tajemnicí odbojové skupiny Petiční výbor Věrni zůstaneme (PVVZ) a spojkou mezi PVVZ a dalšími odbojovými organizacemi. Podporoval odboj vlastními finančními prostředky a svůj byt propůjčovala ke konspiračním schůzkám.[3]

Ilegální činnost se odehrávala i v bytě Jiřího a Růženy Baumových v pražské Přemyslovské ulici, kde se na psacím stroji rozmnožovaly ilegální tiskoviny a s pomocí vybavení cestovatelské fotografické laboratoře se prováděly fotografické práce pro odboj.[3] Navzdory zásadám konspirace se některé dokumenty dokonce předávaly ve výtahu v domě, kde Baumovi bydleli.[3] Anna Pollertová byla zatčena 21. října 1941.

V roce 1941 se v Praze manželům Baumovým narodil syn Petr Baum (* 19. listopadu 1941).[4] Jiří Baum byl zatčen na udání „českým jménem“ (z rasových důvodů, nikoliv pro odbojovou práci) dne 10. června 1943.[3]

Po druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]

Růžena Baumová se synem Petrem přečkali poslední týdny druhé světové války (i pražské květnové povstání 1945) v provizorním bytě na pražském Spořilově.[3] Následně se přestěhovali do spořilovského domu na adrese Jihozápadní III, č. 1175, který obývali několik let.[4] V prvních poválečných letech až do roku 1948 vydávala Růžena Baumová jednak knihy svého manžela Jiřího, jednak i své vlastní, kde zachytila cestovatelské zážitky z putování po Japonsku a Austrálii (Austrálie očima ženy, Praha 1941; Japonsko očima ženy, Praha 1941).[4] Po roce 1948 žila ze skromného důchodu.[3] Svoje celoživotní cestovatelské zážitky využívala v přednáškách a rozhlasových relacích.[2] Růžena Baumová zemřela 16. července 1975 v Praze.[4]

Petr Baum[editovat | editovat zdroj]

Syn Petr Baum se stal po druhé světové válce strojním inženýrem se specializací na zemědělské stroje a získal na rok práci ve výzkumném ústavu. Potom využil nabídku stabilizačního bytu a odešel do Neratovic, kde pracoval ve Spolaně.[3] Dne 20. srpna 1968 se oženil s čerstvou absolventkou konzervatoře Marií Knotkovou z Ústí nad Orlicí.[3] Marie Baumová pracovala po svatbě v Lomnici nad popelkou. Později se oba manželé dali na kantorskou dráhu: Petr baum učil v Betlémské ulici a Marie Baumová v Lidové škole umění. V roce 1973 se manželům Petrovi a Marii Baumovým narodil syn Jiří a v roce 1975 dcera Jana. V roce 1985 celá rodina Baumových i s dětmi emigrovala do Austrálie.[4] Tam získal Petr místo na soukromé škole v Sydney jako učitel.[3]

Publikační činnost[editovat | editovat zdroj]

  • FIKEJZLOVÁ, Růžena. Abdalova dobrodružná cesta: dobrodružná cesta malajského hocha. V Praze: Vesmír, 1940; 195 stran + 5 stran. První vydání knihy Jiřího Bauma Abdalova dobrodružná cesta vyšlo v době německé persekuce pod pseudonymem Růžena Baumová.[1]
  • FIKEJZLOVÁ, Růžena. Australie očima ženy. Praha: Česká grafická Unie, 1941. 129 stran + [III] stran příloh; Cestou - necestou; svazek XIX.
  • FIKEJZLOVÁ, Růžena. Japonsko očima ženy. Praha: Česká grafická Unie, 1941. 171 stran + 20 stran obrazových příloh; Cestou - necestou; svazek 20.
  • BAUM, Jiří. (doslov: FIKEJZLOVÁ, Růžena). Kolem zeměkoule. První vydání. Praha: Mladá fronta, 1956. 247 stran, 1 složená mapa. Globus; svazek 22.
  • BAUM, Jiří. (fotografie: FIKEJZLOVÁ, Růžena). Stepí a pralesem. Druhé upravené vydání, v SNDK první. Praha: Státní nakladatelství dětské knihy, 1960. 206 stran, 48 nečíslovaných stran obrazových příloh. Daleké kraje; svazek 22.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Růženě Baumové nelze upřít velký podíl na samotném vzniku některých cestopisů Jiřího Bauma jako jsou:[2]
    • Africkou divočinou: autem z Prahy k Mysu Dobré Naděje (1933, 1957);
    • Okolo zeměkoule autem a lodí (1937, 2007);
    • Holub a Mašukulumbové: kapitoly o největším českém cestovateli (studie) (1955);
    • Dobrodružná cesta malého černocha (1935, 1946);
    • Na březích Indického oceánu: Malajsko, Siam, Java a Ceylon (1936)
    • Zlato na Nové Guineji (1954).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Růžena Baumová, rozená Fikejzlová, (* 23. 9. 1900 Balá u Luže – 16. 7. 1975 Praha) – původním povoláním účetní, cestovatelka, fotografka, autorka cestopisů [online]. Databáze autorit NK ČR [cit. 2023-10-09]. Identifikační číslo: jk01031113; První vydání knihy Jiřího Bauma „Abdalova dobrodružná cesta“ vyšlo v době německé persekuce pod pseudonymem Růžena Baumová. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i FIKEJZOVÁ - BAUMOVÁ Růžena (* 23.9.1900 Bělá u Luže – 16.7.1975 Praha) [online]. Městská knihovna Chrudim [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o SLÁDEK, Luděk. Jiří Baum / Anna Baumová [online]. Kam po Česku cz, 2018-08-26 [cit. 2023-10-07]. Pro Památník Terezín. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f RNDr. Jiří Baum [1900-1944] [online]. web: [cit. 2023-10-09]. PROSTOR – architektura, interier, design; Průvodce Praha: Spořilov: Osobnosti;. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-10-10. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DOUCKOVÁ, Jarmila: Životní dráha Růženy Fikejzlové-Baumové. IN: Chrudimské vlastivědné listy. - Ročník 2, číslo 1; (1993), strana 5. + 1 obrázek.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Růžena Fikejzlová-Baumová
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Růžena Fikejzlová na Wikimedia Commons
  • BAUM, Petr. Archiv fotografií, pořízených Dr J Baumem a R Baumovou [online]. Archivováno systémem WayBack Machine, rev. 2006-12-12 [cit. 2023-10-10]. Archiv Národního muzea, kde jsou originály negativů pořízených Dr J Baumem a R Baumovou uloženy. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Růžena_Fikejzlová-Baumová&oldid=23466145“