Zobrazení zdroje stránky Proces se skupinou Milady Horákové

'''Proces se skupinou Milady Horákové''', zvaný též '''proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice se skupinou Dr. Milady Horákové''' či '''proces s Miladou Horákovou a spol.''', byl největší a nejvýznamnější [[vykonstruovaný proces|vykonstruovaný]] [[Politický proces|politický]] [[monstrproces]] v [[Komunistický režim v Československu|komunistickém Československu]]. Proces probíhal od [[31. květen|31. května]] do [[8. červen|8. června]] [[1950]].<ref>[http://zpravy.idnes.cz/pred-sedesati-roky-probihalo-v-teto-zemi-besneni-proti-milade-horakove-a-spol-18d-/kavarna.aspx?c=A100601_140453_kavarna_chu Před šedesáti roky probíhalo v této zemi běsnění proti Miladě Horákové a spol.] iDnes.cz, příloha Kavárna z 5. června 2010.</ref>
[[Soubor:Vazební fotografie Milady Horákové.jpg|náhled|upright=1.4|Vazební fotografie Milady Horákové (1949)]]
Proces je označován jako největší, protože na hlavní skupinu byly navázány desítky dalších následných procesů po celé republice a počet obžalovaných dosáhl čísla 639. Všechny tyto procesy tvořily dohromady jeden celek.<ref name="Kapl194">Kaplan (1995), s. 194.</ref> Výsledkem hlavního procesu s [[Milada Horáková|Miladou Horákovou]] byly čtyři [[justiční vražda|justiční vraždy]]. Včetně následných procesů však bylo uděleno celkem 10 trestů smrti, 48 doživotních trestů a další tresty odnětí svobody v souhrnné délce 7830 let.<ref name="Kapl172">Kaplan (1995), s. 172.</ref> Byl to jediný ze stovek politických procesů z doby po [[Únor 1948|únoru 1948]], ve kterém byla k smrti odsouzena a následně opravdu popravena žena.<ref name="Kapl193">{{Citace monografie
 | příjmení = Kaplan
 | jméno = Karel
 | odkaz na autora = Karel Kaplan
 | titul = Největší politický proces: M. Horáková a spol.
 | vydavatel = Doplněk
 | místo = Brno
 | rok = 1995
 | isbn = 80-85765-58-6
 | kapitola = 
 | strany = 193
 | jazyk = česky
}}[Dále jen Kaplan (1995)]</ref>

Již před procesem s Dr. Horákovou byly dne 5. listopadu 1949 vykonány rovněž tresty smrti nad představiteli skupin nestraníků [[Vratislav Polesný|Vratislavem Polesným]], [[Vratislav Janda|Vratislavem Jandou]], [[Josef Charvát (odbojář)|Josefem Charvátem]], [[Emanuel Čančík|Emanuelem Čančíkem]], [[Květoslav Prokeš|Květoslavem Prokešem]] a [[Jaroslav Borkovec|Jaroslavem Borkovcem]], odsouzenými v souvislosti s přípravou údajného květnového [[Prokešův puč|protikomunistického povstání]] v roce 1949.<ref>Archiv bezpečnostních složek
f. Vyšetřovací spisy Správy vyšetřování StB (centrála), sign. V-6381/MV.
Národní archiv
f. Státní prokuratura Praha, sp. zn. Pst I 1206/49
f. Generální prokuratura Praha, sp. zn.
f. Státní soud Praha, sp. zn. Or I 1036/49
f. Nejvyšší soud, sp. zn. To 151/49
f. Správa sboru nápravné výchovy, osobní spis Vratislava Polesného.</ref><ref>[[Lukáš Babka|BABKA, Lukáš]]– VEBER, Václav (eds.): Za svobodu a demokracii III.: Třetí (protikomunistický) odboj. Hradec Králové 2002.</ref><ref name="ref1">RADOSTA, Petr: Protikomunistický odboj: Historický nástin. Egem, Praha 1993.</ref> Tato poprava byla první hromadnou justiční vraždou nového totalitního komunistického režimu<ref>[[Lukáš Babka|BABKA, Lukáš]] – VEBER, Václav (eds.): Za svobodu a demokracii III.: Třetí (protikomunistický) odboj. Hradec Králové 2002.</ref> a předznamenala, jak bude nastávající proces se skupinou Milady Horákové vypadat.

Byl to dále první velký politický proces, na jehož přípravě se velmi významně podíleli sovětští poradci (v tomto případě poradci Lichačev a Makarov). Poprvé v něm byly používány předem připravené scénáře výpovědí a režijní knihy soudního přelíčení.<ref name="Kapl6">Kaplan (1995), s. 6.</ref>

== Příprava ==
Vlna [[politický proces|politických procesů]], zahájených po [[Moskevské procesy|sovětském vzoru]] v zemích [[Východní blok|východního bloku]], se nemohla vyhnout ani [[Československo|Československu]]. Kreml a sovětští poradci v Praze žádali „vzorový proces“, jenž by patřičně odstrašil všechny potenciální odpůrce režimu. Z mnoha různých variant byla nakonec jako hlava vymyšleného spiknutí vybrána poslankyně národně socialistické strany Milada Horáková. Příprava procesu probíhala zcela pod vlivem sovětských poradců, kteří mimo jiné zavedli i tzv. otázkové protokoly, jež dosud čs. Bezpečnost neznala, a prosadili i speciální přípravu obžalovaných, kteří se museli svá vystoupení před soudem donekonečna učit.

== Proces ==
=== Průběh ===
Před [[Státní soud|Státním soudem]] stanulo [[31. květen|31. května]] [[1950]] třináct obžalovaných – osm bývalých funkcionářů strany [[Česká strana národně sociální|národně socialistické]] ([[Milada Horáková|Horáková]], [[Fráňa Zemínová|Zemínová]], [[Antonie Kleinerová|Kleinerová]], [[Jan Buchal|Buchal]], [[Jiří Hejda|Hejda]], [[Josef Nestával|Nestával]], [[Oldřich Pecl|Pecl]], [[František Přeučil|Přeučil]]), dva [[Českoslovanská sociálně demokratická strana|sociální demokraté]] ([[Zdeněk Peška|Peška]], [[Vojtěch Dundr|Dundr]]), dva funkcionáři [[KDU-ČSL|strany lidové]] ([[Bedřich Hostička|Hostička]], [[Jiří Křížek|Křížek]])<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Zdechovský: Proces s Miladou Horákovou dopadl tvrdě i na lidovce
| periodikum = Info.cz
| url = https://www.info.cz/nazory/zdechovsky-proces-s-miladou-horakovou-dopadl-tvrde-i-na-lidovce-45552.html
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2020-07-04
}}</ref> a jeden obviněný z [[Trockismus|trockismu]] ([[Záviš Kalandra|Kalandra]]).
Žaloba je vinila z toho, že z nenávisti k [[Lidová demokracie|lidově demokratickému]] režimu připravovali protistátní [[státní převrat|puč]] a různé [[terorismus|teroristické]] akce, a to v žoldu špionážních služeb USA, Anglie, Francie a [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávie]].

Podle [[prokurátor]]a měli obžalovaní kalkulovat s vypuknutím [[Třetí světová válka|světové války]] a měli proto vědomě oslabovat obranu [[Československo|ČSR]]. Tato koncepce odpovídala [[Klement Gottwald|Gottwaldovým]] slovům z listopadu 1948, podle nichž se „poražená [[Reakcionářství|reakce]] uchýlí k [[teror]]u, spiknutím a kalkulaci s válečným konfliktem“. Přes pečlivou přípravu procesu se však jeho průběh občas vymkl z režie organizátorů a alespoň někteří z obžalovaných (Horáková, Přeučil, Buchal, Kleinerová) se před soudem bránili a pokoušeli se vyvracet některá obvinění. Proces probíhal devět dní; každý den po ukončení jednání se scházeli pracovníci Bezpečnosti s prokurátorem a hodnotili průběh procesu, přičemž se snažili odhadnout chování obviněných v dalších dnech i reakce veřejnosti na proces.
[[Soubor:Resoluce 17 VI 1950.jpg|náhled|Dobová rezoluce občanů Prahy 14]]
[[Soubor:Æ-EinsteinApelujeG.png|náhled|Einsteinův telegram žádající omilostnění odsouzených k hrdelním trestům]]
Proces byl totiž výjimečný i svým ohlasem. Po prvních třech dnech byl soud doslova zaplaven rezolucemi z továren, úřadů a obcí. Všechny volaly po přísném potrestání, většina po [[Trest smrti|trestu smrti]]. Byl to důsledek instrukce aparátu strany, v níž mimo jiné stálo: „''Široce podchyťte ohlas procesu. Nechť promluví hlas lidového hněvu. Připravte závodní schůze a projevy, na nichž náš lid řekne, že zesílí bdělost, že zvýší své pracovní úsilí, že zbytky rozvratné reakce rozdrtíme. V usneseních nechť je žádáno spravedlivé a přísné potrestání rozvratných zločinů.''“ Občané této žádosti vyhověli (závodní výbory KSČ, výbory milicí KSČ, ale i některé uliční výbory). Soud obdržel na 6300 rezolucí, žádajících smrt a plných výrazů jako „zlotřilá chamraď“, „zavilí zločinci“, „krvaví psi“. Prokurátor [[Josef Urválek]] při soudním líčení: ''Tisíce projevů, které došly tomuto soudu ze všech vrstev tohoto národa vyjadřují nesmírný hněv našeho pracujícího lidu nad hanebnou činností žalovaných, vyjadřují však i také…'' (viz zvukový záznam z procesu).<ref>http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1950/6/4/1.png</ref> Do soudní síně tak vstoupil nový prvek – organizovaný hněv lidu. Komunisté měli v té době pevně v ruce veškerý tisk i sdělovací prostředky, nenávist byla šířena i ampliony [[místní rozhlas|obecního rozhlasu]]{{Doplňte zdroj}}. Záměrně zjitřené atmosféře pak odpovídaly i rozsudky, vynesené [[8. červen|8. června]]: čtyři obžalovaní – Horáková, Buchal, Pecl a Kalandra – byli odsouzeni k [[trest smrti v Československu|trestu smrti]], další čtyři – Kleinerová, Nestával, Hejda a Přeučil – k doživotnímu vězení a zbylých pět k vězení od 15 do 28 let.

Ač se všichni odvolali, rozsudek byl potvrzen a neuspěla ani žádost o milost, kterou podali odsouzení k trestu smrti prezidentu Gottwaldovi. Sama Horáková podat žádost o milost odmítla, pokládala to za ponižující, souhlasila však, aby ji podal její advokát.{{Doplňte zdroj}} Přestože světová veřejnost včetně známých vědců ([[Albert Einstein]], [[Bertrand Russell]], [[John Desmond Bernal]]) a umělců protestovala, Gottwald milost neudělil a nechal tak popravit i ženu, matku šestnáctileté dcery. Rozsudek byl vykonán [[27. červen|27. června]] 1950.
Krátce poté se konaly tzv. následné procesy, které probíhaly i v dalších městech ČSR; v 35 procesech bylo souzeno 639 osob a uděleno 10 trestů smrti a 48 doživotních trestů.

Všech devět odsouzených k dlouholetým trestům strávilo ve vězení nejméně deset let; v roce 1960 byli po amnestii propuštěni F. Zemínová, A. Kleinerová a Z. Peška, roku 1962 J. Hejda a o rok později byli podmíněně propuštěni J. Nestával, F. Přeučil, B. Hostička a J. Křížek. V. Dundr zemřel ve vězení r. 1957.

=== Obžalovaní a výše trestu ===
[[Soubor:Osoby ostravske ilegality, fotografie ze spisu StB.jpg|náhled|[[Jan Buchal|Buchalova skupina]], [[Ostrava|ostravská]] „Sokolská revoluce“]]
* JUDr. [[Milada Horáková]] (1901), úřednice, bývalá poslankyně strany československých národních socialistů (trest smrti)
* [[Jan Buchal]] (1913), štábní strážmistr SNB (trest smrti)
* [[Vojtěch Dundr]] (1879), pensista, bývalý ústřední tajemník československé sociálně demokratické strany (15 let)
* JUDr. [[Jiří Hejda]] (1895), bývalý továrník (doživotí)
* JUDr. [[Bedřich Hostička]] (1914), tajemník Československé strany lidové (28 let)
* [[Záviš Kalandra]] (1902), novinář, marxistický kritik režimu (trest smrti)
* [[Antonie Kleinerová]] (1901), důchodkyně, bývalá poslankyně strany československých národních socialistů (doživotí)
* JUDr. [[Jiří Křížek]] (1895), advokát (22 let)
* JUDr. [[Josef Nestával]] (1900), úředník (doživotí)
* JUDr. [[Oldřich Pecl]] (1903), bývalý majitel dolů, právník (trest smrti)
* prof. JUDr. [[Zdeněk Peška]] (1900), univerzitní profesor (25 let)
* [[František Přeučil]] (1907), nakladatel (doživotí)
* [[Fráňa Zemínová|Františka Zemínová]] (1882), redaktorka, poslankyně Československé strany národně socialistické (20 let)

=== Soudci a prokurátoři ===
* [[Karel Trudák]] – předseda senátu
* JUDr. [[Josef Urválek]] – prokurátor
* JUDr. [[Juraj Vieska]] – prokurátor
* [[Jiří Kepák]] – prokurátor
* [[Antonín Havelka (dělnický prokurátor)|Antonín Havelka]] – dělnický prokurátor
* [[Ludmila Brožová-Polednová]] – dělnická prokurátorka

== Záznamy procesu ==

=== Filmový záznam ===

Celý proces byl zaznamenán na filmové pásy a měl z něho vzniknout [[propaganda|propagandistický film]], k čemuž nakonec pro zcela zjevnou zfalšovanost procesu a statečnost obžalovaných – mimo jiné i Horákové – nedošlo. Promítán byl jen pečlivě vystříhaný materiál. Ignorovány byly projevy obhájců. Dodnes se podařilo objevit jen asi 9 hodin zvukového a 7 hodin filmového záznamu a stenografický přepis. O jeho rekonstrukci a prohlášení za [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památku]] usiluje filmový dokumentarista [[Martin Vadas]].

Dochovaný fragment filmového záznamu byl promítán s průběžným komentářem historiků více než desetkrát.<ref>Vadas, Martin – Halla, Josef: Projekt zpřístupnění „Procesu s vedením záškodnického spiknutí proti republice se skupinou Dr. Milady Horákové“. In: Secká, Milena – Křesťan, Jiří – Kahuda, Jan (připr.): České archivy a prameny k dějinám zahraničních Čechů. Sborník příspěvků z mezinárodního vědeckého sympózia konaného ve dnech 27.–28. června 2006 v Českých Budějovicích v rámci 23. světového kongresu Československé společnosti pro vědy a umění. Praha, Národní archiv 2007, s. 197–211.</ref><ref>Martina Vacířová: [http://www.fragmenty.cz/j1165.htm Proces s Horákovou se dočká rekonstrukce] {{Wayback|url=http://www.fragmenty.cz/j1165.htm |date=20071013153047 }}</ref><ref>Daniel Růžička: [http://www.totalita.cz/ost/ustr_kandid_o_vadasm.php Martin Vadas], životopis. in Totalita.cz, 2006</ref>

=== Zvukový záznam ===

Dění v soudní síni zaznamenával na magnetofonové pásy [[Československý rozhlas]]. Protože v roce 1950 ještě nevysílala televize, byly večerní rozhlasové reportáže (zkrácené a obsahově cenzurované) jedinou možností, jak proces sledovat. Podle dochovaných protokolů o tehdejším vysílání byly sestřihy zařazeny vždy kolem osmé hodiny večer po skončení Rozhlasových novin. V roce 2009 odvysílala dobové záznamy digitální stanice [[ČRo Leonardo]].

== Odraz v kultuře ==
[[Soubor:Slavín (hrobka). Vyšehradský hřbitov. (02).jpg|náhled|[[Kenotaf|Symbolický hrob]] Milady Horákové na [[Vyšehradský hřbitov|Vyšehradském hřbitově]]]]
{{viz též|Seznam děl souvisejících s procesem se skupinou Milady Horákové}}
=== Televizní, filmové a divadelní pořady (výběr) ===

* ''Případ Dr. Horáková'', Jan Mudra (ČSFR 1990), 80 minut.
* ''Příběhy železné opony'' 32. Případ Horák, Ján Novák (ČR 2006). Česká televize 30. 10. 2006, 13 minut.
* ''V zajetí železné opony'' 23. Sonety ze stínu šibenice (ČR 2007). Česká televize 18. 6. 2007, 12 minut. (Jiří Hejda)
* ''Neznámí hrdinové''. To vám přijde draho! Viktor Heller, Roman Vávra (ČR 2008). Česká televize 10. 3. 2008, 25 minut.
* ''[[Zítra se bude...]]'' (divadlo, 2008). Opera [[Aleš Březina|Aleše Březiny]] a [[Jiří Nekvasil (režisér)|Jiřího Nekvasila]], sestavená z citací dobových dokumentů a textů [[Pavel Kohout|Pavla Kohouta]], [[Jan Vodňanský|Jana Vodňanského]] a [[Jan Zábrana|Jana Zábrany]].<ref>[http://www.narodni-divadlo.cz/Default.aspx?jz=cz&dk=predstaveni.aspx&sb=1&ic=5291 Anotace na webu ND] {{Wayback|url=http://www.narodni-divadlo.cz/Default.aspx?jz=cz&dk=predstaveni.aspx&sb=1&ic=5291 |date=20090704003750 }}.</ref>
** ''Do samoty v tanci'', [[Olga Sommerová]] (TV film, 2008). Česká televize 9. 4. 2009, 56m (dokument o vzniku opery ''Zítra se bude...''<ref>[http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/20856226919-do-samoty-v-tanci/ Dostupné online na webu ČT]</ref>)
** ''Zítra se bude...'' (film, 2010). Záznam opery Aleše Březiny a Jiřího Nekvasila.<ref>[http://www.csfd.cz/film/277948-zitra-se-bude/ Informace na ČSFD]</ref>
* ''Proces H'', [[Martin Vadas]] (ČR 2007–2009). Česká televize 31. 5.–9. 6. 2009, 10 × 52 minut.
* ''Dopisy z cely smrti'', Marcel Petrov (ČR 2008). Česká televize 19. 6. 2009, 57 minut.
* ''[[Milada (film)|Milada]]'', film o Miladě Horákové a jejím procesu

== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />

=== Literatura ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Dvořák
 | jméno = Miroslav
 | odkaz na autora = 
 | příjmení2 = Černý
 | jméno2 = Jaroslav
 | autor2 = 
 | odkaz na autora2 = 
 | titul = Žoldnéři války: soudní proces s dr. Horákovou a spol
 | vydavatel = Mír
 | místo = Praha
 | rok = 1950
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 
 | jazyk = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Formánková
 | jméno = Pavlína
 | odkaz na autora = 
 | příjmení2 = Koura
 | jméno2 = Petr
 | autor2 = 
 | odkaz na autora2 = Petr Koura
 | titul = Žádáme trest smrti! Propagandistická kampaň provázející proces s Miladou Horákovou a spol.
 | vydavatel = ÚSTR
 | místo = Praha
 | rok = 2008
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 
 | jazyk = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Kaplan
 | jméno = Karel
 | odkaz na autora = Karel Kaplan
 | titul = Druhý proces. Milada Horáková a spol. - rehabilitační řízení 1968-1990
 | vydavatel = Karolinum
 | místo = Praha
 | rok = 2008
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 582
 | jazyk = česky
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Kaplan
 | jméno = Karel
 | odkaz na autora = 
 | titul = Nebezpečná bezpečnost. Státní bezpečnost 1948-1956
 | vydavatel = Doplněk
 | místo = Brno
 | rok = 1999
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 
 | jazyk = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Kaplan
 | jméno = Karel
 | odkaz na autora = 
 | titul = Největší politický proces: M. Horáková a spol.
 | vydavatel = Doplněk
 | místo = Brno
 | rok = 1995
 | isbn = 80-85765-58-6
 | kapitola = 
 | strany = 350
 | jazyk = česky
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Kaplan
 | jméno = Karel
 | odkaz na autora = 
 | příjmení2 = Paleček
 | jméno2 = Pavel
 | autor2 = 
 | odkaz na autora2 = 
 | titul = Komunistický režim a politické procesy v Československu
 | vydavatel = Barrister & Principal
 | místo = Brno
 | rok = 2001
 | isbn = 978-80-7364-049-1
 | kapitola = 
 | strany = 253
 | jazyk = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice, Horáková a společníci
 | vydavatel = Ministerstvo spravedlnosti
 | místo = Praha
 | rok = 1950
 | isbn = 
 | url = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:a0400210-3287-11e3-a5bb-005056827e52
 | kapitola = 
 | počet stran = 275
 | jazyk = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Radotínský
 | jméno = Jiří
 | odkaz na autora = 
 | titul = Rozsudek, který otřásl světem
 | vydavatel = ČTK-Pressfoto
 | místo = Praha
 | rok = 1990
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 
 | jazyk = 
}}

=== Související články ===
* [[Seznam děl souvisejících s procesem se skupinou Milady Horákové]]
* [[Proces se Slánským]]
* [[László Rajk]]
* [[Trajčo Kostov]]
* [[Milada Horáková]]

=== Externí odkazy ===
* {{Wikizdroje|dílo=Rozsudek Státního soudu v Praze ze dne 8. 6. 1950, č.j. Or I/VII 65/50}}
* [http://www.ceskatelevize.cz/program/10153697395-proces-h-den-prvni.html?backaddr=search&searchstring=proces+h&deid=3091 Proces H – desetidílný seriál ČT zpracovává dochovaný původní záznam procesu]
* [http://www.ustrcr.cz/cs/dokumentace-popravenych-politicke-duvody-48-89 Dokumentace popravených z politických důvodů 1948–1989 (seznam)]
* [http://www.ustrcr.cz/cs/milada-horakova ÚSTR: ''JUDr. Milada Horáková (1901–1950)'', obsahuje řadu dokumentů o celém procesu]
* [http://www.ct24.cz/o-cem-se-mluvi/56266-monstrproces-s-horakovou-znamenal-tresty-v-souhrnne-delce-7830-let/ ''1950: Monstrproces s Horákovou znamenal tresty v souhrnné délce 7830 let'', článek na webu ČT24 i s odkazem na dokument a speciál o procesu] {{Wayback|url=http://www.ct24.cz/o-cem-se-mluvi/56266-monstrproces-s-horakovou-znamenal-tresty-v-souhrnne-delce-7830-let/ |date=20090601055134 }}
* [http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/zprava/_zprava/250574 Český rozhlas: ''Dokument o procesu s Miladou Horákovou''], [http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/_audio/00402962.mp3 Audio]
* [http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/zprava/_zprava/202927 Janáč, Marek – Klepalová, Eliška: ''Milada Horáková promluví poprvé po 55 letech''. ČRo 1 – Radiožurnál 17.11.2005], [http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/_audio/00330745.mp3 Audio]
* [http://www.rozhlas.cz/leonardo/historie/_zprava/388005 Mančal, Petr: ''Z rozhlasového archivu: Proces s Františkem Přeučilem''. ČRo Leonardo, Zrcadlo 12.10.2007], [http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/_audio/00611067.mp3 Audio]

[[Kategorie:Proces se skupinou Milady Horákové| ]]
[[Kategorie:Politické procesy v komunistickém Československu]]
[[Kategorie:Právní dějiny]]
[[Kategorie:Události roku 1950]]
[[Kategorie:Stalinismus]]