Přeskočit na obsah

Poučení Vladimíra Monomacha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poučení Vladimíra Monomacha
AutorVladimír II. Monomach
ZeměKyjevská Rus
Jazykstaroruština
Datum vydáníDesetiletí od 1150
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poučení (nebo Instrukce) Vladimíra Monomacha (orig. Поуче́ние Влади́мира Монома́ха) jsou literární památka, napsaná Velkoknížetem Vladimírem Monomachem v roce 1099 během jedné vojenské výpravy. Není to dílo zcela původní. Kníže čerpal inspiraci ve Sbírce Svjatoslavově a převzal mnohé od jiných. Monomach vypočítá celou řadu křesťanských ctností opačných hrubým mravům té doby: dávat almužnu chudým, nezabíjet ani spravedlivého, ani zlého člověka, být věrným daným slibům, ctít církevní hierarchii, varovat se nedbalosti, opilství a prostopášnosti, dobře využívat času, být statečný ve spravedlivé valce.[1] V Poučení Vladimíra Monomacha se dokazovalo, že člověk musí doufat v Boha a nezávidět těm, kteří páchají bezpráví, neboť oni budou dříve nebo později protrestáni Bohem.[2]

  1. Špidlík 1996, s. 157.
  2. Ščipanov 1976, s. 127.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]