Patria Vieja
Chilské království Patria Vieja Reino de Chile
| |||||||
Geografie
| |||||||
Obyvatelstvo | |||||||
770 000 (1810)
| |||||||
Státní útvar | |||||||
král
|
|||||||
prezidenti
|
Mateo de Toro y Zambrano (1810–1811)
José Miguel Carrera (1811–1813) José Miguel Infante (1813–1814) | ||||||
Vznik
|
|||||||
Zánik
|
|||||||
Státní útvary a území | |||||||
|
Patria Vieja (česky Stará vlast) odkazuje na časové období v dějinách Chile mezi první vládní juntou (18. září 1810) a katastrofou Rancaguy (1. října 1814). V tomto období byla přijata chilská opatření pro uvěznění Ferdinanda VII. Španělského Napoleonem a tím byla zahájena vládní organizace Chilského království, které přísahalo věrnost Ferdinandu VII.[1]
Toto období bylo charakterizováno transformací od hnutí dočasné autonomie k hnutí úplné nezávislosti. Dvě věci, které vynikly během tohoto období, byla politická významnost Carrerských bratrů, zejména José Miguela Carrera a armádní bitvy, v jejichž čele stál Bernardo O'Higgins jako generál. (Bitva o Membrillar, bitva u Yerbas Buenas a bitva u El Roble).
Během této doby byla zorganizována vládní junta Chile, stejně jako národní kongres, aby spravovaly zemi během věznění krále. Kongres schválil zákon o svobodě lůna, který stanovil, že všechny děti otroků narozené na chilské půdě od tohoto okamžiku budou svobodné. V roce 1812 byl přijat první ústavní dekret, který souhlasil s uznáním krále, pokud přijme určitá ústavní nařízení.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Patria Vieja na anglické Wikipedii.
- ↑ RIVERA, Sergio. A Short History of Chile. [s.l.]: Editorial Universitaria, 1983. Dostupné online. ISBN 9789561117617. S. 81–83. (anglicky)