Podpojištění

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Podpojištění je stav, kdy je předmět pojištěn na nižší částku, než je jeho vlastní hodnota.[1] V případě pojistné události pak bude pojistné plnění (tedy náhrada od pojišťovny) stanovováno ve stejném poměru ke škodě, v jakém byla částka, na níž bylo pojištění sjednáno, ke skutečné (reálné) hodnotě pojišťovaného předmětu.[2]

Popis podpojištění[editovat | editovat zdroj]

Pokud je předmět pojištěn na nižší částku, než je jeho vlastní hodnota, dochází k podpojištění.[1] Vlastní hodnota pojišťovaného předmětu se stanovuje výpočtem pojišťovny, posudkem znalce nebo stanovením pojistníka (ten, kdo pojištění sjednává a bude jej pak také platit).[3] V případě pojistné události je podpojištění vnímáno relativně vůči hodnotě pojištěného předmětu.[1] To znamená, že pojišťovnou bude vyplácena náhrada v takové poměrné výši vůči způsobené škodě, v jaké je hodnota uzavřeného pojištění vůči skutečné hodnotě předmětu. Definice podpojištění je uvedena v zákoně 37/2004 Sb. („Zákon o pojistné smlouvě“) takto:[4]

Je-li pojistná částka v době pojistné události nižší než pojistná hodnota pojištěného majetku, sníží pojistitel pojistné plnění v poměru, v jakém je výše pojistné částky ke skutečné výši pojistné hodnoty pojištěného majetku, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.

Bude-li tedy například předmět v hodnotě 10 milionů (tj. „pojistná hodnota“)[2] pojištěn pouze na částku 5 milionů (tj. „pojistná částka“)[2], tedy na částku poloviční, a na předmětu dojde ke škodě ve výši 2 milionů (tedy v pětinové částce vůči skutečné hodnotě předmětu), bude vyplacena částka (tj. „pojistné plnění“) v pětinové výši vůči pojištěné hodnotě, tedy 1 milion.

Důvody vzniku[editovat | editovat zdroj]

Možnými důvody vzniku podpojištění může být:

  • snaha o snížení poplatků za pojištění (nižší ocenění pojišťovaného předmětu představuje nižší pojistku a tedy i nižší placení pojistného)[5]
  • nedostatečné ocenění pojišťovaného předmětu (například pozapomenutí na ocenění vybavení bytu atd.)[5]
  • nezohlednění zvyšování hodnoty pojišťovaného předmětu (například zvyšování ceny bytu zvelebování (rekonstrukcí) jeho částí (koupelna, WC) či zhodnocování starožitností apod.)[5]

Předcházení podpojištění[editovat | editovat zdroj]

Pro předcházení podpojištění (ale i nadpojištění) je třeba pojistnou částku, která je uvedena v pojistné smlouvě, pravidelně porovnávat s aktuálním stavem předmětu a průběžně pojistnou částku ve smlouvě upravovat.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c JERMÁŘ, Petr. Orientujte se v pojištění [online]. Praha: Banky.cz, [cit. 2012-09-18]. Dostupné online.  
  2. a b c SIMKANIČ, Ján. Podpojištění je jako časovaná bomba. Měšec.cz [online]. 2003-08-13 [cit. 2012-09-26]. Dostupné online. ISSN 1213-4414.  
  3. ŠEDIVÁ, Štěpánka. Pojištění nemovitosti: jste pojištění, nebo jen platíte pojišťovně příspěvky?. Peníze.cz [online]. 2011-09-26 [cit. 2012-09-18]. Dostupné online. ISSN 1213-2217.  
  4. Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. In: Sbírka zákonů. 2004. Dostupné online. § 41. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné na Portálu veřejné správy ČR.
  5. a b c HUTLOVÁ, Hana. Problematika podpojištění. Dům Financí.cz [online].  [cit. 2012-09-18]. Dostupné online. ISSN 1802-5153.  
  6. KOLMANOVÁ, Vendula. Pojištění nemovitostí. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2009. 45 s. Dostupné online. Kapitola Podpojištění, přepojištění, s. 13.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]