Podprůhon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pohlednice s motivem Podprůhonu jako kladenského betlému
Kladno z letadla ze zapadu, dole Podprůhon pod náměstím Svobody

Podprůhon je místní část města Kladna, dříve nazývaná také Podskalí. Nachází se na svahu od Nového Kladna směrem k Ostrovci a železniční stanici Kladno-Ostrovec, pod náměstím Svobody.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jde o vůbec nejstarší část Kladna. V roce 1769, v době, kdy bylo město majetkem řádu benediktinů, dal opat broumovského a břevnovského kláštera Bedřich Grundtmann svolení k výstavbě osmi domů v tzv. Bukovce. Na severním svahu pod tehdejším Kladnem vznikla rostlá část města z domků s malým dvorkem. Spisovatelka Marie Majerová v knize Má vlast píše o Podprůhonu jako o kladenském betlému, František Stavinoha umístil do Podprůhonu děj svých povídkových knih.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také ve článku Kladenské dvorky.

V Podprůhonu působí Spolek Podprůhon. Ten je také pořadatelem kulturní akce Kladenské dvorky, při níž jsou každoročně od roku 1983 otevřené desítky dvorků podprůhonských domů a v každém z nich jsou vystavena umělecká díla, večery pak patří koncertům na hřišti Bukovka nebo v restauraci U Jedličků. Mezi stovkami vystavujících výtvarníků se objevili také renomovaní výtvarníci jako například sestry Válovy, Vladimír Kokolia, Olbram Zoubek, Aleš Veselý, a další. Mezi zakladatele výstavy patří především představitelé výtvarné skupiny Atelier 74 Viktor Stříbrný, Anna Tichá, Václav Frolík, Václav Černý, Jiří Hanke, Josef Vejvoda, Jana Gratzová a František Tomík, Václav Kestřánek, Alois Garamszegi, Miroslav Kubový a další výtvarníci především z Kladna.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MAJEROVÁ Marie: Má vlast

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]