Přeskočit na obsah

Předenopletací stroj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Předenopletací stroj (anglicky spin-knit machine, německy Spinnstrickmaschine) je okrouhlý jednolůžkový pletací stroj, na kterém se dá vyrábět pletenina z přástu od křídlového stroje.[1]

Prototyp stroje byl představen na veřejnosti v roce 2011,[2] jako začátek sériové výroby se udává rok 2018.[3]

Složení a funkce pletacího systému

[editovat | editovat zdroj]

Konstrukce stroje je jedinečná v tom, že umožňuje spojení technologie dopřádání (zpevňování stužky vláken stlačeným vzduchem) v nepřetržitém sledu s pletením (technikou relanit).[1]

Ke každému pletacímu systému patří dopřádací jednotka sestávající z průtahového ústrojí a ze spřádací komory se dvěma tryskami na stlačený vzduch. Přást, který se odvíjí z cívky zavěšené na rámu stroje, se zjemňuje v průtahovém ústrojí na požadovanou tloušťku příze, jednotlivá vlákna jsou vtahována proudem vzduchu přes otvory v napájecí trysce do spřádací trubice, kde vzniká „příze“ s nepravým zákrutem tak, že se z vláken tvoří stužka ze vzájemně zaklíněných vláken. Přes svinovací trysku na konci spřádací trubice se vede příze do vodiče u pletací jehly.[4] [5]

K tvorbě nepravého zákrutu ve spřádací trubici se používá tlak vzduchu 4 bar, rychlost „spřádání“ může dosáhnout až 200 m/min. Součástí spřádací jednotky je senzor pro kontrolu čistoty vlákenného materiálu (jako kompenzace konvenčního čištění příze při soukání).[4]

Zpracovávaný materiál

[editovat | editovat zdroj]

Obsah nopků, tlustých míst a jiných znečištění vlákenného materiálu má podstatný vliv na ekonomiku výroby na předenopletacím stroji. Podle dosavadních (veřejně známých) zkušeností se jako surovina osvědčila např. česaná bavlna. Údaje o vlastnostech vyráběné „příze“ nebyly dosud publikovány, výsledná pletenina je v porovnání s konvenčními výrobky mnohem měkčí, méně hustá, prodyšnější a snadněji se protrhává.[4]

Výkon stroje

[editovat | editovat zdroj]

Okrouhlý pletací stroj s průměrem jehelního lůžka 76 cm dosahuje s maximálně 90 systémy až 30 obrátek za minutu.[6]

  1. a b M.O.Weber/K.-P.Weber: Wirkerei und Strickerei, Deutscher Fachverlag 2014, ISBN 978-3-86641-299-6, str. 131
  2. Spin-knit machines to offer greener future [online]. Innovation in Textiles, 2011-10-07 [cit. 2022-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Stricken neu gedacht [online]. textile nettwork, 2016 [cit. 2022-05-02]. Dostupné online. (německy) 
  4. a b c Ressourceneffiziente Herstellung von Gestricken [online]. DITF Denkendorf, 2019 [cit. 2022-05-02]. Dostupné online. (německy) 
  5. spinitsystems [online]. YouTube, 2018-02-22 [cit. 2022-05-02]. Dostupné online. (německy) 
  6. Machine Program [online]. Mayer & Cie., 2020 [cit. 2022-05-02]. Dostupné online. (německy) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]