Pernerův mlýn (Bratčice)
| Pernerův mlýn | |
|---|---|
_A._VodniMlynCelne.jpg) vodní mlýn | |
| Základní informace | |
| Sloh | baroko |
| Výstavba | před 1555 |
| Přestavba | po 1930 |
| Poloha | |
| Adresa | č.p. 34, Bratčice, okres Kutná Hora,  Česko |
| Souřadnice | 49°51′9,65″ s. š., 15°25′41,88″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 25060/2-2832 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pernerův mlýn v Bratčicích v okrese Kutná Hora je mlýn, který stojí na potoku Brslenka v jižní části vsi pod strmým návrším s návsí a kostelem.[1] Je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky; předmětem ochrany je mlýnské stavení, hospodářské stavení, pilířová brána s ohrazením a pozemky areálu.[2]
Mlýn je rodištěm ing. Jana Pernera.[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Vodní mlýn je zmíněn k roku 1555, kdy získal bratčický dvůr rytíř Heřman Bohdanecký z Hodkova a vytvořil z něj feudální velkostatek s dvorem, lesem, kostelem a mlýnem. V Tereziánském katastru z roku 1751 jsou zde zaznamenáni dva mlynáři, z nichž jeden panský. V roce 1939 v mlýně hospodařili Stanislav a Marie Caisovi.[1]
Po znárodnění byl areál využíván jako klubovna Svazarmu, který zlikvidoval veškeré strojní vybavení. Pro zanedbání údržby objekt chátral a dostal se do havarijního stavu.[1]
Popis[editovat | editovat zdroj]
_F._PametniDeskaIngPernera-Detail.jpg)
Areál mlýna obsahuje mlýnské a hospodářské stavení a pilířovou bránu s ohrazením; patrové stavení mlýna má mansardovou střechu. Nad mlýnem se nachází vysoká hráz rybníka Lázeňka; jeho hlavní přepad je na západním konci hráze v blízkosti mlýna.[2]
V dotazníku k zápisu do mlynářského ústředí k roku 1939 jsou uvedeny stroje kompletního uměleckého válcového mlýna; mlýn měl stroje značek Prokop Pardubice, L. Kašpar, Hübner a Opitz, Machaň a KOMA.[1]
Voda tekla k mlýnu na vodní kolo náhonem přes rybník s vantroky a propustkem na turbínový domek. Do roku 1934 využíval mlýn dřevěný, téměř 60 metrů dlouhý vantrok, po kterém zůstaly pouze kapsy zasekané do skály; dochovala se z něj betonová trouba, vedená vzduchem na železobetonových pilířích.[1]
V mlýně pracovala spirální Francisova turbína (dochovaná) od výrobce ČKD – Českomoravská Kolben Daněk, Blansko, typ Praga-Reiffenstein s hltností 270 l/s a výkonu 14,4 HP. Výměna vodního kola za turbínu proběhla roku 1940; toto kolo mělo průměr 3,9 metrů a výkon okolo 8 HP.[1]
Mezi pomocné motory patřil i plynosací motor od Továrny na benzinové motory a slévárna Ing. Lorenz, Kroměříž z roku 1935, jehož nejvyšší výkon byl 25 HP. Motor ani zbytky generátoru a filtrů potřebných k výrobě plynu z koksu se nenašly.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g ŠIMEK, Rudolf. Caisův, Pernerův mlýn [online]. vodnimlyny.cz [cit. 2021-11-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c Vodní mlýn [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-11-01]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- DVOŘÁKOVÁ, Eva. JIROUŠKOVÁ, Šárka. PEŠTA, Jan. FRIČ, Pavel. 100 technických a industriálních staveb Středočeského kraje. Praha: Titanic, 2008. 221 s. ISBN 978-80-86652-37-5. S. 24-25.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pernerův mlýn na Wikimedia Commons - Bratčice na webu ČÚZK, Archivní mapy
