Petinet (pletenina)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Petinetový vzor v zátažné pletenině

Petinet je zátažná pletenina s prolamovaným dírkovým vzorem. Původní francouzský název se překládá jako jemná síť.[1]

Způsoby zhotovení petinetu[editovat | editovat zdroj]

Petinet (v Německu) na začátku 20. století

Jednolicní vazba vzniká na zátažných strojích s jedním jehlovým lůžkem přenášením oček do sousedního sloupku. Nad očkem se vytvoří nejprve záchytná klička a teprve potom nové očko. V pletenině chybí nad sebou dvě očka, čímž se vytvoří charakteristický otvor a vyvýšenina. Očka se dají přenášet jednotlivě nebo i po skupinách, známé je také přenášení poloviny očka (polopetinet). Seskupením otvorů se dají v pletenině vytvářet různé obrazce (viz snímek vpravo).

Oboulícní vazba se dá vytvořit jen na dvoulůžkových strojích převěšováním oček z jednoho lůžka na druhé. Dírky jsou u oboulícních pletenin méně výrazné, protože jsou na lícní straně částečně zakryté rubními očky.[1]

Petinety se původně vyráběly jen na kotonových strojích. Koncem 19. století se pak zejména v Anglii uplatnily tzv. petinetové osnovní pletací stroje na výrobu krajek.[2][3] V 21. století se vyrábějí petinetové vzory na plochých i na okrouhlých pletacích strojích.[4]

Vlastnosti a použití petinetu[editovat | editovat zdroj]

Pleteniny s petinetovou vazbou mají vysokou prodyšnost, nízkou pevnost a tažnost. Používají se především na dámské vrchní ošacení a punčochy.[1]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, ISBN 3-87150-848-9 Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Pletenina s petinetovou vazbou v interieru [online]. TU Liberec, 2009 [cit. 2023-01-14]. Dostupné online. 
  2. Petinet [online]. Meyers Konversations-Lexikon, 1888 [cit. 2023-01-14]. Dostupné online. (německy) 
  3. Besuch in der Villa Neukirchner [online]. TU Chemnitz, 2015 [cit. 2023-01-14]. Dostupné online. (německy) 
  4. Holthaus: Maschen Lexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2007, ISBN 978-3871509803, str. 213 a 321