Povstání Islámského státu v Iráku (2017–současnost)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Povstání v Iráku
konflikt: Válka proti Islámskému státu
{{{alt}}}
Povstalci na severovýchodě Iráku v červnu 2018.
trvání: 9. prosinec 2017 - současnost
místo: Irák
casus belli: porážka Islámského státu v občanské válce v Iráku
přetrvávající intervence Západu v Iráku
výsledek: probíhající
(přechod IS na partyzánskou válku)
strany
IrákIrák Irák
*Flag of Kurdistan.svg Irácký Kurdistán
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
NěmeckoNěmecko Německo
ItálieItálie Itálie
FrancieFrancie Francie
podpora:
ÍránÍrán Írán
KatarKatar Katar
EgyptEgypt Egypt
KanadaKanada Kanada
TureckoTurecko Turecko
AQMI Flag asymmetric.svg Islámský stát
Flag of White Flags - Infobox version.png Bílé vlajky (hnutí)
velitelé
Irák Barham Sálih
Spojené státy americké Joe Biden
Flag of Kurdistan.svg Masúd Barzání
Islámský stát abú Bakr al-Bagdádí
(2017-2019)
Islámský stát abú Ibráhím Hášimí Kurajší
(2019-)

síla
IrákIrák Irák 168 000 vojáků
+Lidové mobilizační síly 150 000 lidí
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké 5 000 vojáků
Spojené královstvíSpojené království Spojené království 550 vojáků
AQMI Flag asymmetric.svg Islámský stát (15 až 17 000 vojáků)
Flag of White Flags - Infobox version.png Bílé vlajky (500 až 1 000 vojáků)
ztráty
neznámé neznámé
7 024 mrtvých civilistů (od prosince 2017 do února 2021) dle IBC

Povstání v Iráku je pokračující konflikt vedený Islámským státem proti irácké vládě a jejím spojencům. Islámský stát ztratil svoje poslední území v Iráku v prosinci 2017. Od té doby funguje jako podzemní hnutí, které působí především na severu země, respektive v oblastech obývaných sunnity. Část jeho bojovníků přešla do povstalecké skupiny Bílé vlajky, která je součástí teroristické skupiny Ansar al-Islám.

Chronologie[editovat | editovat zdroj]

2017[editovat | editovat zdroj]

  • 9. prosinec – Irácký premiér Hajdar Abádí ohlásil definitivní porážku teroristické organizace Islámský stát (IS) v Iráku.[1] Irácká armáda oznámila, že celý Irák byl osvobozen.[1] Mluvčí mezinárodní koalice vedené Spojenými státy však před několika dny řekl, že v Iráku a Sýrii zůstává skoro 3000 bojovníků IS a že stále představují hrozbu.[1]

2018[editovat | editovat zdroj]

  • 15. leden – Dva sebevražední atentátníci IS v centru irácké metropole Bagdádu zabili 38 lidí a více než 100 dalších zranili.[2]
  • 5. únor – Spojené státy začaly stahovat část svých jednotek z Iráku.[3] Podle AP by měly v Iráku zůstat asi 4 tisíce lidí, kteří mají pomáhat s výcvikem iráckých bezpečnostních sil.[3] V prosinci 2017 čítaly jednotky USA podle amerického ministerstva obrany asi 5200 lidí.[3]
  • 13. únor – Americký ministr zahraničí Rex Tillerson v úterý na konferenci v Kuvajtu požádal členské státy koalice bojující spolu se Spojenými státy proti IS, aby se zapojily do obnovy Iráku.[4] V opačném případě se IS podle něj může vrátit.[4] Tillerson upozornil, že v Iráku skončily pouze hlavní bojové operace a že členové IS si budují zázemí jinde a mohou se vrátit.[4] Ministr uvedl, že nebudou-li se lidé v Iráku a Sýrii moci vrátit k normálnímu životu, je zde riziko, že se obnoví podmínky, které ISIS v minulosti umožnily ovládnout velké území.[4] Koalice podle něj musí pokračovat v odklízení nevybuchlých zbytků po ISIS, umožnit nemocnicím znovu fungovat, obnovit dodávky vody a elektřiny a dostat dívky a chlapce do škol.[4] Podle údajů Severoatlantické aliance ztratil IS v Iráku a Sýrii zhruba 95 procent území, které kdysi ovládal. Ministr zahraničí USA Rex Tillerson dokonce před časem hovořil o 98 procentech.[4]
  • březen – Útoky IS si v březnu vyžádaly 112 obětí.[5] Nejhůř postiženým městem bylo metropole Bagdád.[5]
  • 9. květen – Irácká státní televize informovala, že irácké síly dopadly pět velitelů IS.[6]
  • 12. květen – V Iráku se konaly parlamentní volby.

2019[editovat | editovat zdroj]

  • 19. a 28. červenec – Izraelské letectvo v červenci dvakrát zaútočilo na íránské cíle v Iráku.[7]
  • 1. říjen – V iráckých městech začaly protesty kvůli ekonomickým problémům a korupci ve vládě.[8] Protesty proti nedostatku veřejných služeb se nejprve konaly spíš na jihu země.[8] Iráčany trápily zejména často přerušované dodávky elektřiny, nezaměstnanost a také korupce, která podle nich panovala ve vládě.[8] Nepokoje se rozšířily i do hlavního města Bagdádu a dalších měst.[8] Ve městě Násiríja musely být povolány elitní armádní protiteroristické jednotky.[8] V říjnu a listopadu podle všeho zemřelo přes 400 lidí a tisíce dalších byly zraněny.[9][10][11][12][13][14][15] Na několika místech na jihu země, ale také v Bagdádu byl vyhlášen zákaz vycházení.[9] Úřady rovněž výrazně omezily přístup k internetu či na sociální sítě, kde se demonstranti svolávali.[9] Šlo o největší demonstrace od pádu režimu diktátora Saddáma Husajna v roce 2003.[14]

Iraq Body Count project[editovat | editovat zdroj]

Počet mrtvých civilistů v Iráku[16]
Rok 2017 2018 2019 2020 2021
leden 1119 474 323 114 64
únor 982 410 271 147 56
březen 1918 402 123 73 49
duben 1816 303 140 50 66
květen 1871 229 166 74 49
červen 1858 209 130 64 46
červenec 1498 230 145 47 87
srpen 597 201 93 81 48
září 490 241 151 54
říjen 397 305 361 70
listopad 346 160 274 74
prosinec 291 155 215 54

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Irácký premiér oznámil konec války proti IS. Celá země byla osvobozena, potvrdila armáda. ČT24.cz [online]. Dostupné online. 
  2. Dvojí sebevražedný útok v centru Bagdádu si vyžádal nejméně 26 mrtvých a 90 zraněných. ČT24.cz [online]. Dostupné online. 
  3. a b c Američané se částečně stahují z Iráku, kde pomáhali v boji s Islámským státem. ČT24.cz [online]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f NATO chystá v Iráku výcvikovou misi. V zemi zůstane pomáhat i nadále. ČT24.cz [online]. Dostupné online. 
  5. a b Iráčany cvičí v Bagdádu i čeští policisté, připravují je třeba na drsné demonstrace. ČT24.cz [online]. Dostupné online. 
  6. Trump tvrdí, že bylo zadrženo pět nejhledanějších teroristů z IS. ČT24.cz [online]. Dostupné online. 
  7. Izrael údajně poprvé od roku 1981 útočil v Iráku. Cílil na íránské síly a jejich rakety, píše arabský list. ČT24.cz [online]. Dostupné online. 
  8. a b c d e Při protestech v Iráku zemřely desítky lidí. Zákaz vycházení platí už i v Bagdádu. ČT24.cz [online]. Dostupné online. 
  9. a b c Omezení internetu, zákaz vycházení a desítky obětí. Kouzla neumíme, vzkázal irácký premiér protestujícím. ČT24.cz [online]. Dostupné online. 
  10. Dalších 18 mrtvých a stovky zraněných v Iráku. Parlament chce ústavní změny. ČT24.cz [online]. Dostupné online. 
  11. Nepokoje v Iráku. Policie zastřelila demonstranta, blokáda přístavu pokračuje. ČT24.cz [online]. Dostupné online. 
  12. Nepokojný Irák. Protesty v Bagdádu stály život další čtyři lidi, kolem stovky je jich zraněno. ČT24.cz [online]. Dostupné online. 
  13. Viceprezident Pence přiletěl neohlášeně za americkými vojáky do Iráku. ČT24.cz [online]. Dostupné online. 
  14. a b Krvavý čtvrtek v Iráku. Policie zabila desítky lidí, Írán chce trestat agresory, kteří zapálili konzulát. ČT24.cz [online]. Dostupné online. 
  15. Irácký premiér rezignuje. Nebývalou vlnu násilí kritizoval vlivný šíitský duchovní. ČT24.cz [online]. Dostupné online. 
  16. https://www.iraqbodycount.org/database/