Portál:Island/Článek

Pohled na prasklinu na úpatí Laki, ze které unikala láva do širokého okolí

Laki je sopka v oblasti jižního Islandu, která dala jméno 25 kilometrů dlouhé řadě sopek Lakagígar a která způsobila jednu z největších sopečných katastrof ve zdokumentované historii lidstva. K ničivé erupci došlo v roku 1783, kdy sopka byla aktivní po osm měsíců, během kterých se uvolnilo až 15 km³ lávy a 400 až 500 miliónů tun sopečných plynů. Následně došlo k masivnímu úhynu zvířat a přibližně pětině tehdejší populace Islandu. Velká část severní polokoule zažila znatelné ochlazení po následujících několik let, což vedlo k neúrodě a propuknutí hladomoru na Islandu, ve velké části Evropy a dokonce i v Egyptě.

Sopka vyrůstá do výšky 828 metrů nad mořem jihozápadním směrem od ledovce Vatnajökull přibližně uprostřed trhliny. Trhlina, na které sopka Laki vyrůstá, se táhne od severovýchodu na jihozápad a je rozdělena dvojicí téměř stejně vysokých hor. Během vzniku trhliny nedošlo k výraznějšímu poškození tělesa sopky, menší krátery vznikly na jeho stranách. V současnosti je oblast Lakagígar porostlá silnou vrstvou mechů a spadá do národního parku Skaftafell. Laki je přístupná neudržovanou silnicí automobilem s náhonem 4 × 4 po silnici odbočující z hlavní okružní silnice okolo Islandu poblíž Hunkubakki.