Přeskočit na obsah

Paul Bergon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Paul Bergon
Rodné jménoJacques Louis Paul Bergon
Narození27. září 1863
11. obvod
Úmrtí22. ledna 1912 (ve věku 48 let)
17. pařížský obvod
Místo pohřbeníHřbitov Montparnasse
BydlištěFrancie
Alma materCondorcetovo lyceum
Povoláníbotanik, fotograf a hudební skladatel
PříbuzníAlfred Le Bègue (děd)
René Le Bègue (strýc)
Stéphan Le Bègue (strýc)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Královská dcera, 1898, publikováno v časopisu Die Kunst in der Photographie
Studie aktu, 1897, publikováno v časopisu Die Kunst in der Photographie

Paul Bergon (27. září 1863 Paříž22. ledna 1912 tamtéž) byl francouzský piktorialistický fotograf, hudebník a přírodovědec.

Život a dílo

[editovat | editovat zdroj]

Byl synem bankéře a získal kvalitní hudební vzdělání u skladatelů Duboise Theodora a Léa Delibese.[1][2] Od svých vysokoškolských let sbíral fosílie rozsivek. V roce 1885 začal fotografovat. V roce 1892 vydal na radu Maurice Peragallo publikaci Diatomiste de Tempère, která obsahovala mikrofotografie rozsivek. Do roku 1895 zhotovil řadu dokumentárních snímků a fotografií jako suvenýrů. V roce 1893 se stal členem Société Française de Photographie, přičemž prezentoval stereoskopický fotoaparát vhodný zejména pro detailní botanickou fotografii. O pár let později vstoupil do spolku Photo-Club de Paris. Spolupracoval s René Le Bègueem (svým synovcem), Robertem Demachym a Constantem Puyo, s nimiž pravidelně vystavoval nejen v Paříži, ale také v Liege a Turínu. Do roku 1908 používal pro svou práci téměř výhradně uhlotisk, zároveň však experimentoval s dvoubarevným gumotiskem a olejotiskem.

Bergon v roce 1898 publikoval fotografii Královská dcera v magazínu Die Kunst in der Photographie, za kterou byl velmi chválen svými vrstevníky. Byl také známý jako jeden z prvních autorů, kteří propagovali barevné fotografie aktů.

Bergon byl také botanikem. Obdržel ocenění Akademie věd za studium a fotografie rozsivek.

Za celou svou tvorbu zanechal přibližně 5000 negativů.

  1. Gen Doy: Drapery: classicism and barbarism in visual culture. I. B. Tauris, 2002, ISBN 1-86064-538-0, str. 50 [1]
  2. Tilmann Seebass: Imago Musicae. Duke University Press, Rochester, New York, 1988, str. 173 s Fn. 14 [2]
  3. Bull. Mus. Natl. Hist. Nat. 1927, xxxiii. 536, hybr. (IK)
  4. Monogr. Orchid. 61. 1908 [30. října 1908] (IK)
  5. a b J. Eur. Orch. 37(3): 730. 2005 [30 de septiembre 2005]
  6. a b Orchidee (Hamburg) 57(1): 103. 2006
  7. J. Eur. Orch. 39(1): 95 (-96; figs. 1, 3, 6-8, 13). 2007 [květen 2007]
  8. Naturalistes Belges 88 (Orchid. 20): 248. 2007 [12. listopadu 2007]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Paul Bergon, in: Michèle Auer: Encyclopédie internationale des photographes de 1839 à nos jours, svazek 1, Ženeva, 1985.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]