Přeskočit na obsah

Požehnání slunce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Požehnání slunce
Oficiální názevhebrejsky ברכת החמה
Jiný názevBirkat ha-chama
Slavenýjudaismu, Židy
Druhžidovský
Význam a smyslPřipomenutí stvoření světa
OslavyPronesení příslušného požehnání
Zvyky a tradiceRanní modlitba vatikin

Požehnání slunce (hebrejsky ברכת החמה‎, birkat ha-chama) je židovský obřad, který se koná vždy na počátku 28letého cyklu, kdy se slunce podle tradice ocitá na stejném místě, kde se nacházelo při stvoření světa.

Požehnání slunce je poprvé zmíněno v barajtě citované Babylónským talmudem, kde se praví:

Učili naši rabíni: Kdo vidí slunce v jeho období, měsíc v jeho síle, hvězdy v jejich drahách nebo znamení podle jejich pořádku, řekne: „Požehnán, který tvoří na počátku.“ A kdy to je? Řekl Abaje: „Každých 28 let se opakuje cyklus a rovnodennost nisanu nastane ve znamení Saturnu, v noci z úterý na středu.“
— Berachot 59b

Tuto barajtu zmiňuje i Midraš Raba ke knize Vajikra (kap. 23, verš 8).

A takto ustanovil Rambam:

Kdo vidí slunce v den rovnodennosti nisanu na počátku cyklu osmadvacíti let, kdy rovnodennost nastává v noci na středu … když je pak vidí ve středu ráno, požehná: „…který činí na počátku.“
— Rambam, Jad, Hilchot brachot 10, 18

Podle některých gemara uvádí znění požehnání „…který činí dílo na počátku,“ což odpovídá jedné z verzí uvedené ve Vajikra Raba (jiná verze tam uvedená ovšem užívá znění: „…který činí nebe a zemi.“) Tato verze je také v dnešní době obecně přijímána:

ברוך אתה ה׳ , אלהינו, מלך העולם, עושה מעשה בראשית.

„Požehnán jsi, Hospodine, králi světa, který činíš dílo na počátku.“

Jelikož požehnání slunce představuje vzácnou událost, je v mnoha obcích zvykem říkat je ve velkém shromáždění. Takový je zvyk Aškenázů v Izraeli:

Večer oznamujeme, že se ráno vstává na modlitbu vatikin a na požehnání slunce; a ráno šámesové chodí budit členy obce. Okamžitě po tiché modlitbě, ještě před chazarat ha-šac, vycházíme na volné prostranství, odkud vidíme slunce, abychom mohli požehnat.
— http://www.daat.ac.il/daat/toshba/minhagim/pru3.htm

A Chatam Sofer napsal:

S požehnáním Hospodina, dospěli jsme ke středě 7. nisanu a požehnali toto požehnání ve shromáždění lidu Božího, zde v Bratislavě, r. 573 podle malého cyklu. Před požehnáním jsme řekli: „Slavte Hospodina z nebes …“ a po požehnání „… který činíš dílo na počátku“ jsme řekli pijut „Boh je pán nad všemi činy …“ až po „… a svatá zvířata“, a potom žalm „Nebesa vypravují slávu Boží …“, a potom „Naší povinností je chválit …“ a kadiš.
— Chatam Sofer, Responsa 1, 56

Připadne-li požehnání slunce na den před začátkem Pesachu, 14. nisan (jako tomu je v r. 2009), je zvykem, že se shromažďuje obec, aby řekla požehnání (neboť je lepší říci je s obcí než sám), ale nedělají se k této příležitosti velká shromáždění, protože zbývá málo času do zničení chámecu biur chamec a není žádoucí, aby lidé riskovali přestoupení zákazu chámecu.

Připadne-li požehnání slunce na svátek (jako tomu bude v r. 2121), kdy připadne požehnání slunce na sedmý den pesachu), žehná se o svátku, a tehdy se patří udělat to ve velkém shromáždění.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku ברכת החמה na hebrejské Wikipedii.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • GARLIC, Menachem Mendl. Birkat ha-chama kehilchatah. Jeruzalém: Orajta, 1983. (hebrejsky) 
  • STERN, Marc. Svátky v životě Židů. Překlad Alena Smutná. Praha: Vyšehrad, 2002. ISBN 80-7021-551-8. S. 22–23. 
  • TUKCINSKI, Jechiel Michal. Tkufat ha-chama u-virchatah. Jeruzalém: [s.n.], 1925. (hebrejsky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]