Pavilon pro Hospodářskou průmyslovou a uměleckou výstavu českého severovýchodu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pavilon pro Hospodářskou, průmyslovou a uměleckou výstavu českého severovýchodu
Dnešní vzhled Zděné boudy
Dnešní vzhled Zděné boudy
Účel stavby

výstavní pavilon, poté restaurace

Základní informace
ArchitektJosef Melcr
Výstavba1903
Zánik1935
Materiáldřevo
StavebníkMěsto Hradec Králové
Poloha
AdresaHradec Králové, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavilon pro Hospodářskou, průmyslovou a uměleckou výstavu českého severovýchodu byla dřevěná pavilonová stavba, která byla určena pro Hospodářskou průmyslovou a uměleckou výstavu v Hořicích, jež se uskutečnila od 26. července až do 6. září 1903. Následně až do své demolice v roce 1935 stála u výletní restaurace Zděná bouda.

Stavební popis[editovat | editovat zdroj]

Štít byl ozdoben secesní malbou[1], při níž bylo užito národního ornamentu dle návrhu prof. Josefa Šímy z Jaroměře. Malbu štítů provedl J. Kryštof, dekorační malíř, a nápis v ornamentální obrubě Jan Štandera, malíř písma z Hradce Králové, práci tesařskou J. Joneš, mistr tesařský z Librantic a natěračskou Antonín Petr, natěrač z Hradce Králové. Výplňové mřížky ve dveřích hlavního vchodu provedl z kujného železa dle návrhu učitele školy zámečnické Jan Rabas, umělecký zámečník v Hradci Králové, od něhož byla i ostatní umělecká práce zámečnická na pavilonu. Nástavec nad hlavními dveřmi se znakem města Hradce Králové zhotovil František Čermák, sochař a štukatér v Hradci Králové[2].

Na svahu před pavilonem bylo postaveno kované mřížoví studně, vytvořené podle návrhu učitele Miloslava Oehma žáky III. ročníku zámečnické školy. Studně byla obklopena mříží z kujného železa určenou pro pomník Karla Jaromíra Erbena, jež byla provedena podle návrhu ředitele Ladislava Haněla rovněž žáky III. ročníku zámečnické školy[3].

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pavilon byl postaven pro Hospodářskou, průmyslovou a uměleckou výstavu, jež byla zahájena 26. července 1903 v Hořicích. Samotnou jeho stavbu a obeslání oné výstavy obstaral zvláštní výstavní výbor – Komité pro obeslání výstavy hořické, který byl rozdělen na 4 odbory: stavební, finanční, instalační a redakční[4]. 15. února 1903 byl V. Reichlem představen náčrtek a rozpočet pavilonu, který by zaujal plochu 264 m²[5].

Na stavbu pavilonu přispěly obec, Záložna (500 K[6]), Záložní úvěrní ústav, právovareční měšťanstvo, živnostenská společenstva a Kuratorium průmyslového muzea celkovým obnosem 7 000 K. Zbudován byl nákladem 6 500 K dle návrhu městského stavitele Josefa Melcra v plošné rozloze 280 m².

Počátkem roku 1904 byl pavilon na základě usnesení městské rady postaven v lesích u Zděné boudy a zřízena v něm lesní restaurace[7], která byla pronajata Josefu Hladíkovi, hostinskému v Živnostensko-čtenářské jednotě[8]. V roce 1910 zavítali do pavilonu účastníci sjezdu České lesnické jednoty, který se uskutečnil v Hradci Králové[9]. 4. července 1929 řádila v okolí pavilonu a vojenské střelnice větrná smršť tak, že obě budovy byly vyvrácenými kmeny značně poškozeny a těmito téměř přikryty[10]. Majitel kolotoče, stojícího v osudné chvíli vedle pavilonu, zachránil svůj život a celé své rodiny jen odvážným útěkem v rozhodném okamžiku z lesa, neboť ve chvilce byl obytný vůz padajícími kmeny přeražen a kolotoč rozbit. Obyvatelé pavilonu přečkali hrůzu ve sklepě.

Roku 1933 byl dosavadnímu nájemci Františku Drašnarovi prodloužen nájem tohoto pavilonu do té doby, než jeho syn postaví nový lesní pavilon[11]. V roce 1934 se město rozhodlo pavilon oferním řízením prodat, protože budova časem zchátrala a zároveň byla poškozena větrnou smrští v červenci 1929[12]. Prodejem byla pověřena městská technická kancelář, přičemž pavilon měl být prodán tak, jak stál, se vším materiálem a podmínkou, že bude do třech týdnů od přiřknutí rozebrán a odvezen bez poškození lesní kultury. Nabyvatelem se stal Karel Novotný[13] z Malšovy Lhoty[14]. 26. února 1935 byl pavilon zbořen[15]. Jeho číslo popisné bylo přeneseno na Zděnou boudu[16].

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Archivovaná kopie. vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2021-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-13. 
  2. Archivovaná kopie. vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2021-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-13. 
  3. Archivovaná kopie. vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2021-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-13. 
  4. Archivovaná kopie. vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2021-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-13. 
  5. Archivovaná kopie. vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2021-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-13. 
  6. Archivovaná kopie. vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2021-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-13. 
  7. Ludvík Domečka, Průvodce po Hradci Králové a okolí. Výlety z Hradce Králové, Hradec Králové 1910, str. 55
  8. Archivovaná kopie. vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2021-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-13. 
  9. L. Domečka a F. L. Sál, Královéhradecko. Místopis soudního okresu královéhradeckého. I. dílu 1. část, Hradec Králové 1928, str. 56
  10. Český severovýchod, Hradec Králové 12. července 1929, str. 3
  11. Rozhledy, Hradec Králové 20. ledna 1933, str. 4
  12. Štít, Hradec Králové 4. října 1934, str. 4
  13. Štít, Hradec Králové 1. listopadu 1934, str. 4
  14. Okres Jaroměřský, Jaroměř 2. listopadu 1934, str. 4
  15. Královéhradecko, Hradec Králové 1. září 1935, str. 31
  16. Nové směry, Hradec Králové 28. září 1934, str. 3