Půdní zrnitost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Půdní zrnitost je fyzikální vlastnost půdy určující fyzikální frakcionizaci půdy. Zrnitost ovlivňuje mechanické vlastnosti půdy (např. při orbě) a texturu. Zrnitost se určuje pomocí sít, sedimentací, vyplavováním, nebo jiným způsobem. Takřka vždy dochází při určování zrnitosti k rozdělení na dvě frakce: jemnozem a skelet. To se provádí u půdy suché po rozdrcení hrud na jemnou složku na sítech o průměru děr 2 mm. Jemnozem se dále upravuje chemickými nebo fyzikálními metodami, aby došlo k rozdělení jemných stmelených částí. Výsledky se vyjadřují v % hmotnosti jednotlivých frakcí.

Rozdělení zrnitostních frakcí[editovat | editovat zdroj]

Pro rozdělení zrnitostních frakcí se v pedologické praxi používá několik systémů, protože tato problematika nebyla dosud sjednocena. V ČR se používají například rozdělení zrnitostních frakcí podle Nováka nebo rozdělení frakcí dle československé státní normy ČSN 72 1001.

Rozdělení zrnitostních frakcí dle Nováka[editovat | editovat zdroj]

Půdní druhy[editovat | editovat zdroj]

Ani při rozdělení půd na půdní druhy nepanuje v pedologické praxi jednotné členění. Půdní druhy se vyčleňují na základě % jednotlivých frakcí ve vzorku. Obecným problémem tohoto členění je fakt, že s nárůstem hloubky roste i skeletovitost a některé půdy jsou dosti heterogenní ve svém profilu. V ČR se nejčastěji používá dvou klasifikačních systémů: dle Nováka a Kopeckého klasifikační stupnice.

1.Lehké(písčité)-sypké, protéká v nich rychle voda,rychle vyschne, intenzivní zavlažování, pěstování : mírně náročné plodiny

2.Středně těžké-(hlinité)-převažuje, hlinité jsou nejúrodnější, mají optimální proces vsakování, většinou jsou v nížinách,tam kde byly spraše

3.Těžké půdy(jílovité) nepropustné pro vodu, voda stojí dokud louže neuschne

-Půdní typy se vytvářejí v závislosti na klimatických podmínkách. -Půda vzniká zvětráváním matečné horniny. (zvětrávání-rozrušování)

Rozdělení půdních druhů dle Nováka[editovat | editovat zdroj]

Vychází z velikosti částic v půdě. Dle obsahu I. kategorie < (0,01 mm) v % dělí Novák půdní druhy na písčité (0 – 10), hlinitopísčitá (10 – 20), písčitohlinitá (20 – 30), hlinitá (30 – 45), jílovitohlinitá (45 – 60),hlinitojílovitá (60 – 75),jílovitá (75 - 90),jíl (nad 90)

Kopeckého klasifikační stupnice[editovat | editovat zdroj]