Portál:Slovinsko/Článek/Další/Příprava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

2012[editovat zdroj]

32[editovat zdroj]

Sáva
Sáva

Sáva (slovinsky Sava, chorvatsky Sava, bosensky Sava, srbsky Сава) je řeka na severu bývalé Jugoslávie ve Slovinsku, v Chorvatsku (Karlovacká, Sisacko-moslavinská, Brodsko-posávská, Vukovarsko-sremská župa), v Bosně a Hercegovině (Unsko-sanský kanton, Banja Luka, Bijeljina, Posavský kanton, Doboj) a v Srbsku (Vojvodina), přičemž po významnou část toku tvoří státní hranici mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou. Celý článek


33[editovat zdroj]

Dráva
Dráva

Dráva (německy Drau, italsky Drava, chorvatsky Drava, slovinsky Drava) je řeka v Evropě, pravý přítok Dunaje. Protéká Itálií (Bolzano), Rakouskem (Korutany, Tyrolsko), Slovinskem a Chorvatskem (Varaždinská, Koprivnicko-križevecká, Viroviticko-podrávská, Osijecko-baranjská župa) a částečně tvoří státní hranici posledně jmenované země s Maďarskem (Somogy, Baranya). Je 720 km dlouhá. Povodí má rozlohu 41 238 km². Celý článek


34[editovat zdroj]

Slovinské euromince jsou v oběhu od 1. ledna 2007, kdy Slovinsko přešlo z tolaru na euro. Stalo se tak prvním členem eurozóny z nových členských států Evropské unie. Slovinsko je členem EU od 1. května 2004 a také je členem Evropské měnové unie. Před vstupem do eurozóny bylo také jedním z členů EMR II. Směnný kurz tolaru k euru se do června 2006 mohl pohybovat pouze v rozmezí 15 %, a poté byl finančními ministry Evropské unie pevně stanoven na 239,640 tolarů za euro. Celý článek


35[editovat zdroj]

Logo Wikipedie ve slovinské mutaci
Logo Wikipedie ve slovinské mutaci

Slovinská Wikipedie je jazyková verze Wikipedie v slovinštině. Slovinský projekt byl zahájen 26. února 2002, aktivní je od 8. března 2002. V červenci 2012 obsahovala přes 133 000 článků a pracovalo pro ni 30 správců. Registrováno bylo přes 97 000 uživatelů, z nichž bylo asi 430 aktivních. V počtu článků byla 36. největší Wikipedie. Celý článek


36[editovat zdroj]

Letalnica
Letalnica

Letalnica „Bratov Gorisek“, známější spíš jenom jako Letalnica, nebo též Planica, dle oblasti ve Slovinsku, kde se nachází, je mamutí můstek určený pro skoky na lyžích. Jedná se o druhý největší skokanský můstek na světě, již 28krát zde padla hranice světového rekordu. Závody na tomto můstku každoročně uzavírají ročník SP ve skocích na lyžích, nedělní závod skáče vždy jen nejlepších 30 skokanů dle pořadí SP. Celý článek


37[editovat zdroj]

Soča
Soča

Soča (italsky Isonzo) je řeka ve Slovinsku a v Itálii (oblast Furlansko-Julské Benátsko - Provincie Gorizia). Je 136 km dlouhá. Povodí má rozlohu 3 500 km². Pramení v Julských Alpách nedaleko obce Trenta pod horou Jalovec, ve Slovinsku. U města Gorica protéká přes státní hranici do Itálie a zároveň také do Benátské nížiny. Ústí do Terstského zálivu Jaderského moře. Zdroj vody je sněhový a dešťový. Vodnatost řeky je nejvyšší na jaře a na podzim, nejmenší naopak v létě a v zimě. Celý článek


38[editovat zdroj]

Postojnské jeskyně jsou 20,570 m dlouhým krasovým jeskynním systémem poblíž obce Postojna ve Slovinsku. Jedná se o nejdelší jeskynní systém státu a jednu z jeho hlavních turistických atrakcí. Jeskyně byly vytvořené podzemní říčkou Pivka. Jeskyně byly poprvé popsány v 17. století Janezem Vajkardem Valvasorem, další části jeskyní pak byly objeveny v roce 1818 Lukou Čečem, který připravoval jeskyně pro návštěvu rakouského císaře Františka I. Celý článek


39[editovat zdroj]

Škocjanské jeskyně – světové dědictví UNESCO
Škocjanské jeskyně – světové dědictví UNESCO

Škocjanské jeskyně je jeskynní systém vápencových jeskynní v oblasti Kras na jihovýchodě Slovinska, zahrnující propadlé závrty, více než 5 km podzemních prostor, jeskyně více než 200 metrů hluboké s mnoha vodopády. Jedná se o jedno z nejvýznamnějších míst na světě ke studiu krasových jevů ve vápenci. Od roku 1986 jsou jeskyně na seznamu UNESCO světového dědictví. Celý článek