Bergensbanen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Stanice Hallingskeid nacházející se uvnitř tunelu chránícího proti sněhu.

Bergenská železnice (norsky Bergensbanen) je 371 km dlouhá železniční trať normálního rozchodu mezi norskými městy Bergen a Hønefoss. Běžně je však jako Bergensbanen označována celá trasa z Bergenu do Oslo skrze Drammen používaná přímými vlaky spojujícími tato dvě města. Jde o nejvýše položenou hlavní železniční trať v Evropě, neboť při překračování plošiny Hardangervidda stoupá až do výšky 1237 m n. m. Na trati se nachází 205 mostů a 154 tunelů, nejdelší z nich je Finsetunnelen o délce 10,3 km.

První část trati, spojující Bergen s Vossem, byla otevřena v roce 1883 pod jménem Vossebanen a šlo ještě o úzkorozchodnou trať. V roce 1909 byla trať prodloužena přes hory až do Oslo a již postavený úsek byl přestavěn na normální rozchod a stal se součástí Bergensbanen. Trať je jednokolejná a elektrifikací prošla v letech 1954-1964. Trať vlastní a spravuje Norská státní správa železnic (Jernbaneverket), osobní vlaky na ní provozují Norské státní dráhy a nákladní společnost CargoNet. Ve stanici Myrdal se od trati odděluje slavná a turisty oblíbená Flåmsbana. Západní část trati mezi Bergenem a Vossem je rovněž využívaná pro účely bergenské příměstské dopravy. V roce 1966 byla trať zkrácena díky otevření tunelu pod horou Ulriken.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bergen Line na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]