Okrouhlé pletací stroje

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Okrouhlý pletací stroj je zařízení na výrobu textilií ve tvaru hadice o průměru od cca 2 mm do 100 cm.

První stroje přišly do sériové výroby v roce 1856 jako stávky, první provozuschopný stroj s pohyblivými jehlami zkonstruoval v roce 1866 Američan MacNary. [1] Nejstarší patent na dvouválcový stroj obdrželi v roce 1900 Angličani Stretton a Johnson v roce 1900.[2]


Činnost stroje[editovat | editovat zdroj]

Pletací stroj s jedním zámkem a vodičem.

[3] Stroje jsou vybaveny jazýčkovými jehlami seřazenými do kruhu vedle sebe. Jehly se pohybují jednotlivě časově jedna po druhé v drážkách válce, který se během práce otáčí. Patky jehel jsou při tom uchopeny pevně stojícím zámkem, do jehož zakřiveného kanálu zapadají. Tímto způsobem dochází k pohybu jehel nahoru a dolů, přiváděná nit je zachycena hlavičkou jehly, vytvoří očko a provlékne je hotovou částí pleteniny.

Zámek a vodič niti spolu tvoří tzv. systém, na stroji je zpravidla instalováno několik systémů, jejich počet je totožný s počtem řádků, které se upletou během jedné otáčky stroje.(Na snímku vpravo je zkušební pletací zařízení s jedním systémem).

Automat na výrobu punčoch z roku 1930

Funkce jehel[editovat | editovat zdroj]

  • U dvoulůžkových strojů jsou jehly uloženy na kombinaci válce a talíře, příp. dvou válců proti sobě (se společnou sadou dvoujazýčkových jehel). : Jestliže jehly obou lůžek stojí kolmo proti sobě, může se na stroji vyrábět oboulícní pletenina. Stroje s postavením obou jehelních lůžek v jedné rovině jsou konstruovány pro výrobu interlokových pletenin. [4]

Ke vzorování pleteniny se používá ovládání pohybu jehel

  • mechanicky (děrované karty, bubínky aj.)
  • elektronicky (např. elektromagnet nebo krokový motor řízený počítačem) [3]

Maloprůměrové stroje[editovat | editovat zdroj]

Jsou to stroje do průměru do 165 mm. Jsou to stroje do průměru do 165 mm. Na začátku 21. století se stavějí obvykle s průměrem jehelního lůžka 4 inches (10,2 cm). Se 4 nebo 6 pletacími systémy dosahují maximálně 1200 obr. / min.

  • Jednoválcové stroje jsou vybaveny 400 jehlami, řízeny mikroprocesorem s možností vzorování až v 21 barvách i v oboulícních vazbách. V této variantě byly v tomto období ve světě nově instalovány asi 2/3 maloprůměrových strojů.[2] [5]
  • Stroje s válcem a talířem (angl.: cylinder and dial) mají na válci 200 jehel a na talíři 100 (každá druhá jehla z válce stojí proti jehle z talíře). Na těchto zařízeních se dají zhotovit např. vazby s jednoduchým žebrová pletenina žebrováním.[2]
  • Dvouválcové stroje se 100 jehlami na každém válci jsou vhodné např. pro pletení ponožek a podkolenek se širokým žebrováním.[2]
  • Stroje s miniaturním průměrem pracovního válce (2,1 mm) se staví až s 24 vývody například na výrobu stužek, izolačních hadiček apod. [6]

Pletací stroje s průměrem nad 165 mm[editovat | editovat zdroj]

Na velkoprůměrových strojích může být instalováno až 144 systémů, jednoduché vazby se mohou plést až do 50 otáček/min., [7] při kterých se dá vyrobit až cca 7 m² pleteniny za minutu. (V porovnání s tím: osnovní stávek asi 10 m² a víceprošlupní tkací stroj 1,5 m².) Stroje se vyrábí v nejméně 20 variantách (oboulícní vazby, žakár, plyš, krycí nit, příčný proužek aj.) s jemností až 28 jehel/cm.

Velkoprůměrový pletací stroj

Pletenina se buďto vyrábí jako metrové zboží nebo se patřičný rozměr a tvar dá programovat tak, že z pletacího stroje vychází částečně nebo zcela hotové spodní prádlo, košile, svetry atd.

Rozsah použití okrouhlých pletacích strojů[editovat | editovat zdroj]

V desetiletí 2005-2014 bylo ve světě nově instalováno cca 300 000 okrouhlých pletacích strojů, z toho asi 45 % jednolůžkových (single jersey) a 55 % dvoulůžkových (double jersey). [8]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, ISBN 3-87150-848-9 Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, str. 600-603
  • Wünsch: Lexikon Wirkerei und Strickerei, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2008, ISBN 978-3-87150-909-4

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mecheels, Vogler, Kurz: Kultur- und Industriegeschichte der Textilien, Hohensteininstitute Bönningheim 2009, ISBN 978-3-9812485-3-1, str. 320
  2. a b c d Spencer: Knitting Technology, Woodhead Publishing 2001, ISBN 1 85573 333 1, str. 256-273
  3. a b K.P.Weber/M.O.Weber: Wirkerei und Strickerei, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2004, ISBN 3-87150-792-X, str. 64-101
  4. Feinjersey [online]. stoff4you, 2017 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (německy) 
  5. How a Sock is Made [online]. YouTube, 2011-11-01 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Modulare Textilmaschinen [online]. HARY LUCAS, 2017 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (německy) 
  7. Produktfinder [online]. Mayer & Cie, 2017 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (německy) 
  8. World markets for textile machines [online]. Textile Outlook International, 2016 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky)