Portál:První světová válka/Článek měsíce05
.jpg)
Italská fronta byla jedním z významných evropských bojišť první světové války, které vzniklo v květnu 1915, kdy do války proti Rakousko-Uhersku vstoupila Itálie. Většina frontové linie probíhala po značnou část války pásem hraničních vrcholů a extrémním vysokohorským terénem Alp. Nejhůře bránitelnou oblast představoval úsek fronty u řeky Soča táhnoucí se od tolminské kotliny k Jadranu. Italové se v jedenácti bitvách pokusili frontu na Soči prolomit. Navzdory obrovským ztrátám na obou stranách se však rakousko-uherským obráncům podařilo tyto útoky odrazit. S podporou Německa pak Rakušané v říjnu 1917 nečekaně přešli do útoku a prolomili italskou linii v bitvě u Caporetta. Itálii se s podporou Dohody podařilo zkonsolidovat obranné pozice teprve na řece Piavě, kde došlo k porážce Ústředních mocností. V samém závěru války dokázali Italové překročit Piavu a zvítězit nad vyčerpanou a rozkládající se rakousko-uherskou armádou v bitvě u Vittorio Veneta. Příměří podepsané 3. listopadu 1918, které formálně ukončilo boje na italské frontě, uzavřela Itálie se zástupci již neexistující monarchie.