Panenská (usedlost)
| Panenská | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Zánik | po 1950 |
| Poloha | |
| Adresa | původní č.p. 117, Praha 6 - Střešovice,  Česko |
| Souřadnice | 50°5′17,54″ s. š., 14°22′54,13″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Panenská je zaniklá usedlost v Praze 6-Střešovicích, která stála v místech mimoúrovňové křižovatky mezi usedlostmi Hubálka a Malovanka poblíž vojenského hřbitova. Do areálu patřily budovy č.p. 117 a 124 a také dům zahradníka č.p. 123.[1] V některých zdrojích je uváděno, že ruiny Panenské stále stojí vedle rybníčku Kuklík a jsou často mylně označovány jako Malovanka.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Vinice Panenská patřila benediktinskému klášteru svatého Jiří na Pražském hradě. K jejímu provozu zde náležel vinný lis a domek zahradníka. V době, kdy pozemky vinice náležely k obci břevnovské, měl lis sv. Jiří č. 35 a obydlí zahradníka sv. Jiří č. 36. Po oddělení vinice od břevnovské obce a přechodu do obce střešovické byla tato čísla přidělena jiným stavbám v Břevnově.[3]
Později na pozemku vinice Abundus Bachofen z Echtu (1777–1850)[4] založil usedlost v podobě dvora se dvěma objekty a zděnou branou se dvěma věžemi ve stylu tudorovské novogotiky. Stav kolem roku 1900 je zachycen na dobové pohlednici (v pozadí je vidět komín cihelny).[5]
Usedlost zanikla mezi lety 1953 až 1966 při výstavbě místní komunikace s křižovatkou.
Cihelna na Panenské
[editovat | editovat zdroj]Cihelnu dal na Panenské postavit také Abundus Bachofen z Echtu před polovinou 19. století.[6] Byla založena v severní části pozemku (později areál koupaliště Petynka). Zlomky značených cihel se následně našly kromě jiných lokalit také v ruinách objektu čp. 123. V roce 1835 došlo při terénních úpravách v místě cihelny k objevu raně středověkého pohřebiště. Později zde bylo odkryto vrcholně středověkého sídliště a v roce 1843 se zde uskutečnil první prokazatelný archeologický výzkum sídlištních objektů v Praze.[7]
Vojenský hřebčinec
[editovat | editovat zdroj]Počátkem 20. století zde byla stanice vojenského hřebčince a c. a k. kasárna zde měla svou opravnu vojenské techniky (tzv. remont) čp. 124.[8] Sídlilo zde pouze jedno oddělení pluku, které mělo ve statku ustájeno mladé koně k základnímu výcviku. Počátkem 2. světové války musela Československá armáda odejít a německá posádka si přivedla vlastní koně.[9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Jana Bělová, Renáta Kalašová. Břevnov: ve stínu kláštera, Hradčanům na dohled = shadowed by a monastery, visible from Hradčany. [Praha]: Muzeum hlavního města Prahy, [2016]. S. 102–103.
- ↑ https://www.ceskatelevize.cz/porady/10116288835-z-metropole/215411033210029, 10. listopadu 2024.
- ↑ HOLUB, Bonifác Jan. Paměti farnosti u sv. Markéty v Břevnově a blízkého okolí. Praha: B.J. Holub, 1890. 188 s. S. 87-88, 131. Dostupné online
- ↑ Policejní přihláška rodiny
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, sbírka fotografií online
- ↑ ZELINKA, Čestmír Timoteus: Pražská předměstí. Život za pražskou hradební zdí. Orbis Praha 1955, s. 97, 120
- ↑ Zavřel—Komanec / Kolkované cihly z území Prahy 6. In: Staletá Praha, ROČNÍK XXXII / 2016 / č. 2. pdf. [cit. 2024-11-17]. Dostupné online
- ↑ František Hansl: Smíchovsko a Zbraslavsko. Praha-Smíchov 1899, s. 172 označuje dva starší objekty čp. 35 a čp.36
- ↑ BĚLOVÁ, Jana a KALAŠOVÁ, Renáta. Břevnov: ve stínu kláštera, Hradčanům na dohled = shadowed by a monastery, visible from Hradčany. [Praha]: Muzeum hlavního města Prahy, [2016], ©2016. 202 stran. ISBN 978-80-87828-18-2. S. 102–103
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BĚLOVÁ, Jana a KALAŠOVÁ, Renáta. Břevnov: ve stínu kláštera, Hradčanům na dohled = shadowed by a monastery, visible from Hradčany. [Praha]: Muzeum hlavního města Prahy, [2016], ©2016. 202 stran. ISBN 978-80-87828-18-2. S. 102–103
- HÁJEK, Josef a kol. Cihly v historické architektuře Prahy: o výrobě a využití zdicích cihel: seznam pražských cihelen. Vydání první. Praha: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Praze, 2017. 238 stran. ISBN 978-80-87220-16-0.
- HOLUB, Bonifác Jan. Paměti farnosti u sv. Markéty v Břevnově a blízkého okolí. Praha: B.J. Holub, 1890. 188 s. S. 87-88, 131. Dostupné online
- LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 217
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Ortofotomapy. Hlavní město Praha
- Císařské otisky stabilního katastru 7321/B2/a/4C (1840) (ve větším rozlišení je dostupná reambulovaná mapa z roku 1879 – Panenská je zde pod č. 96, zárodkem stojící stavby s dnešním číslem 123 je snad č. 94?), 7457/B2/a/6C, 7457/B2/a/13/C1
- Orientační plán Prahy a obcí sousedních. Mapový list č. 10 (č. 9). Vydáno v květnu 1910. Měřítko 1:5000. Reprodukce Unie v Praze. Nákladem obce pražské. Nakreslil Stavební úřad odbor II. Vlastník: Národní technické muzeum
- Nejnovější a nejúplnější plán královského hlav. města Prahy a obcí sousedních. Měřítko 1:12000, 1907, Brož, Josef. Městská knihovna v Praze
- Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), list č. 38. Městská knihovna v Praze
- Foto: Pohled na cihelnu "Na Panenské" ve Střešovicích. XII 2232. Kolem roku 1890.
- Usedlost Panenská. Česká televize. Z metropole. Vytrženo Z metropole. 19. září 2015. iVysílání