Pantelegraf

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pantelegraf

Pantelegraf (italsky pantelegrafo) byl jeden z prvních strojů určených ke kopírování dokumentů a jejich zasílání přes telegrafním přenosem. Jeho vynálezce byl Giovanni Caselli, a přístroj byl poprvé komerčně využit 1860, a šlo o první přístroj, jenž byl za tímto účelem prakticky využit. Dokázal přenášet rukopisy, podpisy i výkresy o velikosti do 150 × 100 mm.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Pantelegraf využíval řízeného časového stroje a kyvadla, které přerušovalo napájení magnetizace svého regulátoru, což zajistilo, že snímací pero odesílatele bylo v taktu s psacím perem příjemce. Jako zdroj časové základny bylo použito 8kg kyvadlo zavěšené na 2m rámu. Dvě zprávy byly napsány s nevodivým inkoustem na kovové destičky a vloženy do přístroje. Při skenování a pohybu kyvadla zleva doprava docházelo k přenosu dvou zpráv v jednom cyklu.

Přijímací přístroj vytvořil vysílaný obraz na papír napuštěný , který ztmavnul při průchodu elektrického proudu ze zapisovacího pera. Provozní rychlost stroje byla relativně pomalá, arch papíru o velikosti 111x27mm s obsahem zhruba 25 ručně psaných slov trvalo přenést 108 sekund.

Stroj byl nejčastěji používán za účelem ověřování podpisů při bankovních operacích.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Replika pantelegrafu uložena v „Museo nazionale della scienza e della tecnologia Leonardo da Vinci“ v Miláně.

Mezitím co Giovanni Caselli vyučoval fyziku na univerzitě ve Florencii, mnoho svého času věnoval výzkumu telegrafického přenosu obrazu. Hlavním problémem byla perfektní synchronizace mezi vysílacím a přijímacím přístrojem, aby systém fungoval správně. Caselli vyvinul technologii na báze elektřiny a chemických látek, kterou nazval „Synchronizační aparát“ (řídící časový stroj), což umožnilo přijímacímu i vysílacímu přistroji pracovat navzájem.


Okolo r. 1856 si získal pozornost Leopolda II, velkoknížete Toskánska, a následující rok odcestoval do Paříže, kde spolu s technikem Paul-Gustav Fromentem sestrojili prototyp Pantelegrafu.

V r.1858 byla Caselliho vylepšená verze předvedena Francouzským fyzikem Alexandre-Edmond Becquerelem ve Francouzké Akademii Věd v Paříži.

V r.1860 byla pro Caselliho vybudována telegrafní linka mezi Paříží a městem Amiens, díky které mohl provést experiment přenosu na dálku, která skončila naprostým úspěchem, a během které byl přenesen podpis skladatele Gioacchino Rossiniho na vzdálenost 140km.

První „pantelegram“ byl poslán z Lyonu do Paříže 10. února 1862. Francouzský justiční úřad objednal instalaci pantelegrafu na železničním spoji mezi těmito městy, a od února 1863 bylo povoleno jeho použití pro veřejnost.

Francouzský zákoník v r.1864 oficiálně uznal úřední platnost pantelegrafního kopirovacího systému.

Linka byla v roce 1867 prodloužena do Marseille.

Cena pro veřejnost byla 20 centimů (francouzský cent) za 1 čtvereční centimetr obrazu.

Pantelegraf byl provozován až do roku 1870.

Ukázka přeneseného obrazu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ANZOVIN, Steven. Famous first facts, international edition: a record of first happenings, discoveries, and inventions in world history. [s.l.]: H. W. Wilson Dostupné online. ISBN 0-8242-0958-3. (anglicky) 
  • HUURDEMAN, Anton A., 2003. The worldwide history of telecommunications. [s.l.]: Wiley-IEEE. ISBN 0-471-20505-2. (anglicky) 
  • SARKAR, Tapan K. History of wireless. [s.l.]: Wiley, 2006. ISBN 0-471-71814-9. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]