Portál:Historie/Článek/35
< Portál:Historie | Článek
Džúngarský chanát (mongolsky Зүүнгарын хаант улс) byla poslední velká nomádská říše na euroasijských stepích. Rozkládal se na území Džúngarska, od Velké čínské zdi na východě až po dnešní východní Kazachstán na západě. Chanát existoval od první třetiny 17. do poloviny 18. století.
Počátkem 17. století sjednotil čoroský náčelník Chara Chula ojratské kmeny Čorosů, Dörbetů a Chojtů, čímž vznikli Džúngarové. Roku 1678 Chara Chulův vnuk Galdan obdržel od dalajlámy titul Bošogtu-chána, což potvrdilo nadvládu Džúngarů nad Ojraty. Po smrti Galdana roku 1697 a jeho nástupce Cevang Rabtana roku 1727 moc Džúngarského chanátu upadla. Nakonec byl – v letech 1755–1758 – dobyt mandžusko-čínskou říší Čching.