Podobenství o rozsévači

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ilustrace z encyklopedie Hortus deliciarum, Herrada z Landsbergu, dvanácté století

Podobenství o rozsévači (také podobenství o čtyřech setbách nebo podobenství o rozdílné půdě)[1] je jedno z Ježíšových podobenství, tedy z podobenství, která podle Nového zákona pronesl Ježíš Kristus. Nachází se ve všech třech synoptických evangeliích: V Matoušově evangeliu je v 13. kapitole,[2] v Markově evangeliu je v 4. kapitole[3] a v Lukášově evangeliu je v 8. kapitole.[4] Je obsaženo také v apokryfním Tomášově evangeliu jako devátý výrok.[5]

Kontext[editovat | editovat zdroj]

V Matoušově i v Markově evangeliu je text podobenství uvozen informací, že Ježíš mluvil z lodě k davu lidí na břehu. Ve všech třech evangeliích pak následuje Ježíšův výklad toho, proč káže pomocí podobenství, a po něm výklad přímo podobenství o rozsévači.

Text[editovat | editovat zdroj]

Samotný text podobenství (z Markova evangelia, Kralické bible) je následující:

3 Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.

4 I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podlé cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i zzobalo je.

5 A jiné padlo na místo skalnaté, kdež nemělo mnoho země, a hned vzešlo, proto že nemělo hlubokosti země.

6 A když vyšlo slunce, vyhořelo, a proto, že nemělo kořene, uschlo.

7 A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku.

8 Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek zhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý.

Trochu později je přímo v textu obsažen výklad podobenství:

14 Rozsevač ten slovo rozsívá.

15 Tito pak jsou, ješto podlé cesty, jimž se rozsívá slovo, ale když [oni] slyší, i hned přichází satan, a vynímá slovo, kteréž vsáto jest v srdcích jejich.

16 A tak podobně ti, kteříž [jako] skalnatá země posáti jsou, kteříž jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je.

17 Než nemají kořene v sobě, ale jsou časní; potom když vznikne ssoužení a protivenství pro slovo, hned se horší.

18 Tito pak jsou, kteříž mezi trní posáti jsou, ti jsou, kteříž slovo slyší,

19 Však pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti přistupující, udušují slovo, tak že bez užitku bývá.

20 Tito pak jsou, kteříž v zemi dobrou símě přijali, kteříž slyší slovo, a přijímají, a užitek přinášejí, jiné třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné stý.

Ohlasy v kultuře[editovat | editovat zdroj]

Podobenství o rozsévači zobrazuje jedna z nejstarších dochovaných maleb Pietera Bruegela, Podobenství o rozsévači z roku 1557. Johann Sebastian Bach složil v roce 1724 k tomuto tématu kantátu Leichtgesinnte Flattergeister.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. LUGER, Jaroslav. Ježíšova řeč v podobenství v Mk 4,1-34. , 2014 [cit. 2021-01-10]. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Cyrilometodějská teologická fakulta. Vedoucí práce Doc. Dr. Petr Mareček, Th.D.. Dostupné online.
  2. Mt 13, 1–23 (Kral, ČEP)
  3. Mk 4, 1–20 (Kral, ČEP)
  4. Lk 8, 4–15 (Kral, ČEP)
  5. LACHNIT, Pavel. Podobenství o království nebeském v Matoušovi 13. , 2012 [cit. 2021-01-10]. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Cyrilometodějská teologická fakulta. Vedoucí práce Doc. Dr. Petr Mareček, Th.D.. s. 27. Dostupné online.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LACHNIT, Pavel. Podobenství o království nebeském v Matoušovi 13. , 2012 [cit. 2021-01-10]. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Cyrilometodějská teologická fakulta. Vedoucí práce Doc. Dr. Petr Mareček, Th.D.. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]