Psychospirituální krize

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Psychospirituální krize (angl. spiritual emergency[1]) je stav, v němž se člověk ocitá, jestliže prožívá mimořádné stavy vědomí, mystické, paranormální či jiné neobvyklé zážitky a cítí se být jimi ohrožen nebo má díky nim potíže se zvládáním každodenního života. Jde o novou diagnostickou kategorii zařazenou v USA do Diagnostického a statistického manuálu Americké psychiatrické asociace (DSM-IV) v roce 1994 (kategorie bude rozšířena v novém vydání DSM-V).

Tyto zážitky se mohou vyskytnout v souvislosti s různými formami duchovní praxe, po silném emočním či traumatickém zážitku, po užití psychedelických látek a nebo i zcela náhle, spontánně. Příkladem neobvyklých zkušeností může být objevení se mimosmyslového vnímání nebo předvídání budoucích situací, zkušenost existence mimo vlastní tělo, kontakt s duchy, vize, hlasy, pocity sjednocení s druhými lidmi, přírodou, vesmírem, příval nesrozumitelných emocí, apod. Do vědomí mohou také různými způsoby vstupovat mytologická témata jako např. téma smrti, zničení a znovustvoření, boj mezi silami dobra a zla, téma nového světa, nového společenského řádu, atd. Člověk může mít pocit, že je vyvoleným, vykupitelem, zachráncem lidstva, apod.

Uvedené prožitky jsou někdy velmi dramatické, zahlcující a nevítané. Vzhledem k neobvyklosti takových zkušeností v naší kultuře mohou vyvést z rovnováhy nejen toho, kdo je zažívá, ale i jeho blízké. Lidé mívají potíže s integrací těchto zkušeností, s rozlišováním vnitřní a vnější reality. Cítí se být izolovaní, mívají strach o své duševní zdraví i o život. Mnohdy prožívají zaplavující pocity úzkosti, hněvu, viny nebo deprese, ale i pocity intenzivního soucítění a nepodmíněné lásky. Typické je také extrémní kolísání nálad.

Psychologové a psychiatři jsou zpravidla při setkání s výše uvedenými symptomy velmi obezřetní neboť psychospirituální krize v mnohém připomínají vážné duševní poruchy z okruhu psychóz. Rozhodnout, zda se jedná o duchovní krizi, v praxi znamená zároveň stanovit, zda by klientovi pomohla alternativní strategie léčby vypracovaná odborníky na tuto problematiku (S. Grof, D. Lukoff, E. Bragdon, J. Perry, E. Podvoll a další).

Ke klíčovým znakům odlišujícím psychospirituální krizi od psychóz patří především schopnost klienta i v průběhu dramatických prožitků vytvořit a udržet adekvátní psychoterapeutický vztah, komunikovat a spolupracovat. Dále také schopnost připustit, že proces může vycházet z vlastní psýché, zájem o probíhající zkušenost a její význam, nenarušené myšlení a základní orientace v sociálním světě. Psychospirituální krize mívá relativně náhlý nástup, před kterým jedinec nemívá trvalejší potíže s navazováním vztahů a uplatněním ve společnosti.

Naopak projikování vnitřních obsahů na vnější osoby či události, déle trvající identifikace s těmito obsahy (např,: „Jsem spasitel!“), přítomnost pronásledujících hlasů a bludů nebo destruktivní a sebedestruktivní tendence jsou indikací pro upřednostnění tradičních léčebných postupů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Diabasis – sdružení pro podporu lidí procházejících psychospirituální krizí
  • Mystika a schizofrenie – kniha o zkušenostech psychospirituální krize
  • Stín stromu – diskusní fórum pro lidi procházející psychospirituální krizí

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Grof, Stanislav; Grof, Christina: Krize duchovního vývoje. Praha, Chvojkovo nakladatelství 1999.
  • Grof, Stanislav; Grof, Christina: Nesnadné hledání vlastního já. Praha, Chvojkovo nakladatelství 1999.
  • Čhödrön, Pema: Když ztrácíme půdu pod nohama. Praha, Šťastní lidé 2002.
  • Greenwellová, Bonnie: Energie transformace. Praha, DharmaGaia 2002.
  • Jyoti: Anděl zavolal mé jméno. Praha, DharmaGaia 2000.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Stanislav Grof. Spiritual Emergency: When Personal Transformation Becomes a Crisis.