Přeskočit na obsah

Pomalá televize

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pomalá televize (též slow television či slow TV) je televizní žánr, který vysílá zdánlivě obyčejné události ze života lidí, zvířat, rostlin a strojů. Na počátku 21. století jej zpopularizovala norská televize NRK, když v roce 2009 začala vysílat 7hodinovou cestu vlakem.[1][2]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Tento koncept je modernizací pomalého filmu z roku 1963 umělce Andy Warhola Sleep, v němž básník John Giorno spí 5 hodin a 20 minut.[2] 27. listopadu 2009 norská televize NRK vysílala pohled z kabiny strojvůdce na 7hodinové cestě železniční tratí Bergensbanen.[3] 16. června 2011 živě začala vysílat cestu lodě rozvážející poštu MS Nordnorge (1996) z Bergenu do Kirkenesu, která trvala 134 hodin.[4]

Obě vysílání se setkala s rozsáhlým zájmem Norů i zahraničních médií a zaznamenala velký úspěch, když sledovanost předčila všechna očekávání a stanice NRK2 zaznamenala rekord ve sledovanosti.[3][5]

Popularitou norského fenoménu pomalé televize se nechali inspirovat i tvůrci z jiných zemí. Americké televize Travel Channel a LMNO Cable Group plánují vysílat dvanáctihodinovou panoramatickou výpravu „Slow Road live“. BBC připravuje celý Slow TV seriál.[6]

Norsko

[editovat | editovat zdroj]

V letech 2009–2013 vysílala norská veřejnoprávní televize NRK několik programů slow TV. Norský výraz Sakte-tv (pomalá tv) se v roce 2013 norským slovem roku.[7] Na rok 2017 plánují program, který bude mapovat tři tisíce sobů při jejich jarní migraci.[8]

Bergensbanen se stanicemi, ze kterých se v roce 2009 vysílalo.
  • 2009 Bergensbanen – minutt for minutt bylo vysílání 7hodinové cesty vlaku z Bergenu do Osla, které vysílala stanice NKR2 27. listopadu 2009. Je popisováno jako ikonický program slow TV.[1] Program byl součástí oslav 100. výročí existence této trati. 4 kamery snímaly dění v exteriéru i interiéru včetně rozhovorů s posádkou, bývalými pracovníky i cestujícími. Vlak projel 182 tunely. Samotné natáčení probíhalo během léta. Vysílání v průměru sledovalo 176 000 diváků, alespoň jednou se na vysílání podívalo 1 246 000 Norů[3] (20 % populace).[2] Po úspěchu s bergenskou tratí natočila NRK v květnu 2010 trať Flåmsbana[9] a v červnu 2010 trať Bybanen.[10]
MS Nordnorge (1996)
  • 2011: Hurtigruten – minutt for minutt odstartovalo 16. června 2011 v 19.45 hodin, dokumentovalo 134hodinovou cestu lodě rozvážející poštu MS Nordnorge (1996) z Bergenu do Kirkenesu.[4] Událost vysílala živě stanice NRK2 a na internetu pro zahraniční diváky v norštině[11] a angličtině.[12] Vysílání sklidilo větší pozornost a popularitu než předchozí cesta Bergensbanen.[1][13] Během víkendu 17.–19. června 2011 sledovalo živé vysílání 2 542 000 lidí, což je zhruba polovina norské populace. Vysílání je zapsané v Guinnessova kniha rekordů jako nejdelší dokument v historii.[14] V roce 2012 bylo zařazeno do norské části programu Paměť světa.[15] Vysílání sledovali online i diváci ze zahraničí. 46 % internetových diváků pocházelo odjinud, 7 % sledujících pocházelo z Dánska, po 4 % ze Spojených států, Německa, Spojeného království a Francie.[16][17][18]
  • 2012: Lakseelva – minutt for minutt živě vysílaly z 31. května na 1. června NRK1 a NRK2. Šlo o 24hodinové vysílání z lovu lososů. Sledovalo jej kolem 1,6 milionu diváků.[19][20]
  • 2013: Nasjonal vedkveld z 15. února 2013 bylo 12hodinové vysílání o palivovém dřevu a jeho zpracování. 8 hodin trval živý přenos hořícího dřeva v krbu. Sledovalo jej 20 % populace. O programu vyšel článek v The New York Times.[21]
  • 2013: Nasjonal strikkekveld z 1. listopadu 2013 bylo 12hodinové vysílání pletení s pokusem o zápis do Guinnessovy knihy rekordu v pletení svetru od začátku do konce.[22]
  • 2014: Piip-show mohlo 25. května od 6 ráno do 8 večer sledovat život ptáků v krmítku stylizované do podoby kavárny. Tříměsíční program na NRK2 sledovalo 243 000 diváků.[19][20]

Česko

[editovat | editovat zdroj]

V Česku začali s konceptem pomalé televize v roce 2015 v projektu Slow TV na Playtvak.cz.[23] Od roku 2018 byl projekt přesunut pod značku iDNES TV [24] . V lednu 2019 se původní tým pomalé televize přestěhoval na internetovou Mall.TV. V Česku tak provozují Slow TV hned dvě internetové platformy a nabízí nejrůznější přenosy pro milovníky techniky i přírody. Veliké oblibě se těší pořady Planespotting (pojmenováno dle záliby ve sledování letadel – Letecký spotting) , kdy je pod neustálým dohledem vzletová a přistávací dráha označená RWY 06/24 na Letišti Václava Havla v Praze nebo například přenos z Mazací tramvaje Tatra T3 s evidenčním číslem 5572, které obyvatelé Prahy ale důvěrně říkají Mazačka. České Slow TV nabízejí dále například přenosy z vlakových nádraží, nákladní lodi, z výběhů ZOO nebo krmítek v přírodě.

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Slow television na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c Nathan Hellar. Slow TV Is Here. The New Yorker. New York: 30 September 2014. Dostupné online [cit. 11 December 2015]. 
  2. ↑ a b c Gerard Gilbert. Slow Television: The latest Nordic trend. The Independent. London: 11 February 2014. Dostupné online [cit. 11 December 2015]. 
  3. ↑ a b c Inger-Marit Knap Sæby. "Bergensbanen minutt for minutt" ble helgens store snakkis [online]. nrk.no, 2009-09-11 [cit. 2011-06-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Anders Hofseth. Hurtigruten: 5 day TV marathon in the midnight sun [online]. nrkbeta.no, 2009-09-16 [cit. 2011-06-22]. Dostupné online. 
  5. ↑ Hege Bakken Riise; Kirsti Falch-Nilsen. Hurtigruten sprenger alle rekorder! [online]. nrk.no, 2011-06-20 [cit. 2011-06-22]. Dostupné online. 
  6. ↑ SOBIČKA, Ivan. Slow TV: nejzábavnější televize i o zdánlivě úplně nudných věcech. Technet [online]. 2015-04-20 [cit. 2016-03-01]. Dostupné online. 
  7. ↑ Gabrielle Graatrudn, Cathrine Elnan (16 December 2013) NRK-fenomen ble kåret til årets nyord NRK. Retrieved 20 December 2013
  8. ↑ PETRŽELKOVÁ, Hedvika. Kam půjde ta kráva? Norský fenomén Slow TV inspiroval i českého Playtváka. Lidovky.cz [online]. 2015-11-09 [cit. 2016-03-01]. Dostupné online. 
  9. ↑ Vidar Gudvangen. Filmar Flåmsbana minutt for minutt [online]. nrk.no, 2010-05-18 [cit. 2011-06-22]. Dostupné online. 
  10. ↑ Jon Ståle Carlsen. Bybanen i Bergen minutt for minutt [online]. nrkbeta.no, 2010-06-24 [cit. 2011-06-22]. Dostupné online. 
  11. ↑ Hurtigruten minutt for minutt. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (norsky (bokmål)) 
  12. ↑ Hurtigruten minutt for minutt. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (norsky (bokmål)) 
  13. ↑ Øystein Lie. Ja til mer slow TV [online]. dagbladet.no, 2011-06-21 [cit. 2011-06-22]. Dostupné online. 
  14. ↑ Hege Bakken Riise. Sørkoreanerne følger Hurtigruten direkte fra t-banen [online]. nrk.no, 2011-06-16 [cit. 2011-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-26. 
  15. ↑ Kjetil Kjær Andersland, Rebecca Kjær (Hurtigruten – minutt for minutt er norsk dokumentarv NRK.
  16. ↑ Wojciech Moskwa. "Very slow" live cruise show a hit on Norwegian TV. uk.reuters.com. Reuters, 2011-06-17. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-11. 
  17. ↑ Bjoern H. Amland and Malin Rising. Norway goes cruise crazy during live TV broadcast [online]. Associated Press, 2011-06-22 [cit. 2011-06-22]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  18. ↑ Robert Briel. nrk sets pace with slow-tv [online]. Broadband TV news, 2011-06-19 [cit. 2011-06-22]. Dostupné online. 
  19. ↑ a b JENSEN, Christine. Slow TV. NRK. 2014-11-24. Dostupné online. 
  20. ↑ a b JENSEN, Christine. Sakte-TV på NRK. NRK. 2014-11-24. Dostupné online. 
  21. ↑ LYALL, Sarah. In Norway, TV Program on Firewood Elicits Passions. The New York Times. 2013-02-19. Dostupné online. 
  22. ↑ National Knitting Eve [online]. Dostupné online. 
  23. ↑ Slow TV startuje na videoportálu Playtvak.cz. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2015-06-30 [cit. 2016-03-01]. Dostupné online. 
  24. ↑ BRYCHTA, Jan. Mafra končí s videoportálem Playtvak.cz, nahradí jej projektem iDnes Kino. Lupa.cz [online]. [cit. 2021-09-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pomalá_televize&oldid=22782794“