Pušpa Kamal Dahal
| Pušpa Kamal Dahal | |
|---|---|
 | |
| Nepálský ministerský předseda | |
| Ve funkci: 25. prosince 2022 – 15. července 2024 | |
| Prezident | Bidhjá Déví Bhandáríová Rám Čandra Poudel |
| Předchůdce | Šér Bahádur Deuba |
| Nástupce | Khadga Prasád Oli |
| 32. nepálský premiér | |
| Ve funkci: 4. srpna 2016 – 7. června 2017 | |
| Prezidentka | Bidhjá Déví Bhandáríová |
| Předchůdce | Khadga Prasád Oli |
| Nástupce | Šér Bahádur Deuba |
| 32. nepálský premiér | |
| Ve funkci: 18. srpna 2008 – 25. května 2009 | |
| Prezident | Rám Baran Jádav |
| Předchůdce | Giridža Prasád Koirála |
| Nástupce | Madhav Kumár Nepál |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Communist Party of Nepal (Fourth Convention) (do 1983) Communist Party of Nepal (Masal) (1983–1984) Communist Party of Nepal (Mashal) (1984–1991) Communist Party of Nepal (Unity Centre) (1991–1994) Komunistická strana Nepálu (maoisté) (od 1994) |
| Narození | 11. prosince 1954 (69 let) Dhikur Pokhari |
| Alma mater | Institute of Agriculture and Animal Science |
| Profese | politik a voják |
| Webová stránka | cmprachanda |
| Commons | Prachanda |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pušpa Kamal Dahal (nepálsky पुष्पकमल दाहाल; * 11. prosince 1954 okres Káskí[1]), známý pod pseudonymem Pračanda (प्रचण्ड, „Strašlivý“, „Nelítostný“), je nepálský politik, dlouholetý předseda Komunistické strany Nepálu – maoistů a bývalý povstalec, který v čele maoistů vedl mezi lety 1996–2006 občanskou válku proti monarchii. V letech 2008–2009, 2016–2017 a 2022–2024 byl premiérem Nepálu.
Politická kariéra
[editovat | editovat zdroj]V prvních volbách do ústavodárného shromáždění v roce 2008 legitimizovaná strana maoistů získala nejvíce hlasů a Pračanda se stal premiérem. Z úřadu odstoupil v květnu 2009 po odvolání generála, které označil prezident Rám Baran Jádav za protiústavní.[2] Po rezignaci KP Oliho (sjednocení marxisté-leninisté) v červnu 2016 se stal v srpnu podruhé premiérem v koaliční vládě s Nepálským kongresem. Součástí dohody bylo přenechání funkce Šéru Baháduru Deubovi před volbami na konci roku 2017.[3] Dahal dohodu dodržel a v červnu 2017 rezignoval.[4] Volby v listopadu 2017 vyhráli Oliho sjednocení marxisté-leninisté, maoisté pod vedením Pračandy skončili třetí. Tyto dvě strany se spojily v jednu Komunistickou stranu Nepálu, které společně předsedali Oli a Dahal. Prvním premiérem se stal Oli, kterého měl v polovině volebního období vystřídat Dahal. To ale Oli v prosinci 2020 odmítl a aliance se rozpadla, což vyvolalo politickou krizi. Nejvyšší soud navíc sjednocení stran v březnu 2021 anuloval.[5] V červenci Dahalova strana vstoupila do nové vlády v čele s Deubou.[6]
Ve všeobecných volbách v listopadu 2022 skončili maoisté s 32 mandáty na třetím místě za Oliho sjednocenými marxisty-leninisty se 78 a Deubovým kongresem s 89. Vládní koalice přišla těsně o většinu a začala jednání s dalšími menšími stranami.[7] Dahal nejprve odmítal spojení s Olim,[8] jako podmínku pokračování stávající koalice ale požadoval funkci premiéra na první polovinu volebního období, na což Deuba nepřistoupil. Dahal získal podporu 169 poslanců ze sedmi různých stran, včetně sjednocených marxistů-leninistů, a prezidentka Bhandáríová jej 25. prosince 2022 jmenovala premiérem.[9] Důvěru mu v lednu 2023 kromě členů vládních stran vyslovili také poslanci kongresu.[10] Spojení s marxisty-leninisty vydrželo pouze dva měsíce a Dahal nakonec sestavil novou koalici s kongresem. Ta vládla do března 2024, kdy maoisté opět vytvořili kabinet s marxisty-leninisty.[11]
Po dohodě mezi Nepálským kongresem a sjednocenými marxisty-leninisty, po které marxisté-leninisté odřekli 3. července 2024 koalici podporu, Dahal neustál 12. července hlasování o důvěře[10] a 15. července jej v úřadu nahradil KP Oli.[12]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Prachanda [online]. Britannica [cit. 2021-08-29]. Dostupné online.
- ↑ Nepálský premiér odstoupil, mírový proces ohrožen. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2009-05-04. Dostupné online.
- ↑ Nepal elects former Maoist chief as prime minister. Deutsche Welle [online]. 2016-08-03. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GHIMIRE, Yubaraj. Why Prachanda’s quitting is unusual in Nepal politics. The Indian Express [online]. 2017-05-25. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GHIMIRE, Yubaraj. Explained: The rise and fall of KP Oli. The Indian Express [online]. 2021-07-14. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GIRI, Anil. Nepal gets new prime minister as Deuba of Congress party sworn in. The Kathmandu Post [online]. 2021-07-14. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The mad rush for power could destabilise politics. The Kathmandu Post [online]. 2022-12-06. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Maoist rank and file prefer left alliance, not so their chair. The Kathmandu Post [online]. 2022-11-29. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ President appoints Pushpa Kamal Dahal prime minister. The Kathmandu Post [online]. 2022-12-25. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Prime Minister Dahal loses vote of confidence in House. The Kathmandu Post [online]. 2024-07-12. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Nepal’s Prime Minister Dahal Changes Partners Mid-stream. The Diplomat [online]. 2024-03-13. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Nepal’s new prime minister has taken the oath of office at a ceremony in Kathmandu. AP News [online]. 2024-07-15. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pušpa Kamal Dahal na Wikimedia Commons
