Pojistné

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Pojistné představuje cenu za poskytnutí pojistné ochrany. V zákoně je definováno jako úplata za soukromé pojištění. Výpočet výšky pojistného je důležitou úlohou komerční pojišťovny a na žádost pojistníka je pojistitel povinen sdělit zásady pro stanovení výše pojistného. Právo pojistitele na pojistné vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě, a to pokud zákon nestanoví jinak. Běžné pojistné je splatné první den pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku soukromého pojištění.

Pojistné placené pojištěným představuje jeho příspěvek do společného fondu. Příspěvek musí být spravedlivý a musí odrážet stupeň rizika, který konkrétní pojištěný do sdružení přináší. Pojistné musí být dostatečné, aby pokrývalo nároky v průběhu pojistného období, umožnilo vytvořit rezervu pro nevybavené škody, umožnilo vytvořit technické rezervy, dále aby umožnilo pokrýt všechny výdaje komerční pojišťovny, umožnilo vytvořit zisk, a aby umožnilo vytvořit fond na zábranu škod. Výpočet pojistného však musí zahrnout i další faktory, mezi které patří inflace, úrokové míry i konkurence.

Příklad možného kalkulačního vzorce pojistného:

PB = PN + NV + Z + ZŠ + PR

PB - pojistné brutto

PN - pojistné netto

NV -náklady vlastní

Z - zisk

ZŠ - příspěvek na zábranu škod

PR - jiné přirážky


PB = PN + α + β + χ + δ + Z + PR

PB - pojistné brutto

PN - pojistné netto

α - jednorázové počáteční náklady

β - běžné správní náklady po celou dobu pojištění

χ - běžné inkasní náklady

δ - běžné správní náklady spojené s výplatou důchodu

Z - zisk

PR - jiné přirážky

Netto pojistné je část brutto pojistného, jež je určena ke krytí výdajů komerční pojišťovny na pojistná plnění, a to včetně tvorby rezerv. Hodnota netto pojistného odráží velikost rizika a je rozhodující složkou brutto pojistného. Při stanovení výše netto pojistného vycházejí komerční pojišťovny ze statistických údajů o pravděpodobnosti výskytu daného rizika a z údajů o velikosti škod v důsledku realizace daného rizika.

Vlastní náklady či náklady na provoz či správní náklady jsou spojené

a) s náklady na správu jednotlivých pojistných smluv;

b) s náklady na provoz komerční pojišťovny → mzdové náklady (největší podíl mají provize za sjednání pojištění), materiálové náklady, finanční náklady aj.

Zisk či ziskovou přirážku kalkulují komerční pojišťovny pouze u neživotních pojištění, a to podle jednotlivých druhů. Do ceny životního pojištění se zisk obvykle nezahrnuje. Je to dáno odlišným charakterem tohoto pojištění, kdy zisk je vytvářen především v souvislosti s výnosy z investování rezerv životního pojištění.

Při výpočtu pojistného může dojít k tzv. podcenění rizika, což znamená, že sazba pojistného je stanovená nízká a pojištění se dostává do ekonomické nevyrovnanosti. Podcenění rizika a pojištění se dostává do ekonomické nevyrovnanosti. Podcenění rizika je charakteristické také i vysokou škodovostí. Samotná vysoká škodovost nemusí být jen signálem nízkých sazeb. Může odrážet i malý zájem o pojištění, resp. nedostatečné proniknutí pojištění mezi klientelu vinou slabé propagace.

V případě přecenění rizika může sice pojišťovna v prvopočátku získat vyšší příjmy a tedy i zisky, ale to jen za předpokladu, že o pojištění bude zájem. Tento zájem, ale rozhodně v krátké době opadne, protože pojištěný nebude mít požadovanou pravděpodobnost získat adekvátní pojistnou službu. Přecenění rizika je charakteristické vysokými sazbami a nízkou škodovostí.


Pojistné musí být dostatečné, aby:

  • umožnilo vytvořit technické rezervy
  • umožnilo pokrýt všechny náklady komerční pojišťovny
  • umožnilo vytvořit zisk
  • reagovalo na inflaci
  • reagovalo na změnu úrokové míry
  • reagovalo na konkurenci
  • reagovalo na změny daňových předpisů
  • reagovalo na kurzové změny

Pojistné je stanoveno na dohodnuté pojistné období. Neuhrazením předepsaného pojistného ve stanovené nebo dohodnuté lhůtě pojištění zaniká a pojišťovna má nárok na dlužné pojistné. Po odpočítání nákladů je základem pro výpočet daně z příjmu pojišťovny. Předpis pojistného je účetní seznam všech položek pojistného, které se v daném časovém rozpětí (účetním období) mají uhradit pojišťovně.

Předepsané pojistné je důležitým ukazatelem výkonnosti každé komerční pojišťovny za příslušné období. Podle jeho výše se komerční pojišťovny seřazují na pojistném trhu v daném regionu či státě. Lze jej dělit na předepsané pojistné životního pojištění a na předepsané pojistné neživotního pojištění.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČEJKOVÁ, Viktória. Pojistná ekonomika I. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004. 76 s. ISBN 80-210-3557-9. Kapitola 2, s. 35-37. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČAPKOVÁ, Dana. Jak pojistit firmu. Praha: Computer Press, 2000. 107 s. ISBN 80-7226-337-4. Kapitola 7, s. 38. 
  • MARTINOVIČOVÁ, Dana. Pojištění podnikatelských subjektů. Ostrava-Přívoz: KEY Publishing s.r.o., 2007. 236 s. ISBN 978-80-87071-08-3. Kapitola 9, s. 144. 
  • ČEJKOVÁ, Viktória. Pojistná ekonomika I. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004. 76 s. ISBN 80-210-3557-9. Kapitola 2, s. 35-37. 
  • ČEJKOVÁ, Viktória. Pojistný trh. Praha: GRADA Publishing, 2002. 120 s. ISBN 80-247-0137-5. Kapitola 1, s. 26-27.