Platné číslice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Číslice čísla se nazývají platná místa[1], jestliže se předpokládá, že odpovídající číslo leží mezi hranicemi chyby poslední číslice. Příklady: Zápisu

se dvěma platnými místy vyhovuje každé číslo mezi 2 050 a 2 150.

Zápisu

se čtyřmi platnými místy vyhovuje každé číslo mezi 409,95 a 410,05.

Jde-li o údaje veličin s normálním rozdělením s přidruženou standardní nejistotou, doporučuje se[1] výhodnější (a obecnější) zápis těchto hodnot ve tvaru

; resp.

.

V takovém zápisu veličiny, např. délky, ve tvaru

 m

znamená délku v metrech, číselnou hodnotu a standardní nejistotu vyjádřenou pomocí posledního platného místa v .

Příklad: Zápis

 m

znamená takovou délku v metrech, jejíž číselná hodnota leží s příslušnou pravděpodobností kdekoli mezi hodnotami a .

Není správné pro toto užívat tvar  m, protože má jiný význam. Značka "±" totiž vyjadřuje v matematice jen dvě hodnoty, viz např. vzorec pro dva kořeny kvadratické rovnice .

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b ČSN ISO 80000(2011), 7.3 Čísla, 7.3.4 Chyba a nejistota