Plavý bretaňský honič
Plavý bretaňský honič (francouzsky: Griffon fauve de Bretagne, anglicky: Fawn Brittany Griffon) je francouzské psí plemeno.
| Plavý bretaňský honič | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Země původu |  Francie |
| Využití | Lovecký pes |
| Tělesná charakteristika | |
| Hmotnost | 18 - 22 kg |
| Výška* | 48 - 56 cm |
| Barva | Žlutohnědá, od zlatě pšeničné do cihlově červené |
| Klasifikace a standard | |
| Skupina FCI | Honiči a barváři |
| Sekce FCI | Střední honiči |
| ČMKU | standard |
| * výška uváděna v kohoutku | |
Historie
[editovat | editovat zdroj]Plavý bretaňský honič je jeden z nejstarších francouzských honičů [1]. První zmínkou o těchto psech jsou spisy La Chasse Royale z roku 1570, ve kterých se král Karel IX zmiňuje o vysokých, hrubosrstých psech pšeničné barvy, lovící vlky a zvířata, jež jsou větší, než oni sami [2]. Pravděpodobně se jedná o plavého bretaňského honiče. K lovu vlků se toto plemeno chovalo až do 19. století, v této době ale téměř vymřelo, jelikož vlci ve Francii vymřeli [1]. Při obnovení plemeno bylo kříženo s malým vendeéským hrubosrstým honičem [2]. V roce 1949 chovatel Marcel Pambrun založil první klub plemene, nesoucí název "Klub plavého bretaňského honiče" [1].
Oficiální zkratka používaná v Česku je PBH, zde se ale toto plemeno ještě nenachází. Mimo Francii je k vidění jen vzácně.
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]
Vzhled
[editovat | editovat zdroj]Toto psí plemeno je dobře osvalené s lehkou stavbou těla. Hodí se pro práci i v těžko přístupném terénu. Srst pokrývá celé tělo a je tvrdá, suchá a krátká. Vous na obličeji nesmí být výrazný.
Hlava je dlouhá, vyvážená s harmonickými tvary. Stop nevýrazný. Nosní houba je černá, nozdry dobře otevřené. Zuby musí mít perfektní nůžkovitý skus. Oči tmavě hnědé, kulaté. Spojivky nejsou vidět. Uši jsou zavěšené v linii očí, splývají podél hlavy a srst na nich je jemnější, než na zbytku těla. Krk krátký, dobře osvalený. Hřbet je krátký a široký, směrem od hrudníku se zužuje. Ocas je středně dlouhý, nesený srpovitě. Srst na něm nevytváří volánky. Směrem ke špičce se ocas zužuje.[3]
Povaha
[editovat | editovat zdroj]Plavý bretaňský honič je aktivní, veselý a inteligentní pes. Má vyvinuté lovecké pudy a je vášnivým lovcem. Hodí se pro lov i do těžko přístupného terénu, na což má ideální tělesnou konstrukci. Není příliš dominantní ani tvrdohlavý. Umí pracovat samostatně a celkově je vyrovnaný a klidný. Mají vrozenou schopnost držet se ve smečce [4]. Dobře vychází s dětmi i s jinými psy a je vhodné chovat je ve větší smečce psů. S ostatními zvířaty nevychází dobře, většinou mají sklony je pronásledovat a dávit. Je to dobrý hlídač a brání svoji rodinu i majetek. K cizím lidem se chová odměřeně, ale ne agresivně.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c http://www.celysvet.cz/plavy-bretansky-honic.php
- ↑ a b FOGLE, Bruce. Velká encyklopedie psů. 6.. vyd. [s.l.]: Slovart, 2006. 409 s. S. 167.
- ↑ Odstavec "Vzhled" je výtahem z oficiálního platného standardu plemene plavý bretaňský honič dle FCI.
- ↑ http://www.krmivo-brit.cz/brit-klub/katalog-plemen/psi/honici-barvari-a-pribuzna-plemena/plavy-bretansky-honic/
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Plavý bretaňský honič na Wikimedia Commons
