Pyroelektrický jev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Pyroelektrický jev je schopnost některých krystalů generovat elektrický náboj při změně teploty. Je obdobou piezoelektrického jevu, při němž vzniká elektrický náboj na povrchu krystalu při mechanickém stlačení.

V nevodivých pevných krystalických látkách způsobuje změna teploty deformaci krystalové mřížky. U látek s vhodnými vlastnostmi vzniká elektrický náboj mezi chladnější a teplejší částí krystalu. U látek s jedinou polární osou symetrie se změnou teploty vytvoří dipólový moment, který je zodpovědný za vznik elektrického napětí. Všechny pyroelektrické materiály mají též piezoelektrické vlastnosti, avšak jen některé materiály s piezoelektrickými vlastnostmi vykazují též vlastnosti pyroelektrické, neboť pyroelektřina má vyšší nároky na asymetrii krystalu.

Jev je znám již od 17. století, kdy byl pozorován na krystalu turmalínu. Ten při vhození do horkého popela nejprve jeho částečky přitahuje a později, po ohřátí, naopak odpuzuje. Pyroelektrický jev na krystalech ledu v kumulonimbech je též podstatou vzniku elektrických výbojů (blesků) při bouřce.

Opačným dějem je elektrokalorický jev, při němž se vložením krystalu elektrického pole mění jeho teplota.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CZANADI, Jindřich. Chování feroelektrik v teplotní oblasti [online]. Brno: 2012 [cit. 2019-06-26]. S. 13–14. Diplomová práce. Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. Ústav elektrotechnologie. Vedoucí práce Zdenka Rozsívalová.. Dostupné online. 
  • JŮZA, Pavel. Jak vzniká bouřka? [online]. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2011-06-08 [cit. 2019-06-26]. Dostupné online.